Recenze filmu Vše pro dobro světa a Nošovic. Korejský sen na českém poli

Tereza Janíková

16. 2. 2011

Fotogalerie 4 fotky

Znáte nošovické zelí? Já ne, v oblasti je ale vyhlášené a obyvatelé severomoravské vesnice Nošovice jsou na něj náležitě hrdí. Možná jste před pár lety zaregistrovali v médiích spor nošovických vlastníků polí s automobilkou Hyundai. Jihokorejská korporace vyhrála, farmáři své pozemky prodali a uprostřed polí vyrostl tovární kolos, který navždy změnil nejen ráz krajiny, ale i myšlení Nošovic.

Zelí se vznáší nad novým monumentem v krajině, Zdroj: distributor filmu

Spor tenkrát ve vesnici způsobil velké haló, a proto nebyli Nošovjané příliš nadšeni, když se dokumentarista Vít Klusák se svým týmem znovu vydal otevřít problematiku starého sporu, zrovna co se situace jakž takž uklidnila. O co Klusákovi šlo? Ne o nějaké zadostiučinění, ale o náležitý vhled do kauzy, která byla veřejnosti zprostředkována pouze médii. A ta vždy nepřináší zrovna nejjasnější pohled.

„Obečel jsem to ve sklepě“

Filmaři neměli lehkou pozici. Většina starousedlíků se s nimi odmítala bavit, i když vlastně dokumentaristé jednali v jejich zájmu. Důkaz toho, jak moc v souvislosti s celou Hyundai záležitostí Nošovjané zahořkli: „Už je to pryč. Obečel jsem to ve sklepě, a tím to skončilo,“ povídá do kamery pán, který svá pole prodal jako jeden z posledních. Nutno říct, že k tomu byl prakticky donucen na základě několika výhružných dopisů. Tiskový mluvčí firmy byl sice ochotnější ve filmu vystupovat, ale jen do té doby, než zjistil, o co ve skutečnosti v natáčení jde. Pak nastoupily výhružky a sprosté telefonáty.

Qs6QQDLL1AQ[/youtube]

Ondrova epizoda tak nahrazuje absenci příběhu, na jehož vyústění čekáme. Protože je zajímavé, že nejde o ten typ dokumentu, kdy nevíme, jak to dopadne. Takový typ dokumentu, jakým by byl, kdyby se například natáčel před postavením továrny.

Klusák někdy používá až umělecké nedokumentární prostředky (třeba když ve zpomaleném záběru za zvuku hudby vybíhá holčička na kopec a za horizontem se rozprostře pohled na kolos Hyundai), uplatňuje jemné, subtilní nástroje nenápadné ironie a hodnocení, ale to všechno je autorským výrazem, jak se s problematikou vyrovnat.

Zvonec a pohádky je konec. Kéž by

Prostor nošovické automobilky. To je místo, kde se mísí arogance, bezohlednost a hloupost (reprezentovaná zde panem mluvčím, který by zasluhoval titul mistr tlučhuba vepřová hlava roku) s prostým zájmem o svůj majetek ne kvůli jeho finanční hodnotě, ale kvůli tradici a lásce k vlastní práci. „Je to stejné jako za komunismu, sice nám za to teď zaplatili, ale co z toho. Zase nám to vzali,“ říká jeden z nošovických sedláků. A tak jestli nevyčítám Klusákovi, že se postavil na stranu Nošovjanů, nemůžu si to mít za zlé. Za zlé bych si měla, kdybych mu to vyčítala.

Je libo prasečí hlavinku?

Takže co na závěr? Že jsou velké korporátní firmy svině, to už všichni víme. Jenže moc lehce se s tím smiřujeme. Proto doufám, že nezůstane jen u pěkného zážitku z kina, ale rozvíří se i pěkná společenská debata k tématu. Zaslouží si to nejen obyvatelé Nošovic, ale i tento zábavný, angažovaný, inteligentní a rozhodně ne plytký dokument. Díky, pane Klusáku.

Očima Pavlíny Nouzové: Osobně nejsem zrovna příznivcem dokumentů, které se jasně stavějí na jednu stranu (v nedávné Tantře jde v podstatě o reklamu na ni, v Oku nad Prahou zase nebyl poskytnut téměř žádný prostor oponentům…). Jenže v případě nového Klusákova filmu ani není možné být neutrální. Vyjádří se zde obě strany, jednu reprezentují vesničané s typicky selským rozumem, druhou Hyundaisté, kteří se tváří nad věcí a neúprosně, ale pak jim v reklamě zaznívají takovéhle fráze: „Je až neuvěřitelné, jaká pozornost je v Hyundaii věnovaná kontrolám kvality. Kdybych něco zanedbala, nikdy by mi to tady neprošlo.“ (jistě, zanedbání kdekoli jinde projde). Vše pro dobro světa a Nošovic je český dokument o korporaci, která není v pořádku. A je výborně natočený, se spoustou zábavných, ale i uměleckých prvků, jemuž chybí snad už jen dynamičtější rozjezd. Každý český občan by tento dokument ale měl vidět, povinně.

Hodnocení: 4****

P. S. Firma Hyundai požádala Českou televizi, aby jí poskytla kopii filmu ještě před oficiální premiérou. Česká televize odmítla. Naštěstí. Jeden z Klusákových filmů se v minulosti dostal do podobné situace a tvůrci z něj nakonec museli některé scény vystřihnout. Tentokrát se tak nestalo. A že toho společnosti Hyundai bude vadit hodně. Mimochodem – vyplatí se zůstat do konce titulků. Reklamu na nošovické zelí si Klusák řádně vychutnal…