3 fotky 
Nejdříve se objevila Zimní oběť, poté přišla Letní smrt. Že už zbývají pouze dvě roční období? Můžeme být rádi, že jen dvě. Řadí se kniha po bok populární severské krimi, anebo mezi zbytečné braky v knihovně?
Zločinů v horkém létě neubývá. Kvality románu však ano., Zdroj: Nakladatelství Host Brno
Se severskými detektivkami se v poslední době doslova roztrhl pytel. Zejména pak po celosvětovém úspěchu Stiega Larssona, ke kterému je leckterý autor hojně a často i neprávem přirovnáván. Mnohdy zřejmě jen na základě toho, že pochází z jedné ze skandinávských zemí, jinak si to snad ani nelze vysvětlit.
Mons Kallentoft (1968) debutoval románem Pesetas, za který získal prestižní Katapultpriset za nejlepší švédský debut roku 2000. Jeho čtvrtou knihou byl detektivní román Zimní oběť (česky Host 2011) s hlavní hrdinkou kriminální inspektorkou Malin Forsovou. V Česku se můžeme těšit i na Podzimní vraždu, Jarní mrtvolu a Páté roční období.
Nicméně v záplavě trochu lepšího a podstatně horšího, které se jaksi nenápadně pokouší napodobit severské krimi, je potřeba oddělovat zrno od plev. A v případě knihy Monse Kallentofta Letní smrt?
Jak napsat něco jako severskou krimi
Na začátek je dobré připomenout autorovu knihu Zimní oběť, thriller s dobrou zápletkou, slušnou atmosférou a několika zajímavými postupy, které obohacují vyprávění. Druhá kniha Kallentoftovy kriminální série však, kromě odlišného ročního období a zápletky, nepřichází s ničím novým.
Stejně je paradoxní, že jejich obživou a svým způsobem i uspokojením je násilí a utrpení. Smím se vůbec takhle radovat? přemítá Malin. Sklíčenost a radost. Co vznikne, když ty dvě emoce smícháme? Jeden z těch bezejmenných pocitů, který znají všichni policisté. Ten, kvůli němuž máš výčitky svědomí a hlodají v tobě pochybnosti o lidském charakteru, ne snad proto, co všechno musíš vidět a vyslechnout, ale proto, co s tebou tahle práce dělá. Znásilnění. Konečně. Vražda. Hurá.
Zvídavý čtenář si jistě klade otázku, zdali autor napíše cosi jako Podzimní případ či Jarní zločin, a ten zvídavější se ptá, co napíše, až mu roční období zkrátka dojdou. Na rozdíl od druhého pokračování byl autor alespoň v tomto trochu originální, jednoduše si vymyslel páté roční období.
Úmorné horko nahrazuje mrazivou krimi
V knize Zimní oběť autor naservíroval extrémní zimu, v Letní smrti zase extrémní vedra, která si ale ve Švédsku lze jen těžko představit. Většina autorů využívá právě ono studené, mrazivé počasí k dokreslení atmosféry, při které běhá mráz po zádech. Kallentoft příběh zasadil do horkého léta, čímž projevuje jistou originalitu, nicméně horko sálající ze stránek knihy přenáší i únavu letního dne.
Ležím tu spoutaná v té tmě a zimě už příliš dlouho.
Kde jsi, tati?
Řekni mi pravdu. Ty nepřijdeš, viď? Alespoň ne teď. Nikdy. Nebo snad až za hodně, hodně dlouho. Tak dlouho na tebe nevydržím čekat.
Bojím se, tati. Mám hrozný strach.
Děj knihy není příliš dynamický, je pomalý a brzo začne nudit, což sice krásně koresponduje s letní lenivou a dusnou atmosférou (bod pro Kallentofta), ale na severskou krimi je to opravdu zoufale málo. I přesto je ale nutné podotknout, že autor umí psát poutavě a dokáže čtenáře udržet napnutého jak strunu. Jenže tento svůj um dokazuje pouze v jedné a v podstatě dosti bezvýznamné pasáži.
I v Letní smrti se objevuje vyšetřovatelka Malin Forsová, která bez ustání řeší vztah s dcerou, bývalým manželem i současným milencem. Kromě toho však také vyšetřuje znásilnění a posléze i vraždu. Jenže čekání na rozjezd celého krimi příběhu se mění v čekání na Godota. Zkrátka nepřichází.
Kdopak to mluví?
Stejně jako v Zimní oběti se i v Letní smrti místy naprosto nepochopitelně střídá ich-forma s er-formou. Proto je občas nutné vrátit se o několik stránek zpět a zjistit, která postava si ve shluku dalších hrdinů zase najednou usmyslela uvažovat jako ich.
V knize se také objevují pásma řeči samotných obětí zločinů. Ze začátku mohou působit dobře, nicméně když jsou prostě všude a navíc začínají promlouvat k hlavní vyšetřovatelce nebo k její dceři, jež se ocitá v nebezpečí, stává se z toho docela nesmyslná a nadbytečná záležitost.
Dalším opakujícím se prvkem jsou pak výkřiky do tmy některých postav. Pár holých vět, často ale jen jedno nebo dvě slova, navazující podivnými myšlenkovými pochody, které pod sebe Kallentoft naskládal třeba na celou stránku, mělo zřejmě působit poeticky. Místo toho působí až retardujícím dojmem, zpomalují už tak málo dynamický děj a zůstávají naprosto bez odezvy.
To, co by v Zimní oběti při troše tolerance mohlo být považováno za zajímavé a nové, se teď ukazuje vlastně jako autorovo klišé, jako určitá tabulka, ve které obmění pár jmen, děj, roční období a vesele vydá novou knihu. Bude tak postupovat i nadále? Zamyslíme-li se nad tím, že na české vydání čeká ještě Podzimní vražda a Jarní mrtvola, zřejmě není třeba nic dodávat. Na druhou stranu ale může Mons Kallentoft ještě hodně překvapit.
Název: Letní smrt
Autor: Mons Kallentoft
Překlad: Luisa Robovská
Počet stran: 431 stran
Rok vydání: 2011
Vydalo: Nakladatelství Host Brno
Doporučená cena: 329 korunHodnocení: 30%
