4 fotky 
Divadelní hra stará čtyři roky byla do filmové podoby převedena celkem rychle. A do režisérského křesla usedl bývalý prezident a její autor Václav Havel. Nabízí se tedy jednoduché zaškatulkování: ten film musí být absolutně skvělý, a nebo nehorázně hloupý. Takže?
V titulní roli „odchází“ Josef Abrhám, Zdroj: distributor filmu
Pro začátek bych se chtěla hlavně vyvarovat povrchních nálepkářů, kteří už stačili předem prohlásit, že jakmile někdo film pomluví, je to automaticky antihavlista. A pokud ho pochválí, je to zapšklý pravdoláskař. Nejsem ani jedno a na Odcházení se dívám jako na film, který jednoduše natočil velice zručný divadelní autor. Václavu Havlovi můžeme klidně říkat pan XY, nic to na tom nezmění.
Čekání na Odcházení
Pan XY je znám coby autor absurdních dramat, která se ale Čekání na Godota nebo Plešaté zpěvačce pořád vymykají – obsahují v sobě politickou myšlenku. A tak v Audienci narazil na ustrašenou dobu komunismu, v Odcházení pak na počátek 21. století, kdy do děje promítl i něco ze svých snů, chyb, lásek i falše. Hlavní postava, bývalý kancléř Rieger, je tak bývalý prezident XY, který odchází na odpočinek, potýká se s problémy okolo stěhování a k tomu všemu musí neustále poslouchat své opakující se příbuzenstvo a známé.
Protože dělají s XY. Je to výborný dramatik a stejně tak poeta. Jako filmový režisér ale za svými dřívějšími uměleckými profesemi mírně zaostává, a to hlavně proto, že je jimi neustále ovlivněn. Zvyk je železná košile, že ano, a tak je film na jednu stranu spíše divadelní inscenací, kde se objevilo podezřele mnoho známých (a kvalitních!) herců, na stranu druhou lyrickým, poetickým dílem, jež není zrovna jednoduché vyložit.
Především pro ty, kteří o hře Odcházení nikdy neslyšeli, tento film není. Nepochopí různé obrazy, návaznost, metafory. A nikdo jim to nemůže mít za zlé, protože kdo rozhoduje o tom, zdali film a předloha jsou tak úzce spjaté, aby k pochopení adaptace bylo nutné znát originál?
Blábol nejvyšší úrovně!
A nepomohou tomu ani doslovné dialogy, scény naaranžované přesně jako v divadle či závěrečný bonmot XY, jenž se objevuje i na divadelních prknech. Snímek je to těžký, neuchopitelný a na několikeré zhlédnutí. Pokud se ovšem divák uvolní a nechá kolem sebe Odcházení odcházet (a předem si o něm i něco najde), nemůže pak vykřikovat, že se jedná o blábol nejvyšší úrovně.
Jen ať je XY nas*anej
Kvůli tomu všemu není možné odsoudit Odcházení jako snímek, který je vyloženě špatný. Má své mouchy, ale lépe by pravděpodobně ani natočit nešlo. Přesto se na nejmenovaném serveru s hvězdičkovým hodnocením filmů rozjela kampaň „dejme tomu co nejvíc odpadů (= nula hvězdiček), ať je XY nas*anej“. Film tak zcela nezaslouženě, ještě před svou premiérou, získal procentuální hodnocení NIŽŠÍ než taková Pravá blondýnka 2 nebo Opoparchant (ať je to cokoli).
Dáša zde možná i přehrála hlavního hrdinu Riegera
Člověk se na Odcházení musí dívat jako na draze natočenou inscenaci s herci na vysoké úrovni (i ta manželka pana XY pořád umí hrát). A především jako na absurdní drama balancující na hranici s veselohrou, k níž se ale ve výsledku nepřiklání. Kdo se chtěl zasmát, nezasměje se. Kdo si chtěl odpočinout v kině, neodpočine si. Kdo si myslel, že Václav Havel neumí točit nebo naopak točí úplně božsky, zmýlil se.
Odcházení
Drama
Česko, 2011, 97 minRežie: Václav Havel
Hrají: Josef Abrhám, Dagmar Veškrnová-Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Vilhelmová, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Ivana Uhlířová, Jiří Macháček, Stanislav Zindulka, Miroslav Krobot, Jan Budař, Oldřich Kaiser, Barbora Seidlová, Jan Kraus, Josef Polášek, Pavel Landovský, Jiří Bartoška, Michal NovotnýHodnocení: 3***
