Hvězda teenagerovských komedií, první milovník filmu Milý Johne a hrdina G. I. Joe si obul sandály, nasadil přilbu a pod římskou standartou se vydal bojovat za čest a slávu. Jak si myslíte, že to asi dopadlo?
Hlavní hrdina a jeho jediná obličejová grimasa, Zdroj: distributor filmu
Žánr tzv. sandálových filmů zažil své nejlepší časy v padesátých a šedesátých letech 20. století. Velkolepé epické snímky zasazené do starověku měly přilákat zpět diváky okouzlené televizní obrazovkou, a plně proto využily širokého plátna a bohaté kostýmní výpravy. Mezi patrně nejznámější příklady z této doby patří stejnojmenná adaptace Sienkiewiczova Quo Vadis? (1951), oscarový Ben Hur (1959), Kubrickův Spartacus (1960) nebo hvězdná Kleopatra (1963).
Až do premiéry Gladiátora, který v roce 2000 získal pět Oscarů, diváci v kinech o sandály nezavadili. Jeho úspěch se pokusily následovat snímky Trója (2004) a Alexander (2004), ale oba doplatily mimo jiné na odbarvené hlavy svých hlavních hrdinů. Ojediněle se poté objevovaly další starověké příběhy, ale většinou bez větší odezvy (snad kromě Snyderovy počítačové akční jízdy 300: Bitva u Thermopyl v roce 2006). Ani nový Orel deváté legie zcela jistě renesanci žánru nepřinese.
Sílu a čest
Předlohou snímku Orel deváté legie byla stejnojmenná dětská (!) kniha britské spisovatelky Rosemary Sutcliff, která vyšla v roce 1954. Od té doby se dočkala dvou adaptací – televizního filmu a seriálu v produkci BBC.
Hlavní hrdina Markus (Channing Tatum) se vydává do Británie jako centurion, přidělený k jedné z místních posádek. Chce vrátit čest rodinnému jménu, které bylo pošpiněno, když jeho otec ztratil jeden z římských symbolů – zlatého orla. Po zranění a čestném propuštění z armády se Markus společně s otrokem Escou (Jamie Bell) vydává daleko za Hadriánův val, aby našel nejen orla, ale také úctu k otci a vlastnímu jménu.
Římská jednotka a její vůdce v akci
To, že si producenti vybrali pro filmové zpracování více než padesát let starou knihu, dobře reflektuje základní problém dnešních nejen sandálových filmů – nedostatek kvalitních předloh. Pokud nejde od začátku o opravdu mizerný příběh (Poslední legie), potom zcela jistě jde o mizerný scénář (Trója). Mezi základní žánrové konvence patří slovo čest v každé druhé větě, nepřehledné bitvy, zahrnující sekání končetin a kontrastující s prezentovanou představou Římanů jako ušlechtilých učenců v běloskvoucích tógách a v neposlední řadě rozdělení světa na vyspělé Římany a všechny ostatní divochy.
Očima Pavlíny Nouzové: Channing Tatum, kdysi tanečník hip hopu (film Let’s Dance), nyní drsný Říman. Jamie Bell, kdysi baleťák (film Billy Elliot), nyní otrok se srdíčkem na pravém místě. Musí vám být jasné, že tady se žádné plejády geniálních hereckých výkonů nedočkáte, ani brilantní myšlenky či inteligentních dialogů. Má to ale švih, je to vtipné (i když to vtipné být nemá, ale to až jindy) a souboje v sobě skrývají dokonce i nějaké to napětí. Takže palce nahoru!
Hodnocení: 3***
Orel deváté legie má to vše, a ještě něco navíc. Základní zápletka o obsedantní potřebě Marka očistit rodinné jméno nezní zdaleka tak hrozně, v porovnání s tím, jak ploše a konvenčně je divákovi prezentována. Jednorozměrnost postavy, která je ve jménu cti hnána za hranice svých možností a ještě dál, nezachrání ani pověstný výraz Channinga Tatuma, který je zde ještě nasupenější než v jeho předchozích filmech. Stejný je i Jamie Bell jako Esca, jemuž Římané vyvraždili rodinu, a on jim přesto ve jménu cti dál slouží. Jediný náznak, že by mohl mít i jiné úmysly, se ihned vysvětlí.
Nestárnoucí daddy-issues
Evergreenem, který poslední dobou nalezneme ve všech filmech od akčních (Zdrojový kód) až po romantické (Hlavně nezávazně), je problematický vztah hlavního hrdiny k otci. Freud by měl radost, ale divákovi už musí být z té záplavy nedokončených hádek, neudělených požehnání a nevyřčených omluv do breku. Také Markus dostal svůj díl. Jeho výprava na sever je zejména hledáním otce, a proto není nouze o flashbacky ze šťastného dětství i snové vize otcovy smrti.
Jednou z věcí, která byla na Gladiátorovi osvěžující, bylo uvedení silné ženské postavy do čistě maskulinního světa sandálových filmů. V Orlovi deváté legie se téměř žádné ženy nevyskytují a jejich nepřítomnost je nahrazena klasickou bromance mezi Markem a jeho otrokem. Homosexuální podtext není sice tak zřejmý jako ve slavném Kubrickově dialogu o ústřicích a šnecích ve Spartakovi, ale těžko si napětí mezi oběma muži (například při Markově operaci) vysvětlit jinak.
Otroci byli ve starověkém Římě velmi špatně živeni
Kromě špatného scénáře ponižuje film také hudba připomínající velmi konvenční středověké chorály. Díky ní hned v úvodu, kde chorál doplňuje záběr římského symbolu, divák snadno nabude dojmu, že se ocitl na promítání některého ze snímků Leni Riefenstahl. Některé záběry Skotské vysočiny ale jeho oko bezpochyby potěší a celkově patří kamera k tomu lepšímu, co lze při sledování Orla zažít.
A co na to Josef Švejk?
Skotský režisér Kevin Macdonald se při natáčení Orla deváté legie vrátil do své domoviny, stejně jako ve svém celovečerním debutu Poslední skotský král (2006) zpracoval příběh svého krajana. Vzhledem k tomu, že orlí knižní série má osm dílů, nezbývá než doufat, že se rozhodne britské ostrovy prozatím opustit.
Snad je v českém divákovi příliš mnoho pověstného švejkovství, aby dokázal ocenit vojáky, kteří rádi padnou za císaře pána a jeho rodinu. Dokud ale budou všichni hrdinové bojující za čest a slávu zobrazováni jako figurky bez špetky vlastního rozumu, nezáleží, zda mají na nohou sandály nebo kanady. Můžou také klidně vypadat jako Channing Tatum a stejně nebudou nikoho zajímat oni ani jejich dobrodružství.
Orel deváté legie (The Eagle)
Drama/Válečný/Historický
USA, 2011, 114 minut
Režie: Kevin Macdonald
Hrají: Channing Tatum, Jamie Bell, Donald Sutherland, Mark Strong, Denis O‘Hare
Hodnocení: 2**