5 fotek 
Divadlo Na zábradlí zakončilo sezonu dramatizací jedné ze stěžejních knih světové literatury. Svou pozornost zaměřilo na Cizince Alberta Camuse. Hlavní postavu úředníka Mersaulta ztvárnila hned pětice herců: Honza Hájek, Miloslav König, Ivan Lupták, Stanislav Majer a Jiří Vyorálek.
Camusův Cizinec na jevišti je těžkým kalibrem pro divákovu pozornost. Zdroj: KIVA, DNz
Albert Camus napsal román Cizinec, odehrávající se ve sluncem spalovaném Alžírsku, roku 1942. Podle Jeana Paula Sartra se ihned stal jedním z nejvýznamnějších děl raného existencialismu.
Líčí osudy úředníka Mersaulta, s nímž se čtenář setkává v okamžiku, kdy umírá jeho matka. On jen bez pohnutí sleduje všechny události, přičemž mu temeno hlavy spalují paprsky nesmiřitelného slunce. Bez jakýchkoli citů se odehrávají i další jeho styky s lidmi, také ten s dívkou Marií. Bez mrknutí oka zastřelí na pláži jednoho z Arabů. Je souzen. Odsouzen je však hlavně za své bezcitné chování na matčině pohřbu. Cítí se cizincem ve společnosti, jejímž hodnotám nerozumí a která nerozumí jeho myšlenkám.
Mersaultova duše se roztříštila mezi pět herců jako duše lorda Voldemotra, když ji vtělil do viteálů.
Jan Mikulášek a Dora Viceníková zdramatizovali velice specifický text, který je celý psán v ich-formě v podobě vnitřního monologu. Absence dialogu, která je zcela zřetelně demonstrována mlčícími postavami ztvárněnými Anežkou Kubátovou a Marií Spurnou, se ze své podstaty vzpíná divadelnímu zpracování. Z toho důvodu je také útvar, který vznikl v Divadle Na zábradlí, netradiční. Už jen to, že hlavní postavu Mersaulta ztvárňuje pět rozdílných herců, kteří k postavě přistupují s drobnými rozdíly, je cesta, kterou se divadelníci nevydávají často.
Inscenace Cizinec představuje pro diváka velice náročnou podívanou. Pět herců mohlo přinést do inscenace pět nuancí téhož charakteru. Na druhou stranu se zde ukrývá nebezpečí, že se jedinečný charakter roztříští, stane se pro diváka nečitelným a ve výsledku se z inscenace stane vizuálně zajímavá, nápaditá, ale nesrozumitelná podívaná. V případě Camusova Cizince je tento problém výrazný.
Ani jedna z ženských postav nepromluví, tvoří zajímavý protiklad k myšlenkami překypujícímu Mersaultovi.
Mersault je postava s velice specifickým charakterem, který je nutné vystavět systematicky od prvního setkání až po vyřčení závěrečného rozsudku. Rozdělením tohoto konzistentního celku mezi pět herců znamená neustálé utváření charakteru znovu a znovu od začátku navzdory tomu, že děj postupuje.
Toto má za následek nesrozumitelnost postavy. Nejen pro ty, kteří Camusova Cizince nečetli, je na pět částí rozdělená hlavní postava těžko srozumitelná. S každou hereckou proměnou musí znovu ve své hlavě dekódovat, o koho se vlastně jedná. K tomu přispívá i to, že se všem hercům nedaří stejným způsobem předávat Mersaultovu cizotu dál k divákům.
Jiří Vyorálek (vzadu) a Stanislav Majer jsou jen dva z pěti herců, kteří ztvárnili hlavní postavu Mersaulta.
V tomto ohledu je nejpřesvědčivější Honza Hájek, jemuž v inscenaci patří také nejpodstatnější úvahové pasáže – závěrečný monolog před popravou. Jeho sametový, melodický hlas, jako kdyby v pozadí skrýval, a přesto dával zcela čitelně najevo Mersaultův cynismus. Jeho výkon je z celé pětice nejzdařilejší. Zdání divadelnosti se v jeho podání stírá. O to rušivější jsou poté zlomy, když se slova ujímají ostatní.
Jednoduché zpracování scény Marka Cpina, která slouží jako velké promítací plátno, na něž jsou promítány odporné bzučící mouchy, motivy z běžného Mersaultova života či záběry ze zákulisí, sceluje inscenaci, co se týče prostorového uspořádání. Prostor nabízí jedno z mála vodítek, jak zachytit pod prsty utíkající příběh.
Scelující prvek představuje prostor, v němž se příběh odehrává.
Díky práci s kamerou a záběry do zákulisí i do hlediště se však inscenačnímu týmu podařilo naznačit, že se nejedná jen o divadelní iluzi, ale že cizincův cynismus se může týkat každého z nás.
Inscenace Cizinec v Divadle Na zábradlí představuje velice náročný kousek pro divákovu pozornost. Bohužel se zde nepodařilo skloubit nápadité a sdělné formální zpracování se složkou obsahovou, která se ztrácí v již zmiňovaném dělení hlavní postavy mezi pět herců.
Cizinec, Divadlo Na zábradlí, autor: Albert Camus, dramatizace: Jan Mikulášek, Dora Viceníková, režie: Jan Mikulášek, hrají: Marie Spurná, Anežka Kubátová, Honza Hájek, Jiří Vyorálek, Stanislav Majer, Miloslav König, Ivan Lupták
