Inscenace Edith, vrabčák z předměstí byla poprvé uvedena v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Tento taneční muzikál sklidil veliký úspěch a od té doby putuje po ČR. V Mahenově divadle v Brně zmapovali Život francouzské šansoniérky již po několikáté.
Radka Fišarová zpívala jako pravá Edith. Zdroj: Národní divadlo Brno
Neobvyklé spojení šansonu, baletu a slova si vydobylo své místo v divadelním světě a taktéž u diváků. Nejedná se o prostou baletní výpravnost, ale o komunikativní taneční muzikál. Přitažlivý je také díky tématu. Mapuje totiž nelehký život slavné francouzské zpěvačky Edith Piaf.
Edith Piaf (1915–1963) se stala národní ikonou díky svému hlasu a osobitému přístupu ke zpěvu. V něm se odrážely její pocity, vnitřní svět a zkušenosti. Snad nejznámější písní je Non, je ne regrette rien (Ničeho nelituji). Ve třech letech údajně oslepla a zázračně se uzdravila, když jí bylo sedm. Objevil ji majitel nočního klubu L. Leplée. Byla oblíbená jak v Evropě, tak v USA a Jižní Americe. Dokonce po ní byla pojmenovaná hvězda 3772 Piaf.
Slovo na jevišti patří jen Zbyňku Fricovi, který ovládá jak vyprávění příběhu, tak zpěv, tanec a hru na klavír. Jeho podání je energické a ve vztahu k Edith soucitné. Celý muzikál uvádí a diváka seznamuje s vyrůstající zpěvačkou.
Edith v tanečním muzikálu ztvárnila zpěvačka i baletka.
Slepota, zázračné uzdravení a hadrová panenka tvořily nelehké dětství budoucí šansoniérky, kterou ztvárnila Radka Fišarová (v alternaci se Zdenkou Trvalcovou). Ovšem Edith jako tanečnicí byla držitelka Ceny Thálie 2009, baletka Ivona Jeličová (v alternaci Markéta Habalová).
Nechyběla ani lehkost baletních kroků a radost z hudby, ani životní pády zapříčiněné drogami a alkoholem. Tvůrci Libor Vaculík a Petr Malásek přinesli to nejvýznamnější z Edithina života.
Edith tančí se svým přítelem, boxerem Marcelem Cerdanem.
Úvod je sice poměrně nezáživný, ale vše nabírá na intenzitě v okamžiku první lásky a narození Edithina dítěte. Zdá se, že vše je dokonalé. Zpěvačka se stává slavnou, ale ve vzduchu stále visí určité napětí. Gradující momenty vytrhnou z příjemné, veselé hudby a oznamují čas 6:45. V té době se život šansoniérky náhle změní. Smrt jejího jediného dítěte vnesla do příběhu první pád.
Alkohol, slzy a stesk byly na pořadu všedního dne až do chvíle, kdy se Edith odhodlala znovu zpívat a stala se ještě slavnější. V muzikálu nechyběla ani doba hákových křížů, které se nad jevištěm vznášely s jistou hrozbou. Z romantické Paříže se tak divák dostal do nebezpečného Německa, kde si ale Edith vážili a obdivovali ji. Díky tomu mohla pomoci uprchlíkům dostat se za hranice.
Edith oslnila nejen celou Paříž.
Autorům se podařilo navodit atmosféru těžkých životních chvil, radosti i úspěchu. Od první lásky k velkému pěveckému úspěchu až po pohřeb jediného dítěte, milence a drogovou závislost.
Scénografie byla poměrně jednoduchá, takže neodváděla pozornost od příběhu a baletních výkonů tanečníků. Centrem jeviště byla jak jinak než Eiffelova věž.
Hákové kříže se vznášely nad jevištěm stejně jako tanečníci.
Muzikál Edith, vrabčák z předměstí nese tento název snad proto, aby poukázal na zprvu nenápadnou dívku, která v sobě skrývá neuvěřitelně silné kouzlo. Celé jeviště Mahenova divadla se proměnilo v Paříž a obecenstvem se nesly skvělé pěvecké a taneční výkony znázorňující život jednoho jediného člověka. Život Edith, která se stala legendou.
Edith, vrabčák z předměstí, Národní divadlo Brno, autor: Libor Vaculík, Petr Malásek, režie, choreografie: Libor Vaculík, hrají: Radka Fišarová/Zdenka Trvalcová, Markéta Habalová/Ivona Jeličová, Jan Slezák/Zbyněk Fric a další.
Hodnocení: 80 %