4 fotky 
Umělý a umění jsou někdy synonyma, alespoň to tvrdí Depresivní děti toužící po penězích. Pokud se chcete stát součástí pseudointelektuální večeře vídeňské smetánky, připravte se na smíšené pocity z netradiční inscenace Kulturštrůdl. Hru uvádí RockCafé.
Navštivte pseudointelektuálský večírek ve Vídni Zdroj: depresivnideti.eu
Od Depresivních dětí snad nikdo nečeká nic standardního, natož pak klasické divadelní představení. Toto očekávání Kulturštrůdl rozhodně naplňuje. Jedná se o inscenaci zasazenou do Vídně blíže nespecifikované doby.
Podívejte se: Zrcadlo Depresivních dětí odhaluje pravou tvář
Všechny dekorace i kostýmy by rozhodně pasovaly do padesátých až šedesátých let minulého století, ale reálie zmiňované během celého představení jsou dokonce z konce století devatenáctého. Zkrátka, diváku, přeber si to, jak chceš.
Vídeň blíže neurčené doby
Večeře se odehrává v den, kdy přítelkyně skupinky samozvaných umělců měla pohřeb. Oběsila se. Ostatně jako všichni herci a další umělci té doby. Během večera skupinka spisovatelů, herců a hudebníků hraje různé společenské hry, povečeří candáta a předvede, jak moc jsou si jednotlivé osoby vzájemně cizí, i když se snaží působit jako nejlepší přátelé.
Povečeřet můžete candáta
Faleš a umělé vztahy prochází celou inscenací a nevyhýbají se opravdu nikomu. Paní domu, korpulentní paní Auersbergerová, se snaží svádět snad každého muže, jen ne svého manžela. Pro něj má jen urážky a pohrdání. Nejinak jsou na tom i ostatní páry na večeři, které se alespoň zpočátku snaží působit harmonicky.
Co všechno se člověk nedozví?
V první části není inscenaci v podstatě co vytknout. I když někdy dialogy působí velice nekontrolovaně a spíš jako pouhá změť všeho možného, co postavám přijde na jazyk, vyjadřují tím vlastně sebestřednost každého jedince.
Nikoho nezajímá, co si myslí ostatní, hlavně když on sám se dostane ke slovu a všichni ho budou napjatě poslouchat. Tato část je zkrátka krásným vyjádřením všech hrůz, o kterých jsou lidé schopni vyprávět.
Aby divák ale nepropadal depresím, jsou všechny příšernosti podávány velice vtipně a během první části najdete jen málo scén, které by publikum neocenilo bouřlivým smíchem.
Když se večírek rozjede, vyplývají skutečné emoce
Kdyby místo přestávky následoval konec, neměla by inscenace jedinou chybu. Bohužel ale po přestávce nastává něco, čím tvůrci naprosto degradovali veškeré dosavadní snažení všech zapojených.
Čtyři postavy přicházejí se svými monology, kde se divákům snaží vysvětlit své chování a pohnutky. Jako by snad měl režisér Martin Falář potřebu dát divákům návod, jak si všechno dění vyložit. A ještě k tomu si postavy v určitých pasážích výkladu odporují a některé své jednání popírají.
Kulturštrůdl ukázal, že někdy opravdu méně může být více. A to ve všech ohledech. Přesto ale může být umělo-umělecká beseda pseudointelektuálů dobrou příležitostí, jak si otevřít oči.
Kulturštrůdl
Depresivní děti touží po penězích
RockCafé Praha
Režie: Martin Falář
Hrají: Jan Drahorád, Jaroslava Masopustová, Tereza Veselá, Jaroslav Koňařík, Kateřina Bílková, Bára Mitošinková, Pavel Blažek, Juraj Horváth, Jiří Pěkný, Johan Klesal, Tereza Nádvorníková a Tereza Konrádová
Hodnocení: 70 %
