2 fotky 
Román Rady Biller s názvem Melounová slupka je svědectvím pamětnice, která zažila zásadní události ruských a českých dějin posledního století. S lehkostí a nadhledem vzpomíná na těžké i radostné chvilky svého života.
Melounová slupka Rady Biller. Jak se žilo v těžkých dobách? Zdroj: Novela bohemica
Autobiografický román Melounová slupka vypráví o životní cestě spisovatelky Rady Biller, která v knize vystupuje pod jménem Lea. Prožila několik zásadních historických mezníků: období druhé světové války a tvrdý stalinský režim v Rusku, později Pražské jaro a okupaci Československa sovětskými vojsky.
Spisovatelka Rada Biller (*1930), vlastním jménem Raisa Čachmachčeva, se narodila v ázerbájdžánském Baku. Její otec byl Armén a matka Židovka. Biller žila v dětství na několika místech v Rusku, později v Praze a Hamburku. Román Melounová slupka vyšel poprvé v roce 2003 v německém překladu. Biller je rovněž autorkou knih Lina a ti druzí a Mých sedm jmen a já. Její syn Maxim Biller a dcera Elena Lappin jsou také spisovateli.
Knih, které reflektují téma druhé světové války či období komunistického režimu, existuje nespočetně mnoho. Vtírá se otázka, zda mají autoři a autorky, kteří se touto problematikou zabývají, stále co říct. Jak se s tímto nelehkým úkolem vyrovnává Biller?
Její příběh pokrývá dobu od jejího raného dětství v ázerbájdžánském Baku až do dospělosti, kdy se sama stává matkou dvou dětí. Líčí osudy lidí, kterých se válečné hrůzy sice nedotkly přímo, ale museli se naučit v nich žít bez jistoty a pocitu bezpečí. První polovina knihy podává obraz každodenního života v předválečném a válečném období pohledem dítěte. Pohled na válku z dětské perspektivy je zákonitě zkreslený, unikají mu podstatné souvislosti a soustředí se především na takové události, které se bezprostředně dotknou lidí z nejbližšího okolí.
Jak získat čistý kádrový posudek?
Dějinné hrůzy se tak ocitají pouze v pozadí, za zavřenými dveřmi a jen občas se skulinkou dotknou i osudů malé Ley. Například když jejího tatínka povolají na frontu, když se později jako uchazečka o vysokoškolské vzdělání musí snažit o čistý kádrový posudek či když během studií míjí na exkurzi ruský koncentrační tábor, který měl jejímu zraku zůstat skrytý. Biller ale nachází i spoustu světlých vzpomínek z této doby na chvíle, které lidem pomáhali udržovat normální život v době bídy a neustálého potenciálního ohrožení.
Román Melounová slupka je rozdělený do devíti kapitol pojmenovaných podle míst, v nichž Lea žila. Ty se skládají z kratičkých podkapitol věnovaných vzpomínkám na osoby, místa či události spojené s daným prostředím.
Kapitoly na sebe chronologicky navazují a umožňují sledovat proměnu dětského pohledu v pohled dospělý. Občas je tato plynulost narušena skokem do budoucnosti, kdy Biller prozrazuje, jak celá situace skončí či co danou osobu dále čeká. Styl vyprávění je srozumitelný, přirozený a vlídný, připomíná knihy českému čtenářstvu dobře známé spisovatelky Lenky Reinerové.
Vypadalo to, jako by lidi z těchto domů právě odešli a brzy se vrátí a dají zase všechno do pořádku. Schody, po nichž by se dostali nahoru, však už tu nebyly. Z téhle části domu nezbylo nic. Rozvaliny byly živé i mrtvé zároveň. Dívenka se tenkrát poprvé setkala s válkou a poznala, co s sebou přináší: nebylo to z rádia, nebylo to z novin, nebylo to nic, o čem by lidé vyprávěli. A přestože tu zdi takto čněly už skoro půl roku, zdálo se, jako by tu válka zuřila ještě včera a jako by ty domy byly zbořené taky právě včera, tak moc působily nedotčeně.
Jediné, co by se způsobu vyprávění dalo vytknout, je příliš velké množství detailů. Věrohodné popisy prostředí, vůní, jídel a všemožných zvyků barvitě rozehrávají čtenářovu představivost. Jsou k sobě však řazeny bez vzájemné souvislosti, kvůli množství splývají a je obtížné se v nich orientovat a zapamatovat si je. Svou hodnotou se rovnají deníkovým zápiskům a mnohdy se jeví jako nadbytečné.
Motivem, který prostupuje celou knihou, je nepřítomnost domova. Lea se spolu s rodiči neustále stěhuje. Jejich domov tvoří skrovný majetek, který spolu s nimi putuje z místa na místo. Symbolem vzpomínky na dávné teplo rodinného krbu je klavír, který je všude provází. Lea jej později zdědí a rozloučí se s ním až při emigraci z Československa do Hamburku. Kruh neustálého stěhování se poté uzavírá a Lea se svou rodinou konečně zakotví a nachází stálý domov.
Pro české čtenářstvo je zajímavá část Leina života strávená v Praze. Období československé historie kolem roku 1968 líčí nezaujatě z cizího pohledu. Do Čech přichází jako bezproblémová sovětská občanka, avšak manželství s mužem, který není režimu pohodlný, jí opět znesnadní život. Nevyhnou se jí problémy při shánění zaměstnání, reflektuje nadšení spojené s Pražským jarem i napjatou situaci během okupace Československa Rusy.
Nachází se v paradoxní situaci – přestože je sovětskou občankou, soucítí s českým národem a na ruské vojáky se dívá skrz prsty. Popisuje atmosféru večírků, které se pořádali skryté před zraky tehdejšího režimu. V průběhu jejího vyprávění se mihnou i Čechům známé osobnosti jako Petr Hapka či Pavel Kohout.
Román Melounová slupka Rady Biller je poměrně nenáročné čtení. Je svědectvím o podobě každodenního života v těžkých dobách, kdy lidé museli zůstat silní a obezřetní, aby přežili. Volným řazením nejrůznějších vzpomínek osobních a těch, které reflektují dopad politické situace na život lidí, tvoří Biller věrohodný obraz tehdejší doby. Nabízí tak neotřelý úhel pohledu na část ruských a českých dějin dvacátého století, které se vepsaly do života jedné jediné ženy.
Název: Melounová slupka. Název originálu: Melonenschale. Autorka: Rada Biller. Přeložila: Iva Dvořáková. Vydalo nakladatelství Novela bohemica, Praha, 2013, 252 stran. Doporučená cena: 298 korun.
