3 fotky 
Dřív než půjdu spát je filmovou adaptací románu S. J. Watsona o hlavní hrdince jménem Christine. Christine se každé ráno probudí poněkud zmatená. Bázlivě a se špetkou nechuti odhodí ruku muže ležícího vedle ní a vydává se do koupelny rozhýbávat proběhlou party. Jenže… žádná party se neodehrála.
Jak se Christine (Nicole Kidman) dozvídá z koláže fotek a nalepovacích lístečků na stěně koupelny, muž, vedle kterého se probudila, by měl být její manžel. Jen jak vyleze zmatená zpět do ložnice, Ben (Colin Firth) již sedí na posteli připraven vysvětlovat události, doprovázející jeho a Christinin život od nehody, po které ztratila paměť a není schopna si utvářet novou.
Jen co jí všechno vysvětlí, prožije Christine poklidný den doma, aby si šla večer lehnout, následující ráno si opět nic nepamatovala a celé kolečko se mohlo opakovat.
Hledání pravdy po 50. a stále poprvé
Že vám tento děj něco připomíná? Možná jste si vybavili odlehčenou komedii 50x a stále poprvé, ve které Adam Sandler každý den stále dokola balí Drew Barrymore, prožívající zas a znova den svojí autonehody. Princip je sice stejný, ale film samotný, je docela jiný.
Dřív než půjdu spát má tíživou a nepřátelskou atmosféru, předpovídající křivou hru postav kolem nešťastné Christine. Mimo svého manžela, stýká se hlavní hrdinka ještě s psychiatrem Nashem (Mark Strong). Ten jí osvětluje některé další detaily jejího života po nehodě a radí jí dělat si videozáznamy pomocí fotoaparátu, dobře ukrytého před manželem.
Ben totiž s její léčbou a s doktorovým angažmá vůbec nesouhlasí, a ačkoli se Christine snaží ochránit před okolním světem, později se ukáže, že některé věci před svou manželkou taktně zamlčuje.
Postupně se Christine dozvídá víc a víc o lidech kolem sebe i o svém předchozím životě. Divák je zprvu stejně zmatený jako sama nešťastná žena, ovšem jak se Nicole Kidman na plátně prokousává hlouběji do minulosti a poodkrývá pozadí svého života i oné osudné nehody, začnou do sebe kousky skládačky zapadat.
Verdikt:
Film se bohužel nevyhnul i pár drobným chybám. Diváka, prahnoucího po spádu a rychlém ději, snímek určitě neoslní. Na nebohou Christine s poškozením mozku a ztrátami paměti se musí pomalu a hlavně každé ráno pěkně od začátku. Snímek tak nenabírá zběsilý spád, ale spíše poklidně plyne a napětí graduje jen velmi zvolna. Naštěstí je však připraveno i několik zásadních dějových zvratů, takže divák pozornost určitě udrží.
Celkově se jedná o podařený thriller v mírnějším tempu, kterému ale nechybí několik emočně vypjatých momentů a celkově silný příběh.
