Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Recenze: Kawasakiho růže. Film jako origami

Pavlína Nouzová

Pavlína Nouzová

23. 12. 2009

Kawasakiho ruzeHřebejk natočil drama o udavačích? Chudík hraje komunistického vyšetřovatele? A to celé se jmenuje podle nejsložitějšího druhu origami??? Fajn, letošní Vánoce jsou vážně divný.

Zdroj: Distributor filmu, Foto: Karel Kučera

Zdroj: Distributor filmu, Foto: Karel Kučera

Poslední léta natáčel tandem Jan HřebejkPetr Jarchovský tuctové komedie bez nápadu. Všichni ti Medvídci a Nestydové byli v podstatě na jedno brdo a většina jeho letošní počin odsoudila už předem. Jenže lepší neškatulkovat, že ano.

Protože Kawasakiho růže je v české produkci ojedinělá. Pozor, nemyslím tím, že by se jednalo o bůhvíjak dokonalé dílo. Jeho hlavním tématem je ale téma nás všech, téma, které nás zajímá, téma složité a nejednoznačné – komunistické výslechy a udávání.

Zdroj: Distributor filmu, Foto: Karel Kučera

Zdroj: Distributor filmu, Foto: Karel Kučera

Uznávaný psychiatr a profesor Pavel (Martin Huba) je disidentský hrdina. Podepsal Chartu 77, bojoval proti komunismu a spolu se svou manželkou Janou (Daniela Kolářová) byl několikrát vyslýchán. Aspoň toto je verze, kterou zná celá rodina. Jenže co když to všechno bylo trochu jinak? A co když pravda vyplave na povrch?

Pavel totiž komunistům udával. Udával na svého tehdejšího známého, který pak musel emigrovat do Švédska. Takže před svou rebelskou érou byl pan psychiatr vlastně zrádce. Mohl tehdy odmítnout? Téma mírně připomíná super kauzu okolo spisovatele Milana Kundery, Jarchovský ale napsal scénář ještě před zveřejněním v médiích.

Na filmu je hlavně sympatické, že nikomu nenadržuje. Těsně lpí na objektivitě a divák sám si vlastně vybírá, jestli mu je udavač Pavel nepříjemný, nebo jeho důvody chápe. Všichni tři zmínění herci (Chudík, Huba, Kolářová) předvedli výtečný výkon, jsou přirození, nenucení, a o tom vlastně snímek je – o životě. O všedním životě, o rodině, jejíž pouto může narušit kostlivec ve skříni. Stejně tak Antonín Kratochvíl, český fotograf žijící v USA, díky Kawasakiho růži debutoval ve filmu a je jen věčná škoda, že to neudělal už mnohem dřív. Svého emigranta ztvárnil s nonšalancí a tak hravým šarmem, že mu leckterý pseudo-herec z Ulic a Ordinací může jen závidět.

Zdroj: Distributor filmu, Foto: Karel Kučera

Zdroj: Distributor filmu, Foto: Karel Kučera

Kdyby se Kawasakiho růže skládala jen z druhé poloviny, neváhala bych s plným počtem hvězdiček. Aby nás ale autoři zavedli hlouběji do spletitých pavučin takové obyčejné rodinky, předchází vážnému a naléhavému tématu jakýsi rozvláčný úvod. Padají vtípky, vlastně i docela povedené, ale nějak to nemá šťávu. Začátek nudí a netrpělivý divák by už už odcházel ze sálu. Naštěstí ale přichází část druhá, v níž je především perfektní „scéna v lese“. Jana se zde pře se svojí dcerou (Lenka Vlasáková) a ve vypjaté situaci si vyříkají všechno ohledně tatínkovy minulosti. Tenhle moment je na české poměry nebývale emočně dokonalý. Přirozený, jako by se dvě ženy skutečně hádaly.

Toto drama je nezvykle hořké, chvílemi se pousmějete, chvílemi povzdechnete. Pokládá spoustu otázek, na které si musíme odpovědět sami cestou z kina – což je dobře, filmy, které v divákovi vzbudí úvahy nad vážnými událostmi jsou vždy přínosné. Neříkám, že kvalitní. Jistě že má Kawasakiho růže své mouchy. Pojednává ale o tématu, které si o zfilmování vyloženě říkalo. A to zfilmování se panu Hřebejkovi překvapivě povedlo. Snad upustí od těch posledních hloupoučkých komedií a vrátí se ke snímkům o české/československé historii. Jen už žádné nestydaté krásky v nesnázích.

Kawasakiho růže

Drama
Česko, 2009, 95 min

Režie: Jan Hřebejk
Hrají: Lenka Vlasáková, Daniela Kolářová, Martin Huba, Milan Mikulčík, Antonín Kratochvíl, Petra Hřebíčková, Ladislav Chudík, Martin Schulz, Anna Šimonová, Isao Onoda

Hodnocení: 3***

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Recenze: Kawasakiho růže. Film jako origami