Dvě klasické komediální herečky, typická policejní buddy oddechovka, navíc v ženském přestrojení, a štědrá porce obligátního klení. Může se na takovém koktejlu letní výplachovky něco pokazit?
Nebylo by to pravé filmové léto bez praštěné hollywoodské komedie, u které se může všechno, jenom ne moc přemýšlet. Letos na tento titul aspiruje právě snímek Drsňačky režiséra Paula Feiga, který má na kontě podobně na hlavu postavený počin Ženy sobě.
Drsňačky jsou originální v tom, že okoukaný koncept buddy komedie o dvou policajtech podávají v ženském balení. Krom této změny se však drží všech nepsaných pravidel svého žánru: sejdou se dvě policistky, každá z úplně jiného těsta, což se samozřejmě tluče, a jsou nuceny spolupracovat a najít společnou řeč, aby mohly vyřešit zadaný případ. Takový úkol vytváří mezi dvojicí komicky laděné třecí plochy, které jsou devízou snímku. Musí být ovšem podané vtipně a zručně, což je Drsňačkám místy vzdálené.
Ústřední duo ztvárňují Sandra Bullock, která hraje pouhou variaci na svou Slečnu Drsňák natočenou před bezmála třinácti lety, což je více smutné než komické, a Mellisa McCarthy, jež si letos připsala na konto trojitou nálož bláznivých komedií v podobě snímků Z cizího krev neteče, Pařba na třetí a aktuálních Drsňaček.
Zápletka je prostá. Nesnesitelná, upjatá a prací posedlá agentka FBI Sarah Ashburn (Sandra Bullock) je na cestě k povýšení a dostává za úkol vyřešit v Bostonu případ drogového magnáta. Bostonská policistka Shannon Mullins (Melissa McCarthy), která má pořádně prořízlou pusu, tamější prostředí v malíčku a celkově je velice od rány, je na případ nasazena rovněž spolu s Ashburn. Následuje šňůra vzájemných neshod, poznávání, chvíle trucování a nakonec opravdové přátelství.
Klíčový v tomto typu komedií je vztah dvou hlavních představitelů a nutno přiznat, že v Drsňačkách chemie mezi dámami funguje výborně. Herečky si sednou a tenze mezi jejich postavami je správně komediálně hmatatelná.
Uřvaná přepálenost neuchvátí
Slabší je to už s vykreslením samostatných postav. Obzvláště Melissa McCarthy ve své roli balancuje na hraně mezi sympatií a otravností. Je uječená a její místy hloupě přehnané chování má na svědomí nejednu trapnou scénu. Ačkoliv ke komediím groteskní vykreslení některých charakterových rysů neodmyslitelně patří, čeho je moc, toho je příliš. Tady scenáristce Katie Dippold ujela s vzácným kořením ruka a je to škoda, protože McCarthy je ve střízlivějších pasážích své role naprosto vynikající.
Konkrétní gagy pak povětšinou nejsou nijak objevné, občas potěší klasičností, kterou člověk čeká, jindy už jsou příliš klišovité. Stejně tak rozuzlení zápletky nikterak nepřekvapí – stačí se zamyslet, která z možností je nejméně pravděpodobná, a máte odpověď.
Jen by nás snímek mohl ušetřit výroků o tom, jak to mají ženy v policejní profesi těžké; na feministické moralizování v tomto žánru není příliš místa.
Verdikt Petry Štěpánkové
Nový film Paula Feiga není naprostou ztrátou času, ale jde o tuctovou komediální záležitost, z níž vyzařuje pouze pěkné jiskření ústřední dvojice a slušné výkony Melissy McCarthy. Pokud se ale připravíte na arašídy v nose, tracheotomii s brčkem a gagy o nahnilých sendvičích a nebudete čekat nic převratného, čeká vás ucházející relax.
A když se vám film bude hodně líbit, můžete zajásat, protože na rok 2015 již bylo potvrzeno pokračování Drsňaček. (Proboha proč?) Sečteno podtrženo, Drsňačky jsou všední komedií, od které není radno mít přehnaná očekávání, která však zároveň úplně neurazí.
Hodnocení: 40%