Faustovské téma uzavírá tetralogii o velkých diktátorech dvacátého století. A nejde o příliš divácký film, u kterého byste si nedejbože odpočinuli.
Pokud jste jedním z diváků, kteří si recenze čtou teprve poté, co viděli film, a hledají v nich odpověď na otázky, jež film vyvolal, budete pravděpodobně zklamáni. Zavítejte raději do nejbližší knihovny a vypůjčte si literární zpracování od Johanna Wolfganga von Goetheho.
Ruský režisér Alexandr Sokurov začal natáčet krátkometrážní filmy ještě v době Sovětského svazu. Jeho prvním celovečerním počinem se staly Dny zatmění (1988). Na filmových festivalech pak na sebe upozornil například snímkem Matka a syn (1997). Jeho zatím poslední snímek Faust je poslední částí tetralogie o významných politických vůdcích.
Příběh o učenci Faustovi je klasickou německou legendou, která byla poprvé zaznamenána v 16. století. Od té doby byla zpracována v próze, poezii i dramatu. Objevila se v podobě opery, muzikálu, byla tématem obrazů i filmů. Jedním z nejznámějších zpracování je drama Faust od významného německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goetheho.
Faust a Ďábel – nerozlučná dvojka. Zdroj: distributor filmu
Právě z této verze z největší části vychází filmové zpracování ruského režiséra Alexandra Sokurova. Titulním hrdinou je doktor Faust. Vědec a věčný student, který po absolvování několika univerzitních oborů stále hledá odpověď na základní otázku. Co je podstatou života? Kde v lidském těle se nachází duše? Znuděný Faust však odpověď nenachází, nemá dost peněz a hladoví. V té době potkává podivného muže.
Očima Elišky Nové: Adaptace slavné knihy Johanna Wolfganga Goetheho Faust převedl na plátno Alexandr Sokurov. Ruský film, ve kterém se ovšem mluví německy, je více než něčím jiným snovým vyprávěním. A stejně, jako jsou zmatené sny, po jejichž významech pátráme ve snářích, je zmatený i Faust – děje se v něm řada nelogičností. Žádný snář k němu ale režisér nepřiložil. Faust se snaží tvářit natolik umělecky, až ho to pohltilo. V hlavě tak zůstává blíže neurčitelná šmouha, na kterou zapomenete. Podobně, jako když se ráno probudíte a nevíte, co se vám vlastně zdálo.
Hodnocení: 2**
Ten, zpočátku vystupující jako lichvář, mu ukazuje stránku života, kterou Faust opomíjel – vztahy se ženami. Konkrétně s jednou ženou, krásnou a nevinou Margarete (Isolda Dychauk). Za své služby ale lichvář požaduje obligátní podpis vlastní krví.
[youtube_660]lS4w_r8aqAA[/youtube_660]
Základní příběh je notoricky známý, což divákovi trochu pomáhá. Jinak totiž Faust patří k filmům, které není snadné sledovat, pochopit nebo si z nich něco odnést. Ve filmu se takřka nepřetržitě mluví, postavy se neustále pohybují z místa na místo a do toho všeho režisér zasazuje různé deformované hlediskové záběry a zamlžené scény.
Práce na plný úvazek
V žádném případě není možné sledovat film jen tak mimochodem mezi popcornem a colou. Postavy mluví zajímavě a řeší důležité otázky, snímek neposkytuje prostor pro jejich reflexi. Zamyšlení se totiž znamená okamžitou ztrátu nitě. Jakmile se divák probudí, hlavní postava se nachází na úplně jiném místě a řeší něco úplně jiného.
Snímek je natočen s důrazem na naturalismus, který může vést až k mírnému znechucení. Za všechno mluví už úvodní záběr filmu, zobrazující penis mrtvoly, kterou Faust právě pitvá. Sokurov se v podobných detailech vyžívá, ale zároveň jimi zbytečně neplýtvá.
Zapálený doktor a nevinná kráska.
Drama Faust je natočeno tak ne-diváckým způsobem, že přes všechnu tajemnost a zajímavou atmosféru (většina snímku se natáčela v Česku) divákovi odpírá nejen pochopení, ale také filmový prožitek. Vzhledem k tomu, že jde o poslední část tetralogie Moloch (1999), Telets (2001) a Slunce (2005), kde má faustovské téma působit jako jakási metaforická pointa, dá se očekávat, že zhlédnutí těchto filmů by mohlo ledacos vyjasnit.
Sám o sobě však Faust příliš dobře nefunguje a více než dvě hodiny s ním nejsou dobrým diváckým zážitkem. Jako u všech snímků natáčených v České republice lze hrát hru objevte českého herce a identifikujte český zámek, ale ani to vám příliš dlouho nevydrží. Doporučuji proto přečíst předlohu, zhlédnout předchozí díly, a poté se pochlubit vlastní interpretací filmu.
Faust
Drama / Fantasy
Rusko, 2011, 140 minut
Režie: Alexandr Sokurov
Hrají: Johannes Zeiler, Hanna Schygulla, Anton Adasinsky, Antoine Monot Jr., Georg Friedrich, Isolda Dychauk
Hodnocení: 2**