Východočeské divadlo Pardubice uvedlo na Malou scénu Mrzáka Inishmaanského. Tato inscenace se na Malou scénu vrací po dvou letech, ale v úplně odlišné podobě. Režie se ujal člen hereckého souboru Ladislav Špiner.
Mrzák Inishmaanský opět na scéně Východočeského divadla Pardubice. Zdroj: Leoš Skokan, VČD
Mrzáka Inishmaanského v podobě scénického čtení mohli diváci zhlédnout na Malé scéně před dvěma roky. Již tehdy bylo pojato netradičně, ačkoliv herci hráli s texty v rukou, pohybovali se po scéně, která měla znázorňovat obchod tet mrzáka Billyho, a hráli v kostýmech. Možná i tím již tehdy diváky zaujala.
Oproti této podobě se ovšem mnoho změnilo a to nejen v tom, že se herci již nekoukají do scénářů. Herec Ladislav Špiner, který se ujal opět režie této inscenace, se tentokrát chopil režijního postu mnohem pevněji a to se odrazilo v mnoha detailech celé inscenace. Jsou zde mnohem lépe propracované jednotlivé momenty i charaktery všech postav.
Pravidelné hlášení zpráv Johnnyho Pateena Mika.
Mnohem více zde vyniká příběh mrzáka Billyho, který je pro svůj vzhled neustále lidmi zesměšňován. Nikdy neměl děvče, aby aspoň někdy utekl svým tetám, utíká ven, kde neustále kouká na krávy. Má však v sobě touhu poznat lepší život a navzdory svému postižení se stát například hereckou star. Jeho velké sny a touha po svobodě ho dostanou až do Ameriky, kde se stejně jeho sen nesplní, a tak se vrátí zpět na Inishmaan k tetám. Tento silný příběh se podařilo Ladislavu Špinerovi dostat mnohem více do popředí, což ihned celé inscenaci, která může být brána jako komedie, přidává na vážnosti.
Petr Borovec v titulní roli mrzáka Billyho.
Mrzáka Billyho opět ztvárnil Petr Borovec, kterému tato role velice sedí. Ačkoliv diváka celou dobu baví jeho předstírání mrzákova postižení, nic neubírá čistotě charakteru jeho postavy. Uvádí před diváka člověka zoufalého, a přesto něčím nadšeného. Neubírá postavě na vážnosti a postupně divákovi ukazuje po kouskách, jak těžký život má, a jak se s tím může či nemůže vypořádat. Diváka nutí nejen k zamyšlení, ale současně v nich vzbuzuje soucit i jisté pochopení.
Inscenace je ovšem protkána mnohými výraznými výkony. Například ztvárnění Heleny Petrou Tenorovou. Herečka, která na diváka může působit jemně, zde hraje dívku, která mluví jen vulgárně, chová se drze a působí velice drsně. Na Petře Tenorové je celou dobu patrné, že si svou roli užívá a působí absolutně přirozeně. Jejím velkým opakem je pak její bratr Bartley, kterého výborně hraje Josef Pejchal.
Hádka sourozenecké dvojce Petry Tenorové a Josefa Pejchala.
V obsazení oproti scénickému čtení proběhly jen drobné změny, vlastně je téměř stejné až na obsazení dvou postav. Tetu mrzáka Billyho Eileen hraje Romana Chvalová a doktora ztvárnil Radek Žák.
Velkou změnou oproti předchozímu uvedení je jednoznačně scéna. V nové podobě je vystavena z prken a má symbolizovat krámek, který patří tetám mrzáka Billyho. Na kraji se pak nachází loďka Bobíka Bobbyho. To je podoba celé scény. Spíše tedy než estetickou funkci, má funkci praktickou. Pomáhá hercům usnadnit pohyb v malém prostoru a současně svou podobou nepřehlušuje prostor herecké akce, takže divák se více soustředí na práci herců než na to, jak scéna vypadá.
Mrzák Inishmaanský opět sklízí úspěch. Hra se silným tématem a mnohdy až ostrým humorem určitě na dlouhou dobu zakoření v repertoáru Východočeského divadla.
Mrzák Inishmaanský, Východočeské divadlo Pardubice, režie: Ladislav Špiner, výprava: Dana Hávová, hrají: Petr Borovec, Ludmila Mecerodová, Romana Chvalová, Zdeněk Rumpík, Radek Žák, Lída Vlášková, Petra Tenorová, Josef Pejchal, Jan Musil