Recenze filmu Zrození Planety opic. Glum Andy Serkis v hlavní roli válcuje lidstvo

Další prequel a další slátanina spoléhající pouze na fanouškovskou základnu a trikově oživlé lidoopy? Ale kdeže. Zrození Planety opic vsadilo i na jiné trumfy, a sázka mu vyšla.

Kdo seje vítr, sklízí bouři! Zdroj: distributor filmu

Filmovou ságu z Planety opic není potřeba nějak sáhodlouze představovat. Kdo neviděl ani jeden díl, jistě o výhledu budoucnosti matičky Země a o přepokládaném novém vládnoucím živočišném druhu po Homo sapiens alespoň slyšel.

Jak to ale všechno začalo? Nechme stranou vysvětlení ze starších filmových počinů, protože zatím neprovařený režisér Rupert Wyatt bude od 11. srpna servírovat v českých a slovenských kinech zbrusu novou verzi Zrození Planety opic, a tím pádem i zániku lidstva. Jak je v poslední době zvykem, lidská rasa si za to může sama a velké díky patří americké farmaceutické korporaci a hamižnosti, nepřekvapivě.

O tricích a vatě

Po trailerové kampani to ale se snímkem pod záštitou studia FOX nevypadalo zrovna nejlépe. Kdekdo očekával, především kvůli posledním notně spoilerujícím upoutávkám, že celý snímek bude postaven na pár trikových sekvencích a že zbytek bude vyplněn nudnou vatou. Navíc i úroveň triků nebudila moc nadšení.

Nakonec to tak dopadlo jen zčásti. A slovo zčásti je tu velice důležité. Počítačové triky mají sice nevyrovnanou kvalitu, ale nakonec se střídají skvělé trikové sekvence s dobrými, takže to až takový průšvih není, a celkově nezbývá než borce z Weta Digital pochválit. Přesto se nejedná o kdovíjaké překvapení, když mají stejní trikaři na svědomí Avatar. Jejich supervizor Joe Letteri se dokonce v propagačním materiálu dušoval, že věrný obraz současného San Francisca s realisticky vypadajícími lidoopy byl dokonce úkol náročnější.

Vata se sice taky vyskytla, ale ani v tomto případě to není pro film jako celek nic zničujícího. Přesto je scénář asi nejhorší přísada ze smíchaných ingrediencí. Logických kiksů je tolik, že by nestačily ani všechny prsty čtyřrukého kuchaře škrábajícího se na zadku ve Hvězdných válkách (pro méně geekoidní z vás konkrétně Klony útočí).

Po herecké stránce toho taky není moc k vidění, alespoň co se lidí týče. Za zmínku stojí jen pár postav, v čele s Jamesem Francem (Princ a pruďas) coby hlavní postavou s lidskou tváří. Ten se své role zhostil se ctí (jako důkaz, že v herectví je dobrý, může skvěle posloužit loňských 127 hodin) a je asi nejvýraznější z lidských hrdinů. Přesto o nějakém budování složitého charakteru nemůže být řeč.

Zračí se ve tváři Jamese Franca a Freidy Pinto zděšení, nebo strach o přítele?

David Hewlett, fanouškům Hvězdné brány známý spíše jako Dr. Rodney McKay, se drží svého obvyklého hulvátství, arogance a posléze zběsilého útěku se smrtí v očích a jazykem až na košili. Stejně tak ze svých obvyklých standardů nevybočil ani Tom Felton. Jako Draco Malfoy nesnášel mudly a jako Dodge Landon zase opice. Nejspíš se mu tyto dva druhy slily v jedno, a když dostal do ruky místo hůlky paralyzér, byl jako ve svém živlu, a všichni lidoopi v jeho dosahu se museli mít na pozoru.

Caesar a hutná atmosféra

Důvodem, proč lidské postavy nedostaly tolik prostoru a proč to zároveň nebylo ani na škodu, je největší hvězda, hlavní role a příčina, proč se Zrození Planety opic i přes všechny své chyby povedlo. Šimpanz Caesar v podání Andyho Serkise. Možná vám jeho jméno nic moc neříká, ale stačí vytáhnout jeho nejslavnější postavy a hned vám bude všechno jasné.

Lidoopa už si jednou střihl, i když o dost většího než tentokrát. Jeho King Kong možná není kultovní, ale Glum si už toto označení bez okolků zaslouží. Jako nepsaný král mezi motion capture herci se dočkal hlavní role. A z Ceasara se stala hlavní zbraň celého filmu.

Přestože se, až na pár slůvek ke konci snímku a občasnému znakování, obejde naprosto beze slov, podařilo se tvůrcům z hlavního opičího borce udělat postavu s barvitým charakterem a hlavně postupným vývojem osobnosti.

Nejen, že mu budete všechny emoce věřit (a zásluhou jak Serkise, tak mužů a žen z Weta Digital vypadá opravdu reálně) ale budete chápat i jeho motivy, dokonce mu budete i fandit. Je opravdu pozoruhodné, jak si lidstvo s chutí představuje svůj zánik a samo se označuje za viníky.

V Caesarovi se snoubí láska s nenávistí

Díky Caesarovi se celým filmem oproti jiným blockbusterovým snímkům táhne opravdová atmosféra, která ze Zrození Planety opic dělá spíše psychologické drama namísto popcornové sci-fi řežby a dodává mu punc reálnosti. To by se mělo připsat na vrub režiséru Wyattovi, kterému se povedlo devadesátimilionový rozpočet využít opravdu úspěšně. Všechny triky slouží celku, namísto pouhého prvoplánového spektakulárního oslnění diváka.

Akce na závěr

Vyčíst něco muži na režijní sesli by bylo velmi těžké. Střih se povedl jestli ne na výbornou, tak alespoň na chvalitebnou a film graduje od počáteční fáze rodinné pohody přes psychologický vývoj hlavního hrdiny až po závěrečnou revoluci. Akce je přehledná a svižná, žádné orgie se nekonají a v závěru se finále drží na uzdě, takže za to, že naši nejbližší příbuzní nakopou sanfranciské policii zadky, může podcenění ze strany strážců zákona.

Naštvat tohohle šimpanze se nevyplácí

Zrození Planety opic tak nakonec překvapuje odlišnou strategií oproti ostatním prequelům, všemožným sériím a restartům. Nespoléhá jen na fanoušky a triky, ale buduje atmosférické psychologické drama v hlavní roli s velmi chytrým šimpanzem a několika jeho opičími kolegy. Škoda nepovedeného scénáře, který film lehce sráží. Ale všechny mouchy Wyattovu snímku odpustíte díky jeho nezvyklé strategii, pokud tedy na Zrození nepůjdete s očekáváním pořádné sci-fi řežby s epickým střetem opičí a lidské armády. Po závěrečných titulcích, které jen tak mimochodem vysvětlují onen zánik lidstva, budete odcházet z kina spokojeni a s nutkáním navštívit nejbližší zoo.

Zrození Planety opic (Rise of the Planet of the Apes)

USA, 2011
Akční/Drama/Sci-fi

Režie: Rupert Wyatt
Hrají: James Franco, Tom Felton, Andy Serkis, Brian Cox, Freida Pinto, John Lithgow, Tyler Labin, David Oyelowo, Chelah Horsdal

Hodnocení: 4****