2 fotky 
Limp Bizkit, Avenged Sevenfold a Rob Zombie. Trojice nejzvučnějších jmen první části festivalu Aerodrome se v úterý na holešovickém výstavišti postarala o nezapomenutelný start letošní sezony, již si řada lidí prozatím spojuje spíše se zklamáním a rozčarováním.
Powerman 5000 | Zdroj: facebook.com/officialpowerman5000
Za uplynulý půlrok se lze často setkat s názorem, že line-upy zajetých tuzemských festivalů jsou čím dál slabší. Jejich fanouškovská základna se rychle tříští na dva tábory, přičemž první z nich inklinuje k návštěvě festivalů, jenž za co nejméně peněz nabízí co nejvíce dokola se opakujících interpretů. Druhá (o poznání menší skupina) raději volí akci menšího rozsahu, zato žánrově více vyhraněnou.
Není proto divu, že americká pětice Powerman 5000 odstartovala svojí show na Aerodromu – obrazně řečeno – hrou do prázdných židlí. Nevděčnou roli prvního performera ale někdo zastoupit musel a je vlastně dobře, že to byl právě pětačtyřicátník s peroxidovou kšticí Spider One, který dík třicetileté zkušenosti v hudební branži dobře ví, že kvalitní zážitek nečeká jen na vyprodaném stadionu ve Wembley. Bohatě postačí hrstka (v čase zahájení festivalu zhruba stovka) obdobně smýšlejících nadšenců, kteří umí patřičně ocenit trochu energie a nefalšovaného nadšení.
Že se k nepříliš početnému publiku stejně vřele postaví i v hororech a teatrálnostech libující si Rob Zombie, by asi jen tak někdo nečekal. Tomu ale jako by bylo úplně jedno, jestli před sebou vidí 10 anebo 10 000 lidí. S nenapodobitelnou neandrtálskou imagí ždímal z každé vteřiny na pódiu maximum
maximum. Pozornost přitom byla rozdělena ve vyváženém poměru mezi všechny členy rovným dílem, díky čemuž utkvěl koncert
R Piggy D. věrně připomínal zombie verzi Johnyho Deppa a jeho časté obměny baskytary výrazně, ale nerušivě kontrastovaly s jeho zjevem. Dvorní kytarista Marilyna Mansona John 5 pro změnu jako by se svým kloboukem z oka vypadl jednomu z oživlých bratří Jamesových a mezi Robovým hecováním, zpěvem nebo procházkou napříč publikem to byl právě on, kdo vyluzoval z přihlížejících nejhlasitější ohlasy a ovace.
Za fanoušky do kotle
Ty se ale téměř vůbec nemohly rovnat tomu, co z návštěvníků vydolovali Limp Bizkit. Fred Durst s prošedivělým plnovousem jako by se zbavil nejen dřívější image přestárlého hip-hopového fracka, ale i špetky arogance, která z něj v minulosti byla cítit. S tím je ruku v ruce spojená větší uvolněnost vokálních partů jednotlivých písniček, jež se vlivem ne zrovna povedeného nazvučení zpočátku poněkud ztrácely. Četný zástup skalních fanoušků ale mezery ve zpěvu doplnil vlastním chorálem.
Durst byl vůbec z českých fanoušků jako u vytržení. Nejprve vyzdvihl mosh-pit, formující se v zóně mimo kotel, a o pár minut později se do něj sám vrhnul, aby zbytek písničky Nookie odezpíval v zajetí kruhu lidí, které se marně pokoušel odhánět poblíž stojící sekuriťák.
O velkolepý ending celého festivalu se měli postarat Avenged Sevenfold, bohužel se jim to ale tak úplně nepovedlo. Vezmeme – li v potaz vizuální prvky, doplňující show, tak v nich obstáli ze zúčastněných kapel nejlépe. Je ovšem škoda, že vyzdvihnout se dá jen pyrotechnická show, a hlasové hry frontmana M. Shadowse, přičemž příliš průměrná a neúderná směsice metalu a hardrocku oslnit nedokázala vůbec. Své místo si mezi návštěvníky našli, spíše je ale tvořili fanoušci, než náhodní posluchači, kteří s nimi dosud neměli tu čest.
První polovina Aerodromu splnila očekávání hudebních nadšenců na jedničku. I navzdory absenci Megadeath a nutnosti skousnout zaskakující Hentai Corporation projevili všichni z interpretů nadšení z reakcí tuzemského publika, které má na rozdíl od publika směrem na západ rozhodně svá specifika. Rob Zombie, zabalený v české vlajce anebo Fred Durst, pogující v publiku, jsou toho dostatečným důkazem.
