3 fotky 
Nadějný režisér Paul Thomas Anderson se po delší odmlce vrátil opět s filmem, který toho sděluje tolik, že se budete muset maximálně soustředit a popcorn si tentokrát odpustit. Možná ale nakousává až příliš mnoho témat.
Mistr zatím sklízí pochvalné kritiky ze všech festivalů, které navštívil. Zatím si tak odnesl cenu za nejlepší režii a společnou cenu pro nejlepší herce z festivalu v Benátkách, stejně tak ale i nominace na Zlaté glóby, ceny BAFTA a Oscary. Film rozebírá mnoho témat a ve výsledku je spojuje v jednu velkou výpověď o náladě ve Spojených státech po druhé světové válce.
Paul Thomas Anderson je na témata a formu zpracování svých filmů ještě poměrně mladý. Letos mu bude 43 let a má za sebou sondu do pornoprůmyslu v Hříšných nocích i tříhodinový opus o lítosti a odpuštění v Magnolii. Zaznamenat jste mohli i zřejmě nejlepší film Adama Sandlera Opilí láskou a nyní předposlední Andersonův film Až na krev, kterému ve své době Oscara vyfoukli bratři Coenové.
Hlavním hrdinou ani tak není bývalý voják Freddie (po dlouhé době opět herec Joaquin Phoenix) jako spíše jeho vztah s Mistrem (Phillip Seymour Hoffman). Po válce, ve které trpěl frustrací ze zabíjení, chybějícího sexu i pocitu prázdnoty, se vrací do rodné země, ale nikdo mu nerozumí. Stejně jako tzv. ztracená generace z doby meziválečné ani on neví, co má dělat. V armádě ho neučili, jak žít ve společnosti, kde je mír.
V tento moment nastupuje sekta Zdroj, u které se Paul Thomas Anderson inspiruje částečně i scientologií a jejím zakladatelem L. Ronem Hubbardem. Jakási rodina, která propojena vírou v lepší nakládání se životem směřuje za svým vůdcem, působí na Freddieho nepochopitelně. Postupně se k ní ale přidá a film sleduje jeho začleňování i úniky.
Očima Oldřicha Mánerta: Mistrovský kousek o síle kultu osobnosti, stejně tak jako o cestě sexuálně frustrovaného individua za prozřením. V sérii malých střípků. Stejných, v jakých svět kolem sebe vnímá hlavní hrdina, ne náhodou alkoholik. Paul Thomas Anderson dovádí svůj odosobněný a na první pohled chladný režijní styl do dokonalosti. K rozpohybování divákových mozkových závitů nepotřebuje složitou narativní strukturu ani nejednoznačnost v příběhové lince. Všechno potřebné pro pochopení filmu se odehrává přímo před vámi, stačí se jen dostat přes nepřátelsky pevnou slupku snímku.
Mistr je důkazem, že i v dnešní době může vzniknout autorský film, který můžeme bez příkras titulovat jako čisté umění. Bez snahy šokovat, záměrně mystifikovat a hrát s divákem neférovou hru. Podle jedné z postav není člověk zvířetem, ale něčím víc. Když se kruh uzavře a všechno začne dávat smysl, pochopíme, že člověk se stane skutečným člověkem až tehdy, pokud dá průchod zvířeti v něm. Mistrovské dílo!
Hodnocení: 5*****
Tématem snímku je podle tvůrců válečný úděl, který si s sebou nesou bývalí vojáci, a vznik různých spirituálních hnutí, který doprovázel 50. léta. Ve výsledku se ale spíše jedná o sondu do duše nevyrovnaného člověka, kterému chybí především sexuální vyžití a jenž si všechna svá traumata léčí alkoholem.
Joaquin Phoenix by si tentokrát už mohl odnést Oscara. Zdroj: Aerofilms
Diváka tak může napadnout, zdali si toho režisér a scenárista v jedné osobě nevzal na sebe příliš. Už samotné téma odkazu války je tak obšírné, že by se vešlo do tříhodinového díla. Zde má dvě a půl hodiny a pokouší se sem vměstnat nejen spirituální snahy o zlepšení světa, ale i zamýšlení nad manipulací či vzhlížení k falešným modlám. To vše pak dohromady sice drží pohromadě, ale jak snímek obsahuje od každého něco, může se dostavit pocit podvedení a jakési povrchnosti.
Více Mistrů!
Každá linka Mistra by si totiž zasloužila vlastní film. Hlubší témata se v závěru vytrácejí a zbývá jen dojem, že divák sledoval příběh zoufalého muže, který se snaží najít cokoliv, co by mu mohlo změnit jeho poválečný život. Nakonec to není ani rádce, ve formě nového otce, ani víra či skoncování s alkoholem, ale jednoduše sex.
Sexuální napětí se stejně line celým filmem, ať už ve formě souložení s pískem, nebo představ, kdy všechny ženy v místnosti, nehledě na věk, jsou pro Freddieho nahé (mimochodem jedna z nejsilnějších scén).
Možná je dojem autorky recenze způsobený jen tím, že očekávání byla zcela jiná, než jaký byl výsledek. Propagační materiály i zahraniční kritici hovoří o spiritualitě a manipulaci, film je ale spíš jen ona zmíněná sonda do duše člověka, kterému stačí k vyrovnání se s problémy mnohem méně, než kolik si onen Mistr myslí.
Každý máme svého mistra.
Je zcela na místě vyzdvihnout hlavní herecké výkony, především Joaquina Phoenixe, který, doufejme, už nebude rapovat ani natáčet dokumenty o tom, jak rapuje. Působí svěže, vidět na plátně někoho, komu nevadí nějaká ta modřina či facka – hlavně, když je film realistický a výkon přesvědčivý. K tomu se přidává i k filmu skvěle se hodící neobvyklá hudba v podání Jonnyho Greenwooda (člen Radiohead).
Možná za nepříliš spokojený dojem z filmu může i fakt, že byl zcela jinak zamýšlen, než jak je v České republice promítán (celý byl natočen na formát 65 mm, u nás ho ale uvidíme standardně). Přesto by to zřejmě tolik nezměnilo v názoru člověka, který alespoň po jednom zhlédnutí má pocit povrchnosti. Rozhodně ale nejde o jednoduchý film a druhá projekce, například za rok, může leccos vylepšit.
Mistr (The Master), Drama, USA, 2012, 144 min, Režie: Paul Thomas Anderson, Hrají: Philip Seymour Hoffman, Joaquin Phoenix, Amy Adams, Laura Dern, Lena Endre, Martin Dew, Madisen Beaty, Mike Howard, Fiona Dourif, Joshua Close, Katie Boland, Rami Malek, Kevin J. O’Connor, Patty McCormack, Christopher Evan Welch, Melora Walters, David Warshofsky
Hodnocení: 3***
