RECENZE: Enron je lekce pro mírně pokročilé. Matásek v tom ale umí chodit

Prototyp moderní hry na aktuální téma. To je Enron, premiérová činoherní inscenace ve Stavovském divadle. Režisér Michal Dočekal si vybral skvělý scénář i kvalitní herecké obsazení.

„Peníze jsou to, co přinutí chlapa sundat ruce z ptáka a dát se do práce.“ Zdroj: Lucie Jansch, ND

V roce 2009 napsala tehdy osmadvacetiletá britská dramatička Lucy Prebble, která má na svém kontě mimo jiné scénář k úspěšnému seriálu Tajný deník call girl, hru o hvězdném vzestupu a tvrdém pádu energetické společnosti z Texasu. Enron, skutečný symbol amerického snu stejně jako ztráty iluzí. Startovní čára současné ekonomické krize.

Recenzujeme: Králem Learem Národní divadlo nezabodovalo

V londýnském Royal Court Theater sklidil premiérový Enron ovace diváků i kritiků. Hra byla posléze nominována na prestižní Olivierovu cenu za drama. Na Broadwayi naopak inscenace propadla. „New York není připraven na to, vidět svou zemi prezentovanou ve špatném světle,“ komentovala neúspěch Prebble.

ENRON byla energetická společnost, kterou časopis Fortune od roku 1996 šestkrát za sebou označil za nejinovativnější firmu Ameriky. Už na konci roku 2001 se ale v účetnictví Enronu našly zásadní chyby a 25. února 2002 společnost oznámila bankrot. Cena akcií firmy se propadla z 90 dolarů na 50 centů. Tisíce lidí tak přišli o své celoživotní úspory. Jeffrey Skilling, prezident společnosti, byl odsouzen ke 24 letům vězení.

A co Praha? Režisérský post hry Enron si ve Stavovském divadle urval šéf činoherního souboru Michal Dočekal. A udělal to dobře, víc než to. Inscenace neztrácí nit. Někdy se sice odvíjí hodně rychle a v poslední třetině zase jednu chvíli pomaleji než by měla. Celek je ale naštěstí dostatečně kompaktní a samotný závěr si potlesk zaslouží bez debat. Dotkne se totiž morálně, ne však v podobě klišé.

Jan Dolanský musí krotit raptory, požírače dluhů

Jediné, co Dočekalovi nesedí, jsou muzikálové pasáže. Když začne první kabaretní číslo, chce se vám říct au. Ty další už jsou sice lepší a lepší, přesto tohle není režisérův šálek kávy.

Největší devízou a tahounem hry je ale bezpochyby scénář. Lucy Prebble to napsala skvěle. Při pomyšlení, že jí bylo osmadvacet, je nasnadě jediné: kde na to ta holka vzala koule? Její text nepostrádá nápadité a padnoucí metafory, které divadlu sluší.

Dialogy jsou napínavé, rychlé a přesné jako výměny míčků při finálovém matchi Wimbledonu. Promluvy mezi jednáními nepostrádají smysl, naopak. Jedním tahem stačí posouvat děj i šťouchnout diváka k zamyšlení. Pikantnějšími slovíčky stejně jako situacemi se tady nešetří. Ale proč by se mělo? Jde přece o prachy.

Chtělo by se říct, že při tak kvalitním scénáři by to mohl s úspěchem zahrát i průměrný ochotnický kroužek, ale tak to není. A díky bohu, nic takového ve Stavovském divadle nenastalo.

David Matásek rolí Jeffa Skillinga projevuje kvality dobrého pokerového hráče. Diváci, kteří mu vidí do karet, tuší, že to má jeho postava dost nahnuté, ale s chutí ho nechávají rvát se s ostatními na jevišti.

Stejně charismatická je i Petra Špalková jako Claudie Roe, což je mimochodem postava, která ve skutečných událostech Enronu nemá zcela reálný předobraz. Její role je sexy, kariéristická, tvrdá, ale nepostrádá špetku ženskosti, čímž tvoří jin ke Skillingovu a vlastně celému enronovskému jangu.

Pětici stěžejních postav doplňuje finanční ředitel Jan Dolanský, prototyp fantaskního člověka, v jehož žebříčku hodnot vždy přesvědčivě zvítězí prestiž před materií a Jurský park před Forrestem Gumpem, strýček J. R. Václav Postránecký a právník a průvodce Jan Bidlas.

Očima Šárky Skřivánkové: Výborné herecké výkony Davida Matáska a Jana Dolanského, světelné a hudební efekty pohrávající si s atmosférou scény i emocemi diváků, to vše přináší Enron. Moderní divadelní hra kombinující prvky přednášky i kabaretu. Přes svůj nepatrně těžkopádný začátek postupně graduje v závěr, který se opravdu dotkne každého. Pro snazší pochopení doporučuji jít na představení s alespoň minimální znalostí ekonomických pojmů.

Hodnocení: 80 %

Když z úst protagonistů vyplouvají slova jako mark to market, forwardové účetnictví a další pojmy a vysvětlivky ze světa Wall Street, narazíte na myšlenku: ví vůbec, o čem mluví, mají právo to říkat? Ale co, jsou to herci a diváci jim to chtějí věřit. V Enronu teda určitě ano.

Dobrou práci v Enronu odvedl také scénograf Martin Chocholoušek. Musel to být oříšek vytvořit prostředí pro moderní hru a nezabřednout přitom do science fiction. Minimalistickým, přesto náročným technickým řešením s podporou moderní techniky ale uhodil hřebíček přesně na hlavičku.

Dva tisíce let. Tak dlouho by při rychlosti jeden dolar za sekundu trvalo spočítat šedesát miliard, hodnotu Enronu na konci 90. let

Enron rozehrává partii o finančním zákulisí světa. Není nutné mít v šuplíku diplom z ekonomie, abyste netápali v ději, ale nic naplat, je to hra pro mírně pokročilé. Jisté prerekvizity jsou nutné. Hodí se slušný všeobecný přehled.

S Enronem je to asi jako s archivním šampaňským. Člověk zvyklý na sekt, ještě k tomu jen jednou v roce na Silvestra, jeho chuť pravděpodobně neocení. Kdo měl ale v posledních pár letech alespoň trochu pravidelně v ruce noviny a ví, co hýbe dnešním světem, ten si pochutná na směsi reality a fikce, obchodu a emocí, vtipu a tragiky.

A když bude chtít, kousek mu zabalí s sebou, aby mohl hned po příchodu domů googlit heslo Enron.

Enron

Stavovské divadlo

Autor: Lucy Prebble

Režie: Michal Dočekal

Hrají: David Matásek, Jan Dolanský, Václav Postránecký, Petra Špalková, Jan Bidlas a další

Hodnocení: 80 %