Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Recenze: Karel Sabina versus Michal Charypar

Linda Zikmundová

Linda Zikmundová

1. 6. 2010

Většina veřejnosti zná Karla Sabinu jako „zrádce národa“ a prokletého konfidenta rakousko-uherské tajné policie. Menší část jako autora libreta ke Smetanově opeře Prodaná nevěsta. A jen hrstka odborníků ví, že Sabina byl také pozoruhodný autor prózy, několika dramat a veršů. Právě této skupině je určena nová kniha Michala Charypara.

Karel Sabina. Zdroj: cs.wikipedia.org

Na začátek nutno uvést něco málo o autorovi. Michal Charypar je absolventem oborů Český jazyk a literatura a Anglistika a amerikanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Magisterské studium ukončil diplomovou prací o Karlu Hynku Máchovi. Nově vydaná kniha Karel Sabina: „Epigon“ a tvůrce (s podtitulem Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání) je jeho doktorskou disertační prací. V současnosti působí jako středoškolský učitel angličtiny. Od roku 2002 publikuje například v časopise Česká literatura články a studie o představitelích českého romantismu.

zdroj: nakladatelství Academia

Jak vyplývá z názvu, Charyparova nová kniha se zabývá kompletním dílem Karla Sabiny, a to zejména jeho textovou stránkou. Na tu autor aplikuje teorii intertextuality, vychází přitom zejména z prací Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Jednotlivá díla vkládá do kontextu české, ale i světové, literatury 19. století. Sleduje, jaký vliv měla na Sabinovy práce a zda je skutečně pouhým Máchovým epigonem, jak se dlouhá léta tradovalo, nebo samostatným a svébytným autorem.

Intertextualita je jedním z klíčových pojmů literární teorie druhé poloviny 20. století. Označuje se tak vztah jednoho textu k jinému, přičemž toto vzájemné odkazování má určitý smysl a význam. Slovy literárního vědce Mojmíra Otruby: „literatura se nutně rodí z literatury a pouze v jejím rámci“. Intertextualita má zásadní význam například pro definici žánru.

Kniha je přehledně strukturována do devatenácti kapitol. První se věnuje osobnosti Karla Sabiny a jeho životním osudům, druhá pak nástinu použité literárně vědné metody a vysvětlení klíčových pojmů, se kterými autor pracuje. Zbylé kapitoly se pak zabývají jednotlivými díly a jejich hlavními tématy  (např. Láska, ženidlo a manželství se dotýká divadelní tvorby, začleňuje ji do kontextu dobové produkce a sleduje vlivy Shakespearových her na Sabinovy divadelní pokusy).

Nechybí obligátní seznam použité literatury, který je zároveň vcelku přehledným soupisem Sabinových monografií. Text je vzhledem k použité metodě pro literárněvědně nevzdělané čtenáře trochu náročnější. Přesto nabízí jedinečný a ucelený pohled na dílo Karla Sabiny, kterému tak snad budeme moci konečně přisoudit náležité místo v dějinách české literatury.

Název: Karel Sabina: „Epigon“ a tvůrce (Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání)

Autor: Michal Charypar
Vydalo: nakladatelství Academia, Praha 2010
Počet stran: 348
Doporučená cena: 390 Kč

Hodnocení: **** (90 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Recenze: Karel Sabina versus Michal Charypar