Divadlo Na Fidlovačce o sobě mluví jako o pražské vlastenecké scéně. Není tedy divu, že do svého repertoáru zařadilo dramatizaci slavné novely Babička z pera Boženy Němcové. Režisérovi a autorovi dramatizace Janu Jirků se podařilo vytvořit originální inscenaci hovořící o hodnotách.
Od babičky se každému dostalo vlídného slova.
Zdroj: Divadlo Na Fidlovačce
Babička Divadla Na Fidlovačce se zaměřila na příběhy žen a na lásku v nejrůznějších podobách. Do popředí tedy vystupují příběhy Viktorky, Kristly, kněžny, její schovanky Hortensie a babičky samotné.
Nechybí ovšem ani nahlédnutí do života autorky. Zajímavé je, že Boženu Němcovou píšící Babičku ve svých nejtěžších chvílích, ztvárňuje třináctiletá Anika Menclová (v alternaci s Rebekou Chudobovou). Postavení představitelky Barunky do situací zralé ženy Boženy je velmi působivé.
Mezi hereckými výkony vynikají dva. Prvním je babička Elišky Balzerové. Kdekdo by se nebál prorokovat, že se pro tak energickou ženu role starého člověka hodit nebude. Opak je však pravdou. Balzerová se svou energií zachází způsobem, který podtrhuje babiččinu ráznost, lidskost i hravost.
Druhou pochoutkou pro diváka je postava Viktorky v podání Barbory Mošnové. Skvěle a zároveň étericky vystihla proměnu z veselé dívky v šílené pomatené stvoření.
Bláznivá Viktorka, kterou uhranuly černé oči vojáka.
Poněkud rozpačitou postavou této inscenace je Smrt. Ačkoliv smrt neodmyslitelně patří k hlavním tématům příběhu, postava Smrti je na jevišti jakoby navíc.
Kostýmy spolu se scénou tvoří takřka vizuální poetiku. Občas se však naleznou prvky, které tuto atmosféru narušují. Příkladem je kněžna, kterou kostým na hony vzdaluje nejen od prostých lidí, ale i od času a místa konání děje.
Inscenace používá stínové divadlo, audiovizuální efekty, pěvecké sbory, taneční vystoupení komická i vážná. Ačkoliv je každý z těchto prvků proveden dobře, škála těchto výrazových prostředků je celkem zbytečná.
Očima Jany Kumherové: S poetickým pojetím české realistické klasiky Fidlovačka zabodovala. Pohádkově vyprávěné příběhy plné lásky i neštěstí, kouzelně vyhlížející scéna podkreslená jemnými tóny hudby – to vše do sebe zapadá jako rozkošná mozaika.
Babička naplní především nostalgií, ale i zahřeje diváka u srdce. Divadlo Na Fidlovačce vystihuje babiččinu klidnou a moudrou povahu stejně věrně jako skotačivé i bezradné chvíle mládí vedlejších postav. Jediným mírným zakopnutím se místy ukázaly strojené výkony dětských hrdinů.
Inscenace zachovává vše, co v Babičce Boženy Němcové čtenáři dodnes milují. A o mnohé ji obohacuje.
Hodnocení: 90 %
Nejpůsobivější jsou zde totiž slova, zejména slova pronesená babiččinými ústy. Husí kůže, kterou leckomu přinesou, svědčí o tom, že tvůrčímu týmu se podařilo uchopit hodnoty, kterými Babička oplývá, a přednést je divákovi.
Dává-li si Divadlo Na Fidlovačce za cíl oslovovat mladou generaci a směrovat ji k literatuře, postupuje správným způsobem. Vychovává něžnou formou.
Babička, Divadlo Na Fidlovačce, autor dramatizace a režisér: Jan Jirků, hrají: Eliška Balzerová, Anika Menclová / Rebeka Chudobová , Iva Pazderková, Pavel Nečas, Ludmila Molínová, Barbora Mošnová, Marie Doležalová, Daniel Rous a další
Hodnocení: 80 %