Nová kontroverzní inscenace Národního divadla Brno mohla některé diváky urazit i odradit svou vulgaritou, upřímností a explicitou. Avšak drsná komedie z období trojské války si nezaslouží mírnějšího zpracování.
Antická komedie se předvedla v působivé moderní interpretaci. ND Brno
Po roztažení opony vidíme na jevišti sedícího muže v kaluži krve s kravskou lebkou v klíně, jak flegmaticky kouří cigaretu a zírá do ztracena. Moderní kostýmy a jednoduchá konceptuální výprava nás uvádí do nečasového prostoru, ve kterém se příběh bude odehrávat.
Řecký hrdina Aiás v přesvědčivém podání Martina Slámy právě v záchvatu šílenství zabil stádo dobytka, domnívajíc se, že se jedná o jeho nepřátele. Brzy se na scéně objeví i Gabriela Štefanová jako Athéna a Petr Bláha, jehož Odysseus působí šíleným, a přesto věrohodným dojmem ve své punkové stylizaci.
Nejvíce pozornosti se však v této scéně soustředí, a po většinu představení soustředit bude na vynikající Terezu Groszmannovou, která umožnila Lysistratě předvést se jako osobitá, silná a impulzivní žena, a o jejíž výkon se opírá celá inscenace.
Hrdina Aiás právě v záchvatu šílenství zabil stádo dobytka namísto nepřítele.
Groszmannová svým živelným hereckým projevem v některých scénách svádí pozornost na sebe, aniž by ani na chvilku přehrávala nebo působila uměle.
První scéna Lysistraty, scéna s krví a kravskou lebkou, zanechává v divákovi spíše dojem tragédie v těžkopádné umělecké stylizaci, avšak brzy poté většina hlediště propuká v salvy smíchu.
Režiséru Martinu Čičvákovi se podařilo probudit téměř dvě a půl tisíciletí starou komedii v moderním provedení, aniž by jí ubral na jejím původním významu. Lysistrata brněnského Národního je vtipná, vkusná a ojedinělá.
Řecké i trojské ženy odmítají dále snášet boje a válku.
Přesto, že je představení o poznání delší, než bývá zvykem, komedii nechybí spád a divák se nestačí nudit. Ryze komické výstupy se střídají s dramatickými, a dokonce se dočkáme slušně provedených hudebních vložek. Představitelka Desdemony Lucie Schneiderová podává na jevišti výborný hudební výkon.
Trojská válka se již táhne příliš mnoho let a řecké i trojské ženy již dále odmítají snášet život plný bojů a smrti. Jak však mohou ženy zabránit mužům ve vedení války? Odepřou svým manželům sex. Na této jednoduché zápletce je postavena celá komedie.
Mezi nejsvětlejší a nejkomičtější momenty představení patří schůzka trojských a řeckých žen, ve které kromě Groszmannové zazáří například Jana Štvrtecká nebo Eva Novotná. Po zbytek představení hrají herečky s odhalenou, barvou pokrytou hrudí, což doprovází rockovou stylizaci jejich výstupů.
Inscenace správně dávkuje napětí, humor i tragédii.
Diváky rozesmála též Monika Maláčová a Bedřich Výtisk, kteří v rolích Babičky a Dědečka předvedli vtipné manželské hádky, které byly však na konci představení zakončeny smířením a láskou.
Stejně tak Vratislav Běčák dokázal přesvědčivě ztvárnit mužskou touhu a zoufalost, která vyvrcholila scénou, kdy se válečníci koupou v bazénku s barevnými balonky a rozhodnout se válku konečně uzavřít příměřím.
Hra má šťastný konec a celkový dobrý dojem z kvalitního, ač kontroverzního zpracování Lysistraty má ještě sladký bonus v podobě feministicko-lesbického závěrečného proslovu Terezy Groszmannové.
Lysistrata/Aiás, Národní divadlo Brno, režie: Martin Čičvák, scéna: Tom Ciller, v hlavních rolích: Tereza Groszmannová, Martin Sláma, Petr Bláha, Monika Maláčová, Bedřich Výtisk