Recenze filmu Tantra. Když jsou sex a orgasmus product placementem

Zajímáte se o východní náboženství, o způsoby jejich myšlení, případně o samotnou tantru? Tak pak právě pro vás tenhle dokument NENÍ. Stačí si přečíst pár knížek, z téhle reklamy budete akorát tak znechucení.

Tantra vám zajistí bezmezné štěstí! A možná vám trochu vymyje mozek, Zdroj: distributor filmu

Kde jsou ty doby, kdy natočit dokument znamenalo ponořit se hluboko do tématu, ale zároveň poskytnout prostor oběma stranám a celé to ozvláštnit něčím inovátorským (ať už jde o originální hudbu či investigativní záběry). Pár dokumentaristů ještě razí tenhle směr, kdy chtějí opravdu vytvořit něco nového, co lidem přinese potěšení (ne nutně radost) ze samotného sledování filmu (Vít Klusák, Helena Třeštíková aj.). No a pak je tu Tantra.

Celovečerní kino-reklama

Ta nejen že nenabízí absolutně nic nového, ale utvrzuje mě i v tom, že jakmile někdo točí svůj dokumentární debut, který jde do kin a ne jen na TV, vyleze z toho reklama. Podobná věc se přihodila v Oku nad Prahou, kdy Olga Špátová natolik přilepšovala Kaplického knihovně, až se částečně vytratila informační hodnota. Alespoň ale uměla točit.

Pan režisér, který ale nenatočil nic jiného než reklamu

To Benjamin Tuček nezvládá. Je zde vidět snaha o bezprostřednost, přirozenost, a to podpořená hlavně kamerou. Stativ? Ne, uděláme to trhané, aby měl divák pocit, že je přímo v centru dění. Odstranit takové ty chlupaté mikrofony (tzv. mikrofony s windstopperem)? Jen je tak necháme, bude to vypadat o to víc autenticky.

Jenže tohle uvažování je mylné na všech frontách (ještě je taky možnost, že to Tučka ani nenapadlo a prostě to natočil hnusně, pak to je ještě horší). Kvůli tomu pak snímek vypadá neskutečně amatérsky, jako by se parta kámošů rozhodla natočit film o nahých lidech.

Strč mi prst do zadku!

Ano, těch uvidíte opravdu hodně. Budou si sahat na zadek, budou se masírovat, budou tvrdit, že o tělesný sex tu vůbec nejde. Proti tantře v podstatě nic nemám, mám ale hodně proti dokumentu, který si neustále protiřečí. Vyslechnete si, že fyzično je druhořadé, hlavní je splynutí duší. A to se přece nejlépe podpoří pořádně hlubokým ponořením prstu do zadku, že? Čemu pak má divák v tomto pseudo-dokumentu věřit, když už jeho základní myšlenka popírá v záběrech sama sebe?

Takhle nějak si určitě připadala i Cecilka ve Slunce, seno

Pseudo-dokument je celkem trefné označení. On se tak tváří, jenže nikdy jím být nemůže už proto, že nedává prostor žádné druhé straně, která by tento způsob východního myšlení odmítala. Narazíte zde na jediného muže, jehož manželka by ráda spala s ním tak ze 70 procent, z těch zbylých ale se svým milencem. A on je ten špatný, když jí tohle nedovolí.

Jsi zaostalej, když ji nenecháč spát s každým

Co hůř špatný, film ho prezentuje jako zaostalého konzervu, který není schopný přijmout touhy své vyvolené. Přece co je pro ni dobré, je dobré pro všechny. A když je pro ni dobré být pro všechny, pak to musí přijmout. On snad žárlí? To je tím, že jeho myšlení je předpotopní. Vy byste snad uvažovali jako on? V takovém případě budete mít po zhlédnutí Tantry chuť někomu dát pořádně přes d*žku.

Jednou z tantrických aktérek je i herečka Simona Babčáková

Promiskuita je zde stavěna na oltář jako něco posvátného a nedotknutelného. Jakmile tantru odmítáte, jste špatní. Pro snímek jsou ideálními diváky ti, kteří nad tím celou dobu uvažují a neumějí se rozhodnout. Pak Tantra vyhrála, jelikož je reklamou sama na sebe. Pokud ji budu hodnotit jako propagaci sexu s pěti lidmi najednou a dosahování (prý) neuvěřitelných orgasmů, pak je to snímek perfektní. Jako dokument je to ovšem škvár, který v žádném případě nemá co dělat v kinech.

Nejvíce mě ale těší, že ho podpořil Fond na podporu české kinematografie. Díky, přesně takhle by měly být ty peníze použity. Fuj.