4 fotky 
Nezhojitelná jizva po holocaustu, izraelská příkoří v současné Palestině i nesnadné vymezení židovské identity ve zdánlivě civilizovaném Londýně. Nejen tato závažná témata rezonují na pozadí humorného románu Howarda Jacobsona, který roku 2010 získal prestižní Man Bookerovu cenu.
Anglický spisovatel Howard Jacobson je držitelem Man Bookerovy ceny., Zdroj: Youtube
Finklerovská otázka je v pořadí už jedenáctým románem anglického prozaika a novináře Howarda Jacobsona, avšak teprve prvním, který autorovi vychází v češtině. Věren ostrovní literární tradici se v něm Jacobson představuje jako talentovaný humorista a satirik. Pod pokličkou úsměvného příběhu ze života stárnoucího a smutkem nasáklého Londýňana však vře celá řada závažných společensko-politických témat.
Howard Jacobson (1942) je anglický spisovatel a novinář. Vyrůstal v neortodoxní židovské rodině, studoval na univerzitě v Cambridgi a poté dlouhá léta působil jako akademik. Ve svých tradičně humorně laděných románech se často věnuje britské židovské identitě. Za román Finklerovská otázka byl roku 2010 oceněn Man Bookerovou cenou.
Julianu Treslovi je devětačtyřicet let, živí se jako univerzální dvojník slavných osobností a celým srdcem touží po tom, aby mu po vzoru slavných italských oper milovaná žena umírala v náručí. Jenže jako muž neustále selhává a jeho partnerky jej s železnou pravidelností opouštějí dřív, než by na jakýkoli tragický scénář vůbec mohlo dojít.
Prototyp zoufalého muže
Julian jednoduše není partnerský materiál, mnohem lépe by se vyjímal jako ukázkový exemplář v katalogu zoufalých mužů. Když se jednoho večera v melancholické náladě vrací ztemnělým Londýnem do svého bytu, stane se Julian obětí útoku neznámé zlodějky. Ačkoli není židem, dokáže sám sebe přesvědčit, že čin byl rasově motivovaný, a rozhodne se navzdory zdráhavým reakcím ve vlastním okolí židem stát.
Zajímá vás Izrael? Podle spisovatele Arnona Grunberga není jediný, kdo ohrožuje mír!
Židovství však není klub, do něhož může jednoduše vstoupit, obzvláště v době, kdy Izrael okupuje Palestinu, po celém světě se vzdouvá nová vlna antisemitismu a samotná židovská veřejnost se dělí na dva tábory.
Dva názorové protipóly
Tyto dva tábory v Jacobsonově románu představují Julianovi přátelé Libor a Sam. Zatímco devadesátiletý bývalý hollywoodský reportér Libor Ševčík je zastáncem Izraele a dějinné události interpretuje ze své perspektivy českého emigranta, Treslovův vrstevník Samuel Finkler stojí na opačné straně barikády, cítí se coby žid politikou Izraele zahanben a dokonce se stává vůdčí osobností Občanské asociace zahanbených židů, která se formuje v ostré antisionistické hnutí.
Julian Treslove do této problematiky není schopen proniknout a navzdory své snaze vždy zůstává během jejich vášnivých diskusí pouze posluchačem, gójem, který nahlíží na židovskou kulturu a tradice zvenčí.
Sám si přitom židy i v návaznosti na své noční přepadení idealizuje a přisuzuje jim tolik vysněnou roli trpícího národa, jehož synové a dcery umírají svým milovaným v náručí.
„Same, byl jsem normálně přepadenej. Obrala mě.“
„Měla zbraň?“
„Mám dojem, že ne.“
„Máš dojem, anebo jsi měl dojem?“
„Jakej je v tom rozdíl?“
„Teď můžeš mít dojem, že neměla, ale tehdy jsi moh mít dojem, že jo.“
„Mám dojem, že jsem neměl dojem, že má zbraň.“
Ve svém zploštělém uvažování si Julian židy dokonce přejmenuje na finklery (podle svého kamaráda Samuela) a podrobuje vše finklerovské bedlivému pozorování – vytříbený finklerovský slovník, složité finklerovské zvyky i tajuplné finklerovské ženy.
Postupně se tak dobírá i k vytyčení a případnému zodpovězení titulní židovské, respektive finklerovské otázky, která hudebně doprovází děj celého románu: Co všechno obnáší být evropským židem na prahu 21. století?
Tragikomika v podání židovského autora
Tím, že Treslova nechává pronikat k podstatě moderní židovské identity, otevírá si Howard Jacobson dveře k řadě témat, jež se dotýkají pohnutých dějin vyvoleného národa i jeho role v dnešní společnosti.
Na povrch přitom vyplouvají nejen palčivé aspekty současného židovství jako dědictví holocaustu, izraelsko-palestinský konflikt či neustále přetrvávající antisemitismus, ale i jejich společenské kontrapunkty v podobě popírání holocaustu, antisionismu či množících se rasově motivovaných útoků.
Přestože mnohým tématům dokáže Jacobson vtisknout až satirického vyznění, příkladem za všechny budiž nesourodé, egoistické a ve svém výsledku spíše politováníhodné seskupení zahanbených židů, celkově se jeho román pohybuje spíše v mollové tónině tolik blízké Treslovým operním hrdinům.
Mnohem víc než jen židovství
Nepřímo román upozorňuje také na situaci židů z diaspor, kteří jsou mnohdy ztotožňováni s Izraelci, přestože za Blízký východ nenesou žádnou zodpovědnost. Někteří se dokonce stávají oběťmi útoků rádoby aktivistů.
Když na konci románu Julian brání malé židovské dítě před neopodstatněným osočováním ze strany jeho stejně starých spolužáků, čtenář si teprve uvědomuje, že zprvu úsměvné motivy, nad nimiž v knize krčí rameny i sami židé, mohou nabýt vskutku tragických rozměrů, jejichž drtivou sílu nedokáže vystihnout ani ta nejsrdceryvnější árie.
Finklerovská otázka je komplexní román, jehož středobodem je sice židovská problematika, Jacobson se však vydává hluboko za její hranice a prozkoumává i mnohem širší souvislosti lidského bytí. Minimálně stejnou měrou jako jidiškajtu se věnuje i otázce vzájemného soužití dvou lidí i větších seskupení, blízkosti smrti a následného vyrovnávání se s ní a v neposlední řadě i zcela obyčejným literárním tématům včetně lásky či přátelství. Umně se mu přitom daří skloubit tragično s komičnem, což výsledný efekt těchto kontrastních přísad ještě zdvojnásobuje.
Název: Finklerovská otázka
Název originálu: The Finkler Question
Autor: Howard Jacobson
Překlad: Magdaléna Potočňáková
Formát: 352 stran, 20×13 cm
Vazba: vázaná s přebalem
Vydala: Odeon, Praha 2012Hodnocení: 80%
