Recenze filmu Jsem číslo čtyři. Následovník Stmívání, ze kterého si možná ublinknete

Fanynky Stmívání nám už trochu odrostly a hledají něco upírské sáze podobného, ale ne stejného. A tak se Michael Bay rozhodl zaplácnout díru na trhu. Vyměnil bledulinky sající krev za mimozemšťany a začal se těšit na několikaciferné zisky.

Jenže ouha. Zatím Jsem číslo čtyři zrovna moc nevydělalo. Čím to bude, když má takový potenciál zasáhnout fanynky upírské fantazy v podstatě tím samým, co obsahuje i Stmívání?

Proč ne Stmívání?

1. Hlavní hrdinové jsou teenageři. Koresponduje to s předchozí tvorbou režiséra D. J. Carusa, který má na kontě například Disturbii nebo Oko dravce. V prvním pobíhá panický (vyslovujte ň) Shia LaBeouf a bojí se vraha, v druhém snímku mu už narostly koule, takže Caruso pochopil, že Shia z rolí nesmělých teenagerů vypadl. Za projektem Jsem číslo čtyři dál stojí Michael Bay, jenž s kdysi mlaďounkým, teďka drsným Shiou natáčí několikeré Transformery. Oba tvůrci mají tudíž zkušenosti s tvorbou pro mladé o mladých, zde jim to ale nevychází. A to především kvůli Alexu Pettyferovi, který ztvárnil Číslo 4 a tak nějak mu nedošlo, že by bylo lepší vyměnit pekáč buchet na břiše za dávku charismatu v hereckém projevu.

2. Stmívání utáhlo všechny ty čtenářky/divačky na jednoduchém konceptu zakázané lásky. Ta na starší funguje ve složitějších rovinách (např. Nebezpečné známosti), mladším postačí jednodušší rámce. Třeba jako zde – on je mimozemšťan, ona obyčejná lidská bytost. On prchá před nepřáteli z rodné planety, kteří už stihli pobít jedničku, dvojku a trojku, ona je outsiderka ze školy. Jako koncept to může fungovat, jenže to by to muselo mezi hlavním párem jiskřit.

Dámy mají radši blonďáky

3. Twilight sága staví na páru Edward – Bella, jenže jak tohle nevychází sci-fi Jsem číslo čtyři, vylézají na povrch vedlejší postavy. Ty by samozřejmě měly být cool, ale rozhodně ne tolik, aby zastínili hlavní dvojici. Bohužel (pro tvůrce, naštěstí pro mě) tu ale Timothy Olyphant v roli ochránce Čísla 4 ukazuje, že občas taky umí hrát, stačí, když má na spáncích šediny. A i když má být tou krásnou Čtyřkova blonďatá Sarah, zcela ji zastíní blonďatá Šestka (Teresa Palmer). Přestože se na plátně objeví jen krátce, každý divák musí uznat, že sledovat její osudy by bylo stokrát zajímavější, akčnější a víc sexy než blonďatého Čísla 4.

Tati, ty umíš hrát???

Očima Lucie Šimůnkové: Příběh náctiletého rádoby supermana, který má místo rukou led diody, je určen zejména pro mladší publikum. Triky jsou lacinější, jeho velká část se odehrává na střední škole a supersíly si hrdina trénuje na hráčích amerického fotbalu. Těžko říct, jak by film vypadal, kdyby byl natočen pro starší diváky. Základní dějová linka není úplně hloupá a mírné postaršení by snímku přidalo na zajímavosti. Jenže kdyby – chyby, a proto se do kin dostává další hrdinský epos pro náctileté, jehož úplný obraz poskytne jeho dvouminutový trailer. Konec je otevřený, takže o další díly jistě nebude nouze.

Hodnocení: 1*

Jako následovník Stmívání film absolutně nefunguje. Má pak leda možnost být solidním sci-fi, kde jsou hlavními postavami holt teenageři, které hrají 25letí herci. Co rozhodně vyšlo, očividně díky Bayovi, jsou výbuchy, akční souboje a používání speciálních schopností jednotlivých Čísel. Normální oheň může být cool, ale mnohem víc cool je modrý oheň, jak už věděli tvůrci Hellboye. A tak sledujete hezky vypiplané triky, na jejichž úkor ale ztrácí příběh.

A hlavně jeho logika. Číslo 4 přichází do zapadlého amerického městečka, spřátelí se kromě outsiderky ještě s outsiderem (klišé!) a následně zjistí, že jeho malý kamarád je syn člověka, který jako jediný už s jeho mimozemskou rasou komunikoval. Náhoda? Těžko.

Když dobro je krásné a zlo fuj

Stejně tak si můžeme poťukávat na čelo, proč rasa Čtyřky pochází ze stejné planety jako jeho nepřátelé, ale obě rasy vypadají jinak. Rozmrzelý úsměv pak už vyvolá jen fakt, že on vypadá jako sen nezletilé školačky a jeho pomocník jako sen maminky nezletilé školačky, zatímco nepřátelé mají něco podobné žábrám, glumovské ostré zoubky a nozdry, za něž by se nemusel stydět žádný lichokopytník.

Ještě je možné, že Jsem číslo čtyři přece jen na sebe vydělá. Pak se můžeme těšit na Jsem číslo pět, protože kromě Šestky se tu už jiný emzák s číslovkou místo jména neobjeví, ale je jasně řečeno, že celkem jich je devět. Vzhledem k otevřenému konci je to více než jasné.

Edward auto zastavil, ja ho umím i zvednout!

Jenže kromě peněz bude tvůrcům scházet ještě jedna věc, a to knižní předloha. Té zatím vyšel jediný díl. A ten právě zfilmovali. Pokud nevznikne díl druhý, můžeme být rádi, že nevznikne ani filmová podoba. Protože když dá někdo na konec odjezd na motorce do zapadajícího slunce, nejeden rozumný divák si ublinkne.

Jsem číslo čtyři (I Am Number Four)

Akční/Sci-Fi
USA, 2011, 109 min

Režie: D. J. Caruso
Hrají: Alex Pettyfer, Timothy Olyphant, Teresa Palmer, Dianna Agron, Callan McAuliffe, Kevin Durand, Judith Hoag

Hodnocení: 2**