Po knihách věnovaných svému životu vedle Václava Havla vydává spisovatelka Irena Obermannová fiktivní dopisy inspirované postavou Mileny Jesenské. A píše Kafíčkovi.
Irena Obermannová píše dopisy Kafkovi. Jako Milena Jesenská. Zdroj: Nakladatelství Motto
Irena Obermannová vzbudila největší zájem veřejnosti svým nekonvenčním pohledem na minulého prvního muže naší republiky – Václava Havla. Zatímco předchozí díla byla většinou nahlížena jako útok na obraz naší národní ikony, s dopisy Mileny Jesenské přichází razantní změna.
Irena Obermannová (1962) – spisovatelka, scenáristka a dramaturgyně. V roce 1986 absolvovala FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. První knihu Frekvence tygra vydala docela pozdě (až ve 34 letech). Bestsellerem se stala její druhá kniha s názvem Deník šílené manželky. Rozruch vzbudila v pořadí 13. Tajná kniha, v níž formou deníku popisuje vztah vypravěčky s mužem, který je v knize nazýván Největší Čech (Václav Havel).
Milena Jesenská je pro většinu čtenářů známá jako přítelkyně Franze Kafky, s níž udržoval intimní vztah. Pravdou však zůstává, že se slavný K. setkal s Milenou pouze dvakrát, oba však mezi sebou udržovali pravidelnou korespondenci.
Milena Jesenská (1896 – 1944) – novinářka, spisovatelka a překladatelka. Proslavila se svým vztahem k Franzi Kafkovi. Kradla, brala drogy, vedla bohémský život. S manželem Jaromírem Krejcarem měla dceru Honzu, k níž ji nepoutal typicky mateřský vztah.
Zatímco Kafkova korespondence Mileně se zachovala, Mileninu Kafkovi už dochovánu nemáme. To sama Obermannová nazývá prvotním impulsem pro napsání díla. Jaké asi byly dopisy Kafkovi? Obermannová napsání díla podložila pečlivým studiem pramenů, jejichž soupis nalezneme v závěru knihy. Přesto nelze Milenu Jesenskou jako historickou postavu směšovat s obrazem, který nám podává sama autorka.
Biografie verus fikce
Ač se v knize objevuje mnoho detailů ze života Jesenské (dcera Honza, oba manželé, drogy, krádeže), je Jesenská pouze konstruktem Obermannové, který má připomínat tu pravou Milenu. Sama autorka se však k tomuto konstruktu hlásí už na samotném přebalu knihy, odkud na nás shlíží vedle Kafky její vlastní podobizna.
Kniha je rozdělena na dva oddíly. První s názvem S Kafkou reflektuje vztah k prvnímu manželovi i samotnému Kafkovi. S koncem první části se více objevuje postava Kafky jako svébytná a nezprostředkovaná pouze Mileninými dopisy. Také zdrobnělé oslovení „Kafíčko“ (aby ho mohla „líbat česky“) podporuje jazykovou hru, jež nám umožňuje dívat se na ikonu české a německé literatury pohledem malého kašpárka.
„Holky z Minervy, lezou nám na nervy.“
Knihou se prolíná nejen jazyková hravost („Milený můj Kafko, Kafko Mileny“), ale i celkový karikující až panoptikální pohled na postavy nám dobře známé a vážené: Hermannu Brochovi dává Jesenská kondice češtiny (toto je skutečná informace, v knize je však Broch vykreslen jako naivní hloupý studentík), Brod je žárlivý strážce Kafkova odkazu a Jesenská ho zadusila svou láskou, Šalda vystupuje jako neohrabaný tlusťoch.
Kafka je mrtev, ať žije Kafka!
Tato panoptikálnost až směšnost (Fučíka oslovuje zásadně Julek) se nápadněji projevuje spíše ve druhé části – s názvem S Kafkou bez Kafky. Po jeho smrti píše Jesenská nekrolog, ale Kafka pro ni nadále zůstává idolem. Jeho postavení částečně zastiňuje již zmíněný Julek Fučík, avšak ne na dlouho.
Ve druhé části ustupuje forma dopisů, ale neztrácí se úplně. Narativní linie je podpořena větším množstvím postav (Fučík, Čapek, Peroutka, manžel Krejcar…), ale i dějovými zvraty, které mají svůj základ v nastávající tísnivé situaci okupace a Hitlerova vzestupu. Samotný závěr knihy reflektuje situaci Jesenské v koncentračním táboře, její zatčení pro ilegální činnost a roznášení letáků V boj, ale též poprvé si uvědomující roli matky vůči dceři Honze.
Bojovnice Milena
Přesto samotný závěr nevyznívá skepticky ani beznadějně. Fiktivní Jesenská je silná osobnost, která si dokáže obstarat drogy, peníze i tak potřebnou naději, která se jako vize odhaluje v konečném odstavci:
„P. S.: I po smrti přicházejí sny.
Vidím knihkupectví. Spousty knih a lidí. Jsou tak zvláštně oblečeni!
Příšerně! Co je to za dobu?
Prodavač na vozíku přiváží na vozíku další knihy. Vybaluje je.
Už vidím titul. Dopisy Kafkovi. A pak vlak. Podzemní, městský. Aha, metro. Lidé sedí naproti sobě. Čtou Dopisy Kafkovi.
Tramvaj. Jiná, moderní. Čtou Dopisy Kafkovi.
A pak letadlo. Dopisy Kafkovi.
Tak to vidíš, lásko.“
Název: Dopisy Kafkovi. Autor: Irena Obermannová. Vydalo nakladatelství Motto, Praha, 2013, 208 stran. Doporučená cena: 229 korun.
