Recenze filmu Viditelný svět. Ivan Trojan to má rád zezadu

Ivan Trojan je úchyl, šmíruje svoje sousedy dalekohledem a vybíjí si frustrace brutálním sexem se ženou, která mu leze na nervy. Za všechno ale může rozpadlý vztah jeho rodičů. Tenhle originální scénář by vás měl naladit. Stalo se?

Jmenuju se Ivan a rád šmíruju, Zdroj: distributor filmu

Ivan Trojan je jedním z nejlepších současných českých herců. Není snadno zařaditelný a jeho role jsou navzájem odlišné. Proto muselo být pro Petera Krištúfka, v kině debutujícího režiséra, samotným úspěchem už to, že ho získal do hlavní role svého filmu.

Ta pro Trojana skrývá ve svém hrubém náčrtu velký potenciál. Osamělý stalker, který sleduje ve svém poloprázdném bytě rodinu v protějším paneláku a představuje si, že je ta rodina jeho. Úchylové a osoby, jež do normální společnosti nějakým způsobem nezapadají, se vždycky hrají lépe než průměrní lidé z davu.

Když drama sklouzne do absurdna

Tentokrát ale Trojan narazil a těžko říct, jestli za to nemůže zmatené řízení režiséra. Svou postavu Olivera představuje až divadelně, což je v případě Viditelného světa na škodu. Jistě by se to jako hra dalo chápat. Televize, okno, dalekohled – ve filmu najdete minimum rekvizit. Zároveň sem ale Trojanovy repliky vyslovované s neskrývaným patosem nezapadají. Ve výsledku působí spíš směšně než dramaticky.

Jenže bylo dramatické vyznění Krištúfkovým záměrem? Viditelný svět je v zákulisí spíš neprůhledný. Různé prvky jsou jen těžko vyložitelné a může za to částečně i režisérovo experimentování.

Hlavní postava například vlastní pistoli, a když z ní v polovině snímku trénuje střelbu, divák si zachmuřeně odvodí, že se na konci určitě zastřelí nebo někoho odpráskne na ulici. Jenže chyba. Pistole není v průběhu filmu vůbec nijak využita a Krištúfek to poťouchle vysvětluje tak, že to chtěl prostě zkusit. Dát do scénáře zbraň a pak ji nepoužít, rozhodit tím diváka.

Možná jedinečné, zároveň ale zbytečnost

Na první pohled to zní jako jedinečný nápad, narušit strukturu očekávaného vyústění. Jenže na pohled druhý jde jen o další experiment, kterých je Viditelný svět plný a jež spíš nedávají smysl a ruší, než aby nějak ozvláštnily děj.

Ten totiž sám o sobě není nic extra. Obsahuje nespočet klišé a motivů jako z červené knihovny. Rozvrácené manželství rodičů, které natolik pochroumalo hrdinovu psychiku, že nedokáže žít vlastní život? Originalita na entou.

Očima Terezy Janíkové: Peteru Krištúfkovi nelze upřít velkou snahu vymanit československý film z věčných (tragi)komedií, historických filmů nebo podivných alternativních nezvedenců. Viditelný svět je minimalistické drama, kde se povedlo dát dohromady skvělou kameru, herce a nápad. Bohužel Krištúfek moc tlačí na pilu, a tak se slibný depresivní začátek postupně rozmělňuje v křečovitém scénáři a nejisté režii. A ani božský Ivan Trojan výsledný dojem nezachraňuje.

Hodnocení: 3***

To by ale pořád samo o sobě příliš nevadilo. Příběh dobře odsýpá a scény jsou na sebe naskládány tak, že se nenudíte. Pak ale přijde několik momentů, kdy se rozesmějete, ale zároveň víte, že tenhle směšný moment určitě nebyl záměrný. Nebo si dokážete představit, jak se Ivan Trojan vrhne na sexuchtivou sousedku a drsně ji osouloží zezadu, zatímco vypadá jako největší frajer? Těžko. Už jen proto, že Trojan tuhle polohu zcela očividně moc neovládá.

Postoj à la drsňák Kajínek

Co jediné by mohlo Viditelný svět vyhoupnout do vod lehkého nadprůměru, je alespoň závěr, jenž by mu dodal hlubší podtext a téměř až filozofickou myšlenku. Stačilo by, kdyby Oliver v touze přivlastnit si cizí rodinu byl až tak kafkovsky důsledný, že by přišel o osobnost a splynul s rolí muže, kterého nahradil.

Ale ouha. Konec se podobá spíš německé nízkorozpočtové kriminálce, a vám zbude nepříjemný pocit, že tady bylo něco špatně. Smáli jste se, kdy jste neměli. Trojan hrál, jak nejste zvyklí. A to celé skončilo podivně a bez pointy. Viditelný svět má až příliš mnoho viditelných vad.

Viditelný svět (Viditeľný svet)

Psychologický
Slovensko, 2011, 104 min

Režie: Peter Krištúfek
Hrají: Ivan Trojan, Jana Hlaváčová, Kristína Turjanová, Martin Mňahončák, Ivan Palúch, Marián Mitaš, Dagmar Bajnoková, Peter Trník

Hodnocení: 2**