RECENZE: Muzikál Plantáž kritizuje společnost. Terčem je převážně hulení
Redakce
28. 3. 2012
Divadlo Letí ve spolupráci se Studiem Damúza uvedlo novinku na prknech Divadla Na Prádle. Ke spolupráci si pozvali Anetu Langerovou i Xindla X. Ukazuje se, že problém inscenování současných her bývá často v hrách samotných. Plantáž využívá konstrukci Čechovova Višňového sadu. Neúspěšně.
Plantáž reprezentuje lehčí žánr. Má být vtipná, ale ne jako Čechovova komedie, ze které autor přebral některé části fabule. Běžte se podívat na Anetu Langerovou, jak se jí daří sžít se s postavou. Pokud jste v mládí nadužívali marihuanu, jděte si zavzpomínat.
Vybrali jsme: 5 nejlepších malých scén, které nabízí velké divadlo
Pokud vám je třicet let a máte pocit, že vás společnost vydírá a do něčeho nutí, můžete zkusit najít v představení porozumění. Neříkám, že se to podaří. Tedy možná, když si předtím zahulíte.
Ale to je ten typ úniku, který hra zobrazuje. I s humorem příznačném v takovém stavu. Z odstupu od jeviště by to mělo vypadat směšnější a byli bychom krutí, kdybychom nepřiznali, že se to občas podaří. Když text přeje situaci, herci umí pointovat.
Inscenovaná společenská kritika
Úroveň společenské kritiky, kterou současné hry tak zoufale postrádají, je i v Plantáži problematická. Co vlastně kritizuje? Že alternativní komunita na způsob přátelství, lásky a marihuany je dlouhodobě neudržitelná? Nebo jdeme po povrchu, a toto prostředí má hře dodat jenom vtipu?
Dramaturgyně Marie Špalová říká: „Gieselmann vykreslil mozaiku příběhů charakterově úplně rozdílných lidí, kteří se v určité části svého života střetli na jednom místě a vytvořili si svůj vlastní svět. Ta hra je vtipná, plná banálních situací, ale neklouže po povrchu a ukazuje pokřivené hodnoty dnešní společnosti.“
Konstrukce od A. P. Čechova
Snad je to tak, že pokřivené hodnoty dnešní společnosti vyplývají z jejího zaměření na banální situace. Ponechám analytickou hodnotu tohohle výroku stranou a netvrdím, že tohle chtěla dramaturgyně říct. Ale jakoby nám to nakonec říkala Gieselmannova hra. Podívejme se na ni z Čechovovy perspektivy.
Čtěte také: Inscenace Na rohu světa proměnila kavárnu Prádla
Předně jsou postavy ve Višňovém sadu ukotvené ve společenském kontextu tak, že když jim autor dodá života i v pečlivě vybraných charakterových rysech, máme před sebou živoucí postavy. Charakterizace v Plantáži je nedostatečná, postavy splývají a mnohé mají blíže k figurkám než k lidem.
Femme fatale Čechovové hry tady napodobňuje mladá, řekněme skoro feťačka, na mizině. Komunitu, kterou kdysi zakládala, přichází rozpustit. Je jedno odkud přichází, její příběh tady není podstatný. Klíčový konflikt Plantáže je, že jedna z postav ve volných chvílích napíše počítačový program a jeho prodejem zbohatne.
Očima Ivety Svobodové: Plantáž stojí za vidění jako zajimavě pojaté zpracování společného soužití jakékoli komunity mladých. Ta ztroskotá na bezcílném nicnedělání a vyschlém toku financí, bez kterých nelze v současnosti žít. Zajímavým výkonem překvapila Aneta Langerová, nikoli pěveckým, ale přirozeným hereckým vyjádřením. Celkově se minimalistická forma muzikálu poměrně zdařila. Chcete-li se občerstvit dialogy současné mládeže, zajděte.
Hodnocení: 70 %
Milionář už nepociťuje spolupatřičnost ke komunitě, která se musí pod tíhou exekuce rozpustit. Nakonec bůhvíproč majetek koupí on a plánuje na něm vybudovat jakési umělecké městečko. Posléze žádná podstatná změna nenastává, všechno je v pořádku a jenom jedna skupina huličů se rozpouští.
Společenská změna je přitom klimatem Višňového sadu. Tak jako se v Plantáži změna nekoná, tak nakonec v domě nezůstává nikdo navždy zapomenutý. Jistě je těžké aktualizovat Čechovovu konstrukci, když my vlastně nevíme, co se to s námi děje. Kritizujeme konzum, nic nedělání a jiné společenské nešvary.
Nedostavil se pocit, že by hra ukazovala něco podstatného. Nijak se mě nedotýká, a to jsem si v životě zahulil, znám pár dealerů a spoustu lidí, pro které ekonomické uplatnění znamená jenom dostat se za vodu. Jak se ale tohle všechno vztahuje k sobě, zůstává nezodpovězeno.
Plantáž
Divadlo Letí a Studio Damúza v Divadle Na Prádle
Autor: David Gieselmann
Texty písní: Xindl X (Ondřej Ládek)
Hudba: Tomáš Polák (MIG21)
Režie: Martina Schlegelová
Hrají: Eliška Boušková, Anna Bubníková / Aneta Langerová, Marcela Holubcová, Marie Štípková, Richard Fiala, Tomáš Jeřábek, Tomáš Kobr, Ondřej Ládek alias Xindl X, Ondřej Novák, Karel Zima
Hodnocení: 70 %