5 fotek 
Inscenaci románu Thomase Brussiga o socialismu pojalo pražské Divadlo Komedie originálně. Jeviště si víceméně vystačí se dvěma představiteli, židlí a několika rekvizitami. Veškeré úkoly zastává text a herecké výkony, zejména ze strany hlavního představitele.
Hrdinové jako my stojí víceméně na jednom jediném herci Zdroj: Radek Brousil, DK
Klaus Uhltzscht vchází na pódium a diváci napjatě očekávají jeho vyprávění. Projev začíná. Chvíli nás seznamuje se svou osobou a nakonec při vší skromnosti přiznává, že pád berlínské zdi a veškeré hrdinství s tím spojené byly jeho práce. On zapříčinil události listopadu 1989, on stál v čele a on je tím, koho by měli lidé oslavovat.
Recenzujeme: Odpad, město, smrt boduje v Komedii
Z těchto okamžiků samochvály ho náhle vyruší dívka z publika, která začne pravdivost vyprávění zpochybňovat. Klausi Uhltzschtovi se ji nedaří odbýt a pokračovat ve své řeči, až padne z jejích úst otázka. Co dělal tento samozvaný hrdina před pádem železné opony? Když se k tomu nemá on, na dotaz odpoví sama. A z nekonečného chvástání přicházíme k přiznání nových skutečností.
Klaus Uhltzscht náhle podává celou verzi svého hrdinského příběhu. Odhaluje překvapivé motivy a skryté události, až dojde k nečekanému konci, jak to doopravdy se stržením berlínské zdi bylo.
Představitel samozvaného hrdiny přenášel na diváky svoji energii po celou dobu
Na tehdejší zásluhy si nárok činit nemůže, ale tentokrát mu na bedrech spočívá velká zodpovědnost. Inscenace přináší pro hlavního představitele, Jiřího Štrébla, velmi složitý úkol.
Právě na Štréblových výkonech hra stojí. Kromě několika přerušení odmluví sám celé představení. Jeho energie je nejpodstatnější. Diváky musí zaujmout po celou dobu, aby nepřestali vnímat ani přes neměnnost prostředí.
Klaus Uhltzscht je připraven seznámit publikum s detaily svých obdivuhodných činů
Úlohy se zhostil skvěle a dokázal střídat nálady, emoce i tóny mluvení. Ačkoli jeho vystoupení se nese spíše ve stylu přednášky, pracuje i s těmi několika málo rekvizitami. Během řeči si přemaluje obličej a po splnění účelu se opět odlíčí. V písni, kterou zazpívá, bouchne šampáňo a pro efekt si ho rozlévá na hlavu i všude kolem.
Recenzujeme: Drsné Srdce temnoty už Komedii nespasí
Charakter pokrytce navíc dokázal bezchybně vystihnout. Na jednu stranu vychloubačně vypráví o neuskutečněných činech a na stranu druhou přede všemi mermomocí skrývá detaily, na které se ho táže jevištní partnerka.
Z projevu hlavního představitele vyzařuje sebevědomí i přesvědčivost
V roli mladé ženy se střídají Tereza Hofová a Anna Hrnečková. Tato postava dostává ve hře poněkud málo prostoru, přesto je zajímavou osobou, která se dá poutavě ztvárnit. Posouvá děj a dramatu dodává další náboj.
Změna během celého představení by hře neuškodila, ačkoli i v tomto způsobu provedení se kouzlo najde. Pro diváka se místy nese stereotypně i přes skvělé ztvárnění a monology. Na druhou stranu těchto osmdesát minut uběhne rychleji, než by si člověk myslel. A nakonec si zpětně uvědomí, že aby odcházel ze sálu spokojený, nebylo další oživení třeba.
Hrdinové jako my
Divadlo Komedie
Autor: Thomas Brussig / Kamila Polívková
Scénář, výprava a režie: Kamila Polívková
Hrají: Jiří Štrébl a Tereza Hofová / Anna Hrnečková
Hodnocení: 70 %
