4 fotky 
Je vůbec možné natočit kvalitní, vážné sci-fi takřka za hubičku? A je možné propojit právě tento žánr, nabízející obrovské megalomanské scény, výbuchy, útoky domorodců mimozemšťanů a záběrů na obrovské koráby, s intimní one man show? A pokud ano, jde to udělat dobře, využít kvality obojího a zároveň vytvořit kvalitu novou? Moon dokazuje, že odpověď už není ve hvězdách…
Sam Rockwell, Zdroj: distributor filmu
Moon, blízká budoucnost. Astronaut Sam Bell (Sam Rockwell) právě končí svou tříletou směnu pro Lunar Industries, kterou strávil zcela sám na měsíční stanici. Společnost mu po celé tři roky dělal jen inteligentní počítač Gerty (namluvil ho Kevin Spacey) a telefonáty jeho manželky ze záznamu (Lunar Industries totiž stále nebyli schopni opravit vysílač, aby Sam mohl mluvit naživo). Právě ve chvíli, kdy se počet neodškrtaných smajlíků – zbývajících dnů – začne zmenšovat, si Sam začne uvědomovat, že s ním něco není v pořádku. Je to meziplanetární spiknutí, útok mimozemšťanů nebo jen halucinace? Kdo ví…
Nízký rozpočet, vysoké umělecké kvality
Téměř dvouhodinový snímek se odehrává většinou v bílých prostorách vesmírné stanice, párkrát se podíváme i ven, dokonce i na Zem. To vše umocňuje tísnivý pocit, který pocítíte okamžitě po brilantních úvodních titulcích. Sledujete intimní, téměř divadelní příběh jednoho muže a jeho problémů, nikdy nevíte, co je realita a co je fikce.
Sam Rockwell, Zdroj: dsitributor filmu
Tuto (dnes již vzácnou) blízkost, kterou k Samovi hned pocítíte, umocňuje nejen sterilní atmosféra, herecké orgie dosud nepříliš známého Sama Rockwella (budete ho znát jako bláznivého čokoládového masového vraha ze Zelené míle), jehož mnohovrstevnaté výrazy a polohy ho posouvají mezi elitu. Právě mix inteligentního sci-fi a komorního psychologického dramatu dělá z relativně banálního příběhu s několika věcnými chybami a s neuvěřitelně zoufalým rozpočtem strhující film vysoké umělecké kvality.
Očima Pavlíny Nouzové: Minimalistických sci-fíček není nikdy dost, a tak se dal dohromady božský Sam Rockwell a syn Davida Bowieho, začínající režisér Duncan Jones. Natočili spolu něco v zásadě tak jednoduchého, ale s natolik závažnou myšlenkou, že se prostě neubráníte a začnete uvažovat sami o sobě – co byste dělali na místě hlavního hrdiny, jak byste jednali… Za pozornost stojí i jméno skladatele Clinta Mansella, který před časem udělal soundtrack k velice podobnému snímku Sunshine. Rozhodně využijte i možnost vidět Moon s titulky, než ho odkoupí nějaká komerční televize a přiřadí k němu odpudivý dabing. Hlas Kevina Spaceyho propůjčený robotovi se smajlíkem na bříšku stojí za poslech.
Hodnocení: 4****
Vizuální orgie
Některé scény jsou tak obrazově přitažlivé a ohromující, že by se spíš mělo mluvit o obrazech, o audiovizuálním umění. Geniálně propojený (a jediný, přesto neotravující a pokaždé jinak naaranžovaný) hudební motiv (génius Clint Mansell) nepodkresluje obraz, není to ani naopak, jde o dvě rovnocenné složky, které vás nenechají odpočívat od té srdceryvné tragédie na palubě a pohltí vás svou vizuální dokonalostí.
Moon není zdaleka perfektní film. Dokonce se nabízí porovnání s 2001: Vesmírná Odyssea, se Solarisem nebo Sunshine. Všechny jmenované filmy sice nabízejí lepší příběh, ovšem Moon je předčí právě svým důrazem na vizuálno, na pocity, na celkovou katarzi diváka, která se sice kvůli relativně podivném konci nemusí dostavit, právě díky všemu ostatnímu se však dostaví. Sice pomalu, plíživě, ale zůstane v hlavě ještě dlouhou dobu. Nejde jinak než dát plný počet, přesto že to na něj možná není.
Měsíc (Moon)
Sci-Fi / Thriller
Velká Británie, 2009, 97 minRežie: Duncan Jones
Hrají: Sam Rockwell, Matt Berry, Kaya Scodelario, Dominique McElligott, Kevin SpaceyHodnocení: 5*****
