Městská divadla pražská oslavila příchod léta tanečním představením. Herci si zatrsali, inscenaci však nikdo nepřipravil o příběh a děj. Na pódiu docházelo ke střetu specifických charakterů.
V taneční inscenaci se začíná od prvního krůčku. Zdroj: MDP
Kdo chodil do tanečních, dobře ví, že kurzy neznamenají jen přešlapování po parketech. Při tanci se nejlépe projeví osobnost každého člověka. A právě s touto skutečností si pohrává úspěšný román Roberta Fulghuma, který se nyní dočkal divadelního zpracování.
Na jevišti nejde pouze o rytmické pohyby, ale i o psychologickou rovinu. Každá postava přináší detailní vykreslení povahy, které velmi trefně a vtipně znázorňuje zažité koncepce. Ať už se jedná o kostým dotažený opravdovými maličkostmi, způsob jednání i skvěle vystižená prostá gesta.
Argentinské tango rozhýbalo činoherní herce divadla ABC.
Vše se na parketu projeví s naprostou přirozeností. Nahlížíme do osudů nejrůznějších lidí s odlišnými zájmy a touhami. Nakonec ale zjišťujeme, že v některých záležitostech si jsou všichni velmi podobní. A to i v lásce k tanci, která se skrývá snad v každém člověku.
Jediné, co bych inscenaci vytkla, že i přes svoji zajímavost místy příliš neubíhá. Zakládá se spíš na poklidném plynutí bez větších zvratů a všechny změny se odehrávají velmi lehce a hladce. Právě proto jí ale místy schází trocha šťávy.
Očima Anny Kottové: Divadlo ABC se na jeden večer proměnilo na Divadlo v Dlouhé. Režisér Miroslav Hanuš s sebou do ABCéčka přinesl z Dlouhé nejen poetiku, ale i některé prvky jako zpěv herců nebo živou kapelu na jevišti. Divadlo ABC dobře vsadilo na populárního autora Roberta Fulghuma, který přitáhl k divadlu i inscenaci pozornost médií.
Henrieta Hornáčková, které patří první chvíle na začátku inscenace, mi jako lektorka argentinského tanga vyrazila dech. Vymanila se z role roztomilé blondýnky a zatančila ladně i náročné party. V inscenaci se zpívá, hraje i tančí. V první zmíněné kategorii kulhá inscenace na obě nohy. Navíc první polovina končí několika vtipnými, leč příliš nucenými výjevy. I přes toto zaváhání uchopil režisér Hanuš inscenaci citlivě a na první pohled nepříliš záživné téma argentinského tanga o délce dvě a půl hodiny nabil energií po okraj.
Hodnocení: 80 %
Divadlo ABC se tuto hru snažilo zařadit mezi takzvané muzikály pro činoherce. Pro mě osobně bylo představení z mnohem větší části činoherní než hudební či taneční. Argentinské tango je sice stěžejním tématem celé hry, na druhou stranu působí do jisté míry jako prostředek či kulisa.
Živá kapela a tanec dílo rozhodně oživuje. U diváků zabodovali i jednotliví účinkující se svými sólovými čísly. S hravým textem a svěžím rytmem prozpěvovali o životních strastech i náhlé změně spojené s nalezením nového životního stylu, argentinského tanga.
Nešikovné první pokusy nováčků přecházejí brzy do lepšího stadia.
Drž mě pevně, miluj mě zlehka je poklidnou taneční inscenací, která nabízí mnoho zajímavých myšlenek a nápadů. Kromě dramatické části potěší muzikou a tancem. Rozhodně nikoho nemůže urazit.
Drž mě pevně, miluj mě zlehka, Divadlo ABC, autor: Robert Fulghum / Miroslav Hanuš, režie: Miroslav Hanuš, hrají: Jiří Hána, Jiří Klem, Tomáš Novotný, Zdeněk Vencl, Henrieta Hornáčková, Stanislava Jachnická, Lucie Pernetová / Barbora Janatková, Veronika Janků, Zbyněk Fric, Jana Drbohlavová, Lubomír Lipský, Patricie Soukupová, Radka Fidlerová, Hana Doulová, Evellyn Pacoláková a další
Hodnocení: 70 %