2 fotky 
Nadějný nottinghamský písničkář Jake Bugg si v neděli střihne koncertní premiéru v ČR. Deska Shangri La, která oficiálně vyšla v druhé půlce listopadu, ho představuje v novém světle. A rozhodně to není úplně na škodu.
Jake Bugg.| Zdroj: Universal Music
Devatenáctiletý talent to ale s novinkou možná trochu uspěchal. Uběhl pouze rok od vydání eponymního debutu, který mimo jiné kritici přijali naprosto skvostně. Shangri La se mu bohužel úplně nevyrovnává, avšak i tak jde o velice podařené dílo, jež Buggovi při budování kariéry dozajista pootevře pomyslné dveře.
Svou osobitost a bezprostřednost si samozřejmě udržel, u některých písní navíc přibyl nový garážový zvuk, za který se jistě zasloužil hlavně americký producent Rick Rubin, jenž spolupracoval s Rage Against The Machine, Slipknot či AC/DC. Bugga si všiml po velkém úspěchu prvního alba, který dosáhl až za Atlantický oceán.
Prvky syrovosti jsou slyšitelné hned na úvod v písni Slumville Sunrise. Její řízná melodie i refrén jsou velice chytlavé, odklon od prvního alba však v některých momentech působí trošičku neautenticky. Zkrátka jako by se Bugg snažil posluchače zaujmout jako nový Noel Gallagher. Hit What Doesn’t Kill You tento dojem jen prohlubuje.
Žánrovou neustáleností sám sobě ke škodě
Oba songy každopádně patří mezi hlavní pilíře desky a na koncertech fungují úžasně. Problémem počinu Shangri La je jeho nevyváženost a zvláštně zvolené pořadí skladeb – přeskakování mezi country, pomalými baladami a rock’n’rollem zní na první poslech zkrátka nepřehledně.
Zajímavé přitom je, že Buggův zpěv funguje nejlépe hlavně v pomalých pasážích. Mnohem upřímněji vypadá, když sundá nálepku nástupce Oasis a Arctic Monkeys a vsadí na kouzlo osobnosti kluka s kytarou jako v případě debutu. Me And You či A Song About Love patří, i přes své všeříkající názvy, mezi nejsrdečnější kusy z dílny nottinghamského mladíka. Za zmínku stojí i kontroverzní písnička Messed Up Kids s textem o drogách a prostituci, jenž paradoxně doprovází nevinně veselá melodie.
OČIMA VOJTĚCHA TKÁČE:
Shangri La ještě více poukázala na Buggovou podobnost s Bobem Dylanem. Ani jeden není výborný zpěvák, oba se ale mohou pyšnit extrémně charizmatickým hlasem. Bugg s ním navíc umí dělat psí kusy a prosadit ho v nejrůznějších polohách a typech písní.
Záleží však na tom, který z typů pro něj bude v budoucnu prioritní. Málokdo se může pyšnit faktem, že patří mezi oblíbené hudebníky britpopové hvězdy Noela Gallaghera. Buggovi se tak sice poštěstilo, to ovšem neznamená, že jím musí zcela zákonitě navždycky zůstat.
Hodnocení: 70 %
