Recenze filmu Pan Popper a jeho tučňáci. Šest tučňáků s Jimem Carreym

Známý americký komik Jim Carrey s obličejem jako vždy gumovým je ve svém posledním filmu zcela zastíněn bandou malých chlapíků ve smokinzích.

Šestero opeřenců hraje ve filmu první útok, Zdroj: distributor filmu

Když se Jim Carrey před lety rozhodoval, co bude dělat, kdo ví, zda jeho snem byla role věčného dítěte s gumovým obličejem, který dostává na frak od všech okolo. Některé jeho role ukázaly, že dovede i víc než se jen zběsile rozhánět rukama, otvírat ústa do závratných úhlů a třeštit přitom oči (Muž na Měsíci, Věčný svit neposkvrněné mysli). Tyto výjimky jsou ale v nepoměru s tím, jak zná divák Carreyeho nejlépe (Ace Ventura: Zvířecí detektiv, Maska, Božský Bruce). A takového herce najdeme i ve filmu Pan Popper a jeho tučňáci.

Zábava pro celou rodinu

Co divák očekává od rodinné komedie? Název jakoby naznačoval, že má jít o zábavu pro celou rodinu. Ideální představitel tohoto žánru by měl působit na první signální dětí – tedy obsahovat jednoduchou situační komiku založenou na nejrůznějších pádech, skocích a eskapádách (obsazení zvířátek a dětí nezbytné). Zároveň by měl zařídit, aby rodič neusnul a jeho potomek mu v nestřežené chvíli neutekl. Tudíž je vyžadován i jakýsi nadstavbový humor, konverzační vtípky, intertextuální odkazy nebo alespoň průměrné herecké výkony a hezké prostředí.

Pan Popper a jeho tučňáci staví na jednoduché zápletce. Workoholik Tom Popper (Jim Carrey), který se nikdy nevyrovnal s nepřítomností otce během jeho dospívání a kvůli tomu ztratil vlastní rodinu, obdrží na základě poslední vůle svého Poppera seniora živého tučňáka. Když se ho snaží zbavit, omylem si jich objedná dalších pět. Jeho syn se do nelétavých opeřenců zamiluje a Popper už nemůže vzít dar zpět.

Snímek trpí pomalým rozjezdem a mírně trapným a banálním závěrem, což ale hodně zvedá jeho prostřední část. Uvedení do příběhu je na devadesátiminutový film velmi zdlouhavé. Divák sleduje, jak malý Popper každý večer po celá léta čeká na otcův hlas ve vysílačce, dokud se příběh nepřesune do současnosti a vykresluje nyní dospělého realitního makléře, který svých dětských vzpomínek využívá k přesvědčování klientů. Hlavní posily se dostávají do hry až ve druhé třetině.

Tučňáci v hlavní roli

Zda to bylo záměrem tvůrců, zcela zastínit hollywoodského komika bandou tučňáků, není úplně jasné. Jisté však je, že se tak stalo. Jakmile jsou na plátně páni ve fraku, film má spád, dostatek akce a vtipu, aby bez větších problémů udržel pozornost diváka. Nejslabšími místy jsou potom ta, kde se Carrey snaží chovat jako otec nebo jako skvělý pracovník. V těch Pan Popper upadá do toho druhu trapnosti, ze které se divákům ježí chlupy na zádech.

Očima Terezy Janíkové: Jim Carrey jde ve stopách Eddieho Murphyho. Jako si Murphy v Dr. Dolittle vybral za své herecké partnery zvěř všeho druhu, tak i Carrey sáhl po fauně – nabídku ale zúžil na tučňáky. Vpustil je do trapné a naprosto okoukané rodinné komedie, která už tu byla… ne jednou, ale asi tak tisíckrát. Už mě nebaví smát se po sté opakovaným vtipům, gagům, pointám, struktuře scén a vůbec celému filmu. Proč se pořád dokola natáčí recyklované verze kdysi fungujících schémat, chápu. Peníze potřebuje k životu každý a čím víc, tím líp. Ale pitvořící se Carrey, který by klidně mohl vypadnout z každé druhé komedie z devadesátek na Nově, a jeho rodinka mě štvali takřka nepřetržitě. To zas musí pochopit tvůrci.

Na druhou stranu musím zmírnit své rozhořčení a uznat, že se šestici digitálních tučňáků podařilo několikrát rozesmát kinosál, podotýkám, že plný dospělých novinářů – několik přítomných dětí se smálo takřka nepřetržitě. A pro děti konec konců Pan Popper určený je, tak ať si to užijou. Ale při koupi lístků by distributor zároveň mohl poskytovat paní na hlídání, která dítě do sálu doprovodí, zatímco rodič může dělat cokoli jiného. Cokoli jiného než se dívat na Poppera a jeho tučňáky.

Hodnocení: 1*

Nejoblíbenějším programem tučňáků jsou slavné grotesky Charlieho Chaplina. Klasická komedie Zlaté opojení (1925), které je spolehlivě zabaví, se odehrává na sněhu a jeho hlavní hrdina samozřejmě jako by opeřeným hrdinům z oka vypadl. Pan Popper tak odkazuje k vynálezci všech pádů na zem, tvrdých ran pod žebra, uklouznutí po slupce od banánu a hlavně vítězství slabšího nad silnějším. Jde o povedený příklad právě toho druhu humoru, který v rodinných komediích často chybí a který udrží vzhůru i diváky starší deseti let.

Antarktičtí opeřenci sledující lidského tučňáka Chaplina a dovádějící v luxusním bytě pana Poppera jsou hlavními tahouny snímku zejména proto, že lidští herci zdaleka nejsou tak zajímavými a plnohodnotnými postavami. Carrey předvádí svůj standard a ani zbytek jeho rodiny osobnostně nijak nevyčnívá. Popperova asistentka Pippi (Ophelia Lovibond) obsedantně sestavuje věty ze slov začínajících na „P“. Vtipem pro starší a pokročilé je obsazení Angely Lansbury alias známé spisovatelky detektivek Jessiky Fletcherové.

Letní osvěžení

Hlavním záporem snímku však zůstává, že tempo nastavené ve druhé třetině nejen nabírá velmi pomalu, ale také ho nedokáže udržet do konce. Obecně scény, které mají působit na city (jako Popperovo opečovávání tučňáčího vejce), filmu spíše ubližují a zavádějí ho do zrádných propastí trapnosti. Pokud by aktivní ptáci dostali na své eskapády více prostoru na úkor tradičních klišé (nakupování plesových šatů pro dcerku), snímek by byl rychlejší a atraktivnější pro diváka.

Ve filmu údajně účinkovali i živí tučňáci

Přesto je Pan Popper neškodným osvěžením v parném létě. Sněhu si v něm divák užije dosytosti (klimatizovaný kinosál také není k zahození) a podáván se studeným nápojem bude chutnat nejen dětem, ale i dospělým. Na Pana Poppera nepůjde parta teenagerů, skupina intelektuálně vyspělých studentů nebo dvojice seniorů. Půjde na něj rodina s libovolným počtem dětí mladších deseti let a bezpochyby se bude po většinu času slušně bavit.

Pan Popper a jeho tučňáci (Mr. Popper’s Penguins)

Komedie
USA, 2011, 95 minut

Režie: Mark Waters
Hrají: Jim Carrey, Carla Gugino, Philip Baker Hall, Madeline Carroll, Angela Lansbury, Ophelia Lovibond

Hodnocení: 3***