3 fotky 
Mladý spisovatel Ben Brooks se v nové knize Dospěj! nebojí servírovat myšlenky dospívajícího kluka z Anglie, a to velmi syrovým způsobem. Sex, drogy a život. V sedmnácti to facebooková generace nemá na světě jednoduché.
Jaké jsou myšlenky sedmnáctiletého dospívajícího kluka z Anglie? Sex, drogy a život., Zdroj: Nakladatelství JOTA
Hlavní hrdina knihy Jasper nemá o starosti i zážitky nouzi. Čeká ho poslední rok na střední škole, musí chodit k psycholožce, které stejně lže, a mimoto podezřívá druhého manžela své matky z vraždy. Od reality proto utíká za pomoci levného alkoholu, drog a nezávazného sexu. Jasper bere školu jako největší nudu na světě, kam musí chodit kvůli své matce. Ona totiž trvá na tom, že střední školu dokončí. I tak ale sám plánuje, že by šel dokonce i na vysokou. Je totiž ochoten dělat cokoli, hlavně aby oddálil nástup do pracovního procesu. Nemá totiž páru, čím by se měl živit.
Ben Brooks (1992) má pouhých devatenáct let, ale je již autorem pěti vydaných knih. Pochází z hrabství Gloucestershire ve Velké Británii, v současné době žije v Londýně. I přes svůj mladý věk byl nominován na americkou literární cenu Pushcart Prize.
Středem jeho zájmu je v současné době nejhezčí holka ze školy, krásná Georgina Treelyová. Chodí spolu na psychologii, je katolička a vyhýbá se večírkům. Prostě nedosažitelná. A ta nedosažitelnost Jaspera přitahuje.
Okénko do duše teenagera
Myšlenkové pochody dospívajícího kluka, které kniha Dospěj! věrně kopíruje, zachytil autor nespisovným jazykem, což jen podtrhuje autentičnost celého příběhu. Proto je velmi snadné nabýt dojmu, že se jedná přímo o Jasperův deník. Puberťácký slang je součástí image, která na okolí dělá dojem právě prostřednictvím chování, oblečení a mluvy. Každý teenager má na světě své výjimečné místo.
Zatímco vaří voda, balím cigarety. Vypadá to, že mi kdosi postavil v hlavě železnici. Postavil jsem si ji z lacinýho vína a příšernýho sexu. Příšernýho, příšernýho sexu. Vidím ducha včerejšího fetu na mramorový pracovní desce. Na dlaždicích spí nějací lidi. Podle mýho to teda musí být fest nepohodlný, ale jim to očividně nevadí. Pod kuchyňským stolem jsou na Keithově žlutým ručníku stulení Ana Korsaková s Pingem. V dřezu je kaluž krve a steakovej nůž. Divný.
Navenek se Jasper snaží vypadat jako tvrďák, kterého nic nerozhází. Ve skutečnosti se v něm skrývá citlivý kluk, který se nevyzná sám v sobě ani v ostatních. Chová se jako sobec, zajímá se pouze o svou vlastní osobu.
Spíše se tak projevuje pud sebezáchovy. Přece si nenechá rozbít obličej kvůli někomu, kdo si říká jeho kamarád, ale ve skutečnosti se spolu jen ožírají levným vínem a fetují drogy z internetu?
Duševní vozíčkář ve světě fotbalu
Ben Brooks se snaží skrze Jaspera zamyslet nad tím, proč se lidé chovají určitým způsobem a analyzovat jejich jednání. Jak vypadá reakce okolí na sebevraždu jedné spolužačky, která se po zveřejnění videa, kde masturbuje s baseballovou pálkou, rozhodla z tohoto světa odejít?
Všudypřítomný smutek z truchlení pro někoho, koho jste ani neznali, působí až lehce pateticky. Jasper však necítí nic. Lidé přece umírají každý den a za pár týdnů se na ni stejně zapomene.
Spousta lidí brečí nebo aspoň dovolí svým očím, aby se v jejich koutcích objevily slzy. Tyhle lidi tu holku ale nejspíš ani neznali, nebo ji znali jenom kvůli tomu, že viděli to video – spíš než aby ji opravdu sami znali. To mi teda připadá fakt dost divný. Takovým situacím nerozumím. Asi jsem porouchanej člověk. Jsem duševní vozíčkář a celá škola právě hraje fotbal.
Brooks používá vcelku bohatý jazyk, nevyhýbá se ani metaforám či metonymiím, ale v některých případech jde až o groteskní spojení. Jedna věta jako vystřižená z romantického románu, další naopak vrací do tvrdé reality anglického maloměstského života.
Přečtěte si recenzi na knihu Patrika Hartla: Hlavní postavy příběhu Prvok, Šampón, Tečka a Karel nejsou sráči
Z psychologie postav je nejrozpracovanější zřejmě osoba samotného Jaspera. V souvislosti s ním nejvíce upoutá právě upřímný deníkový zápis myšlenek. Jasper má pouze jednu skutečnou kamarádku Tenu, ale ani té se plně neotevře. Děsí ho i přemýšlení o vlastních pocitech. Ač všichni zřejmě tuší, že život dospívajících není úplně nevinný, číst o určitých skutcích může lehce šokovat.
Jasperovy myšlenky se neustále rozbíhají jako delta řeky. Hlavní hrdina je velmi roztěkaný, skáče od jedné myšlenky k druhé, neustále nad něčím přemýšlí, tvoří si názory na svět, ale příliš se s nimi nechlubí.
Smích, vážnost, vzpomínky
Kniha Dospěj! v podstatě neobsahuje žádnou nápaditou zápletku, představuje jen jakési zachycení části života mladého puberťáka. Nelze ani moc Brookse kritizovat, jelikož do deníku je možné psát naprosto cokoli.
Ať už kniha vyvolá u publika kladné nebo záporné ohlasy, tak vlastně splnila svůj účel. Znamená to totiž, že v knize popisovaný příběh není čtenáři lhostejný, ale naopak ho oslovil a vyvolal v něm konkrétní pocity. A o to přeci jde.
V Jasperově světě se rodiče o své děti příliš nestarají. Možná tím chtěl Brooks naznačit, že takto výchova rozhodně probíhat nemá.
Název: Dospěj!
Název originálu: Grow Up
Autor: Ben Brooks
Překlad: Venda Senko Ohnisková
Počet stran: 232
Vazba: brožovaná s klopami
Vydalo: Nakladatelství JOTA, s.r.o., Brno 2012Hodnocení: *** (70%)
