2 fotky 
Linda Lovelace, jméno, jež stálo za epochálním přerodem pornofilmu a vyvedlo dráždivé snímky z temných koutů na výsluní k masám. Nový biografický snímek režisérů Epsteina a Friedmana se snaží zachytit odvrácenou stranu veskrze hořkého příběhu hlavní aktérky. A nejde o úplně snadný úkol.
Rob Epstein a Jeffrey Friedman, režisérské duo, které má na svědomí spíše dokumentární počiny, se ujali nadmíru přitažlivé látky a přivedli k životu vyzývavý příběh jedné z nejkontroverznějších hereček filmového průmyslu. Příliš kontroverzní cestu ale ke svému cíli nezvolili a pracují s látkou spíše zjednodušeně a komorně.
Linda Boreman (Amanda Seyfried) byla obyčejnou náctiletou holkou odvedle, když se seznámila s Chuckem Traynorem (Peter Sarsgaard), který ji odvedl z domu striktně katolických rodičů (Sharon Stone, Robert Patrick). Po svatbě začal Traynor nutit svou dívku k pochybným sexuálním praktikám, k prostituci, stáhl ji do podsvětí drog, dluhů a laciného porna. V roce 1972 se Linda pod pseudonymem Linda Lovelace stala tváří filmového fenoménu Hluboké hrdlo, snímku, který pronikl na veřejnost jako první hardcore pornofilm vyznačující masivní rozmach svého žánru.
Traynor, vyobrazený obecně jako manipulativní surovec a zoufalý chudák v jednom, Lindu ovládal a pro ránu nešel daleko. Mladé ženě se podařilo jej přemoct až v osmdesátých letech, kdy utekla a vyšla najevo s pravdou o zákulisí své hvězdné kariéry. Další etapu svého života zasvětila anti-pornografickému odboji.
Přikrášlená biografie je spíš fikce
Film mapuje zejména první fázi Lindina života až do doby, kdy se vymanila z nadvlády manžela. Z biografie reálné Lindy Lovelace však čerpá pouze to, co se hodí do scénáře o nevinné oběti, a alibisticky mlčí o tom, že neomalené autonehody a hýřivý životní styl měla dívka v repertoáru už před seznámením s Traynorem. Že nenatočila jedno Hluboké hrdlo, ale hnedle dvě a ještě řádku krátkometrážních porno projektů. A už vůbec se nezaměřuje na Lindino diskutované odhalení, které vyvolalo řadu otázek o své pravosti.
Ale budiž, do stopáže o 92 minutách se nedá nacpat každý detail a cílem snímku není detektivní pídění po tom, jak to vlastně všechno bylo. Scénář je veden jasnou linií a nabízí pouze přibližný vhled do reálných událostí. A když se člověk od předlohy odpoutá, čeká ho celkem kvalitní podívaná.
Prohnilé zázemí pornohvězdy boduje
V prvních minutách figuruje mírné zděšení nad tím, jestli jde opravdu o film o tom, jak okolnosti přiměly andělskou světici k obratu o sto osmdesát stupňů a hříšné kariéře zdrogované hvězdy porna. S úlevou lze pak sledovat, že Lindina psychika je poměrně slušně rozpracovaná, snímek jde víc do hloubky a zaměřuje se i na jemné vztahové nuance, což je vidět hlavně ve spojení Lindy a její matky.
Film je konstruován do důmyslné struktury. V počáteční fázi se seznamujeme s Lindou, Chuckem a nástupem slávy s natočením Hlubokého hrdla. Jako červená nit se tímto prvním dějstvím linou narážky na to, že ve vztahu manželů něco nesedí. V jeden moment se děj stopne a posouvá se do roku 1980, kdy Linda podstupuje pohovor na polygrafu a vypráví všechny události z odvrácené strany. Vracíme se na začátek příběhu a tentokrát sledujeme pozadí všeho dění, syrově a bez pozlátka.
Zdroj: Hollywood Classic Entertaiment
Velká jména jsou jen pro parádu
Amanda Seyfried svou předlohu vyobrazila velice sugestivně. Že hravě ztvární roztomilé sympaťačky jsme viděli už v Mamma Mia! nebo Dopisech pro Julii a že sebejistě ztělesní koketní sexbombu bylo patrné například v Chloe. V Lovelace mísí do jedné kompilace obě z těchto dovedností a náramně se jí to daří.
Ujala se tentokrát role dívky, jíž je vyčítáno, že je příliš vychrtlá, taková sexy panenka, která neodpovídá dobovému diktátu triády blond-velká prsa-oblý zadek. Linda Lovelace je postavou s velkým odhodláním, výdrží a silou, kterou Seyfried na plátno převádí věrohodně.
Výrazným pomocníkem, jenž jí pomáhá vyniknout, je nepochybně představitel Chucka Traynora Peter Sarsgaard, který s postavou Lindy výborně kontrastuje. Místy lze nabýt dojmu, že film je spíše jeho příběhem a na rozdíl od Lindy mu scénář poskytuje pestřejší paletu charakterových proměn.
Co se týká další řádky velkých jmen, které vábí z filmového plakátu, nejedná se už o takovou kratochvíli. James Franco, Sarah Jessica Parker a další se dějem mihnou jen minimálně a slouží spíše jako bublina, která má diváky na snímek nalákat. Přitom by toho nebylo zapotřebí, protože Seyfried a Sarsgaard snímek utáhnou obstojně sami.
Verdikt Petry Štěpánkové
Nakolik je příběh pravdivou zpovědí, je celkem diskutabilní, ale za zpověď královny porna se rozhodně považovat dá.
S výjimkou klišovitého utahaného rozjezdu a podobně odbytého závěru snímek stojí na pevných základech a disponuje jednoduchou, ale velice funkční strukturou vyprávění. Obsahuje působivé momenty a dokáže v žaludku ležet ještě nějakou dobu po zhlédnutí, protože příběh Lindy Lovelace je mrazivě temný a surový.
Škoda jen, že co se týká podobnosti se skutečností, Lovelace pokulhává a příliš barvitou biografii neposkytuje. Jako přikrášlená skutečnost o dívce, která v porno průmyslu působila 17 dní, byla otrokem manžela, společnosti a trochu i sebe samotné, ovšem docela funguje. Jen je třeba ujasnit si svá očekávání, než se na film budete dívat.
Hodnocení: 70%
