Recenze filmu Varieté. Prastará Cher je plastovější než barbie Aguilera

Christina Aguilera se konečně rozhodla, že nebude jenom trapně zpívat, a vydá se cestou svých mnohých kolegyň. Bude také hrát. Cher se pro změnu rozhodla, že už jsme ji dlouho nikde neviděli.

Tipovali byste Cher 65? Zdroj: distribuotr filmu

Plakát k filmu Varieté vypadá opravdu dobře, ale… Představte si, že se hodinu a půl díváte na ženskou, která by klidně mohla stát vedle své voskové kopie v muzeu Madame Tussaud, a nikdo by nepoznal, co je kopie a co originál. Ano, řeč je opravdu o bezpohlavní Cher. Ta má na svých 65 let sice skvělou postavu, ale dobře vypadá bohužel jen na plakátech. Jakmile ji vidíte, když mluví a na obličeji se jí nepohne jediný sval, je to velmi děsivé. No, překousnete-li Cher, pořád je tu ještě celý film.

Samé klišé…

Ta rovina příběhu, která se odehrává v podniku, je aspoň v něčem zajímavá, ale… Rovina, která se odehrává v té (očividně v každém americkém filmu povinné) romantické části, je plná klišé. Když říkám klišé, myslím ten nejtěžší kalibr. Ona (Christina Aguilera) se k němu (Cam Gigandetovi) z nouze nastěhuje, protože nikoho, ale vůbec nikoho nemá (klišé 1); pak si o něm myslí, že je gay (klišé 2); on se do ní zamiluje, ačkoli má snoubenku (klišé 3); pak se dají dohromady (klišé 4); ale jeho snoubenka se vrátí, a následuje krize (klišé 5); dopadne to jak jinak než… (klišé 6).

Divákovi nezbývá, než se plně zaměřit na děj kolem varieté, ale… V posledních letech vzniklo tolik filmů, které se částečně nebo zcela odehrávaly v kabaretu, že se jeden musí hodně snažit, aby přišel s něčím novým. U Varieté se to moc nepovedlo. Na Moulin Rouge nemá hudebně, na Nine nemá vizuálně a na Chicago nemá charisma. A přitom to vypadá, jako kdyby všechny filmy alespoň v něčem zkusilo vykrást. Z Moulin Rouge si půjčilo písničky (i když, ano, ani tam nebyly původní), z Nine snahu o velké scény (proč jsem měla pocit, že v průběhu filmu se asi tak trojnásobně zvětšila velikost celého varieté?) a z Chicaga vzhled hlavní hrdinky (v jedné písni vypadá Aguilera úplně stejně, jak Renée Zelwegger v Chicagu).

Stojí nějaká rovina filmu za to?

Jestli je na Varieté filmařsky něco zajímavého, pak je to střih, ale… Chvílemi je sice opravdu povedený (to když se záběry z vystoupení střídají se záběry z příběhu a člověk má pocit, že jedna písnička znamená vážně hodně), chvílemi opravdu otravný (to se detaily střídají rychlostí blesku s celky, až z toho bolí oči).

Hudba (jednotlivé písničky) je dobrá, ale… to není zas taková věda sehnat dobrého producenta, který dá dohromady pár slušných pecek, abyste měli alespoň na chvíli úspěšné popové album. Tady se tvůrci navíc moc nepředřeli. Pár nových rádoby-hitů namíchali se starými osvědčenými kabaretními kousky, a doufali v úspěch.

Christina sice zpívá tak, že běhá mráz po zádech, ale… tančit to tak docela neumí, hrát to tak docela neumí, chvílemi to vypadá divně. Nejsem si jistá, že pro film je úplně vhodná volba. Kdyby tvůrci svolali konkurz a našli někoho neznámého, kdo by zpíval alespoň trochu podobně jako ona a k tomu uměl hrát, sice by neměli ten úžasně vypadající plakát se dvěma zvučnými jmény, ale ve výsledku by získali mnohem kvalitnější film. Sice by se tak příběh o Popelce odehrávající na plátně zřejmě paralelně přenesl do reálné roviny (jak už to v Hollywoodu chodí), ale to by nevadilo.

Varieté je zkrátka vcelku dobrý film, ale…

Varieté (Burlesque)

Drama/Muzikál/Romantický
USA, 2010, 116 min

Režie: Steve Antin
Hrají: Christina Aguilera, Cher, Stanley Tucci, Kristen Bell, Cam Gigandet, Alan Cumming, Peter Gallagher,  Eric Dane, Stephen Lee

Hodnocení: 2**