Recenze filmu Kůže, kterou nosím. Almodóvar zase boří tabu. S Banderasem

Pedro Almodóvar šokuje dobře a šokuje rád. Po dvou letech přichází s novým filmem a tentokrát se pustil do nejzazších koutů medicíny, genetiky a samozřejmě lidské duše.

Elena Anaya, nová mistrova múza. Zdroj: distributor filmu

Dr. Moreau, Victor Frankenstein nebo Dr. Caligari. Co mají tito tři (a nejen oni) společného? Jsou to výjimeční vědci, které jejich mimořádná inteligence, abnormální ambice a především vyšinutost mysli přivedly k realizaci šílených pokusů na lidských jedincích. Filmová historie je jim podobných typů plná. Pedro Almodóvar přivedl na svět dalšího z nich.

Pedro Almodóvar je právem považován za nejtalentovanějšího a nejúspěšnějšího (nejen) španělského režiséra současnosti. Debutoval komedií Pepi, Luci, Bom y otras chicas del montón (1980) a celosvětový úspěch mu přinesly filmy jako Vše o mé matce (1999) nebo Mluv s ní (2002). Ve svých dílech se velice často zabývá tematikou sexuální identity. Získal mnoho významných cen včetně amerického Oscara.

Špatná výchova

Doktor Robert Ledgard (Antonio Banderas) není na první pohled žádné monstrum. Před dvanácti lety mu zemřela žena – při autonehodě utrpěla těžké popáleniny. Ledgard teď tráví každou volnou chvíli vyvíjením nové, superodolné kůže, která by podobným tragédiím zabránila. Testuje ji ovšem na záhadné ženě zamčené ve jeho domě. Jak dlouho tam dívka je a co je vůbec zač, nevíme. Zatím.

Mezi Almodóvarova oblíbená témata patří problematika lidské sexuality, hledání vlastní identity a vůbec komplexnost lidských bytostí. Ústřední postavy jeho filmů zdaleka neodpovídají definici slova normální, na druhou stranu však zřídkakdy spadají do kategorie zvrhlí. Robert Ledgard je jednou z výjimek potvrzujících pravidlo.

Banderasovo minimalistické herectví, navíc umocněné faktem, že doktor Ledgard je velice mlčenlivý typ, přidává Kůži, kterou nosím na všudypřítomné depresivní, mrazivé atmosféře. Zatímco Almodóvarovy starší filmy byly plné povyku, ty novější obsahují mnohem více ticha. Proč? Že by tvůrce stárl? Neodvažuji se nějak povrchně hádat. Faktem je, že hlučná barevnost je ta tam.

Mistr a jeho múza

Co však nechybí, jsou krásné ženy. Novou režisérovou múzou se stala šestatřicetiletá Elena Anaya, prakticky neznámá (byť na plátně ne nezkušená) křehká brunetka ze severu Španělska. Almodóvar má talent objevovat hvězdy (role ve Vše o mé matce v roce 1999 znamenala průlom v kariéře jakési Penélope Cruz a sám Banderas si u Almodóvara vystřihl svůj filmový debut), a tak je možné, že Anaya začne brzo okupovat hollywoodské stáje.

A nechybí ani prolínání minulosti a přítomnosti, osudová symbolika, dokonalá péče o každý detail ve filmovém políčku nebo perfektní souznění obrazu a hudebního doprovodu. Almodóvar vykazuje umění v každém záběru, a to naprosto přirozeně, bez povrchního pseudouměleckého kabátku. Tak se pozná pan filmař.

Očima Pavlíny Nouzové: Pedro Almodóvar je typický svým netradičním humorem. Někdo se tak u jeho nového filmu Kůže, kterou nosím jen popadal za břicho. Děsná sranda, přece, chlap v tygřím kostýmu znásilnil bezbrannou ženu. Já pořád pochopení pro jeho humor, který není ani černý, jako spíš z jiného vesmíru, nemám. Přesto na mě snímek výborně zapůsobil i jako drama o ztrátě identity a jednom úchylovi, co si hraje na boha. Každý si najde to svoje.

Hodnocení: 4****

Je Banderas tentokrát klaďas, nebo úchylný záporák?

Kůže, kterou nosím v sobě kombinuje mnohem víc témat, než by se na první pohled mohlo zdát. Není to jen motiv šíleného vědce a jeho oběti, zmiňovaný na začátku. Zase se zde setkáváme se sexuální identitou muže a ženy a transgender tentokrát nabývá zcela jiných rozměrů. Ještě silněji než jindy tu kontrastuje protipól muže a ženy, přičemž muži bez výjimky zastávají role negativní a ženy pozitivní, což symbolicky a dokonale potvrzuje Ledgardova malá hříčka s jedním lidským osudem.

Jing nebo jang?

Na konci filmu se zdá, že jde vlastně o jiný příběh, než jsme celou dobu sledovali. Ale zvláštní vypravěčská struktura je zase malá hříčka pana režiséra. Přesto, že Kůže, kterou nosím není tak strhující jako nejslavnější mistrova díla, je to jeden z nejmrazivějších titulů letošního roku. Almodóvar zase boří tabu a zase úplně jinak.

Kůže, kterou nosím (La Piel que habito)

Drama
Španělsko, 2011, 118 min

Režie: Pedro Almodóvar
Hrají: Antonio Banderas, Elena Anaya, Marisa Paredes, Blanca Suárez, Fernando Cayo, Bárbara Lennie, Isabel Blanco

Hodnocení: 4****