4 fotky 
Po značně úspěšném Krysaři, originálním Tajemství a masově úspěšné Kvasce se Daniel Landa vrátil na muzikálové pole. Dle vlastních slov je Klíč králů jeho srdcovou záležitostí, ale možná právě v tom tkví hlavní problém.
Král upírů patří mezi postavy, které si v obou alternacích zaslouží pozornost. Zdroj: Divadlo Broadway
Klíč králů je typicky landovský. Tím bych mohla tuto recenzi ukončit, protože to mluví téměř za vše. Ti, kteří Danielu Landovi nefandí, ať už kvůli jeho názorům či hudbě, stejně nebudou dále číst a skalní fanoušci si po případné kritice budou myslet své.
Příběh se odehrává ve fiktivním fantaskním světě, ve kterém se mísí světy lidí, elfů, upírů, trolů a ptačího a jezerního lidu. Tento svět je však zasažen tou nejhorší katastrofou – zmizí voda. A tak se vládci všech národů musí spojit, aby svému bouřícímu se lidu navrátili zpět životodárnou tekutinu.
Nebo také nemusí. Filozofické otázky nejen o tom, zda by se vládce měl pro svůj lid obětovat či raději poslouchat pud sebezáchovy, se prolínají celým spletitým dějem. A ten je jedním z kamenů úrazů.
Ondřej Ruml v roli Jezerního krále ukázal, jak žít i umírat.
Daniel Landa si pro posluchače připravil v zásadě jednoduchý děj, ale jeho rozpracování, které se postupem času rozkošatilo do rozměrů dvou muzikálů, je spletité až příliš. Dějové linky sledující jednotlivé vládce se prolínají a přeskakují z jedné na druhou.
Je vidět, že autor se všechno pokoušel pečlivě vysvětlit, vystavět příběh do detailů, jenže podobné popisy se hodí do objemných knih, nikoli na divadelní prkna, kde by děj měl působit jasně a jednoznačně. Zvlášť když dochází čas.
V rytmu
A v podobné duchu se táhne autorská hudba i texty. Propracované melodie se střídají s rytmem raz-dva-tři a nápadité texty jsou střídány absolutním veršem ve stylu klíč králů-všech klíčů král. A i když se mnohým můžou písničky zamlouvat, přeci jenom jsou fanoušci zvyklí na něco jiného.
Jan Apolenář v roli krále skřetů může mnohé překvapit.
Režie se tentokrát ujala Mirjam Landa, a zatímco některé pasáže jsou zpracované mistrně, nad některými se pozastaví i běžný konzument. Například vyjíždějící propadla jsou výborným prvkem, skutečně však nechápu, proč musí vyjíždět a zajíždět pět minut, po dobu celé písně.
Stejně tak se teorie přeplácanosti projevila například i v písničce, kdy upíři zpívají svou revoltu na jatkách. Tento song rozhodně patří k výborným kouskům, ale do celé koncepce fantasy muzikálu prostě nepasuje.
Dosud mi také nedošel význam dětských představitelů a královny víl, když jejich jedinou náplní za celý večer byl útěk. Žádná píseň ani text a i královna střežící kámen by si zasloužila větší prostor než jen vyděšený pohled a úklonu.
Na druhou stranu je nutné pochválit autory kostýmů a scény, všichni zde odvedli mistrné dílo. Také je velmi příjemné vidět, že konečně někdo dokáže využít potenciál promítaných záběrů, protože scény pádu či kroutící se vyschlá jeskyně si zaslouží jedničku s hvězdičkou.
Hlavní roli
Na Klíči králů se neskutečným způsobem projevil nedostatek času. Propracované části se střídají s nedotaženými, dějové linky se během tvorby rozeběhly kamsi do ztracena a to celé nezachrání ani fakt, že ze sebe hlavní představitelé dostali, co mohli.
Ondřej Ruml v roli Pána jezer je velkým překvapení, Mario Vojtko jako upíří vládce zmrazí krev v žilách. Role velkého mága v podání rockera Pepy Vojtka může být překvapením, ale nedá se říci, že by neodvedl kus dobré práce. I sebelepší zpěvák je však odkázán na to, co dostane v notách.
Čaroděj a krásná čarodějka – tady je cítit nedořešená minulost.
Klíč králů je rozporuplný kousek, už jenom tím, že se jedná pouze o první polovinu. Stejně jako u filmu totiž ani zde nemůžete říci, jestli závěr přinese nehynoucí slávu či propadliště dějin.
První část muzikálu vystavěla základy, napůl pevné, napůl chatrné, ale základy to jsou. Teď už je tedy jen na autorech, jaká (a zda vůbec nějaká) bude stavba samotná.
Divadlo Broadway. Klíč králů. Libreto, text, hudba: Daniel Landa. Režie: Mirjam Landa, kostýmy Roman Šolc. Hrají: Marian Vojtko, Josef Vojtek, Petr Kolář, Markéta Procházková, Petr Ryšavý, Vilém Čok a další
Hodnocení: 50 %
