4 fotky 
Třetí a poslední díl trilogie Milénium, která vznikla na motivy knih Stiega Larssona. Opět se můžete těšit na hackerku Lisbeth Salander i na novináře Mikaela Blomkvista. Jak se Švédům povedlo zakončení jejich milované ságy?
Lisbeth Salander není úplně normální, Zdroj: distributor filmu
Ano, opravdu milované. Po Švédsku se například dělají poznávací výlety, kdy navštívíte tajemná místa, o nichž Stieg Larsson psal. Pro ně je Milénium kultem, asi jako pro Brity Harry Potter (ačkoli ten je kultem tak nějak pro všechny). Proto narychlo natočili všechny tři díly, které nám letos postupně naservírovala i česká kina. Muži, kteří nenávidí ženy byli slušná detektivka, při níž jste se o oba hlavní hrdiny skutečně báli. Dívka, která si hrála s ohněm už měla utahanější a zamotanější scénář. Ale Dívka, která kopla do vosího hnízda?
Vysvětlovací díl, který by měl mít spád
Ta by měla vše uzavírat a vysvětlovat zatím nejasné fakty. To se jí daří znamenitě. Konfrontuje Lisbeth (Noomi Rapace) s postavami, o nichž se v předchozích dílech pouze mluvilo. Nyní přicházejí živí, z masa a kostí, a snaží se hrdince ještě více znepříjemnit život. Kvůli pokusu o zavraždění otce totiž stojí Lisbeth před soudem – a snaží se dokázat, že šlo o sebeobranu.
Jenže než se k soudu dostane, čeká vás hodina a tři čtvrtě vyplněná ničím. Po Blomkvistovi (Michael Nyqvist) jdou nájemní zabijáci, ale to ho stejně neodradí od pátrání. Lisbeth se zase uzdravuje od rvačky s otcem v nemocnici a později trčí ve vězení. Kdyby tohle byl kratší úvod a soud vyvrcholením, pak bych neměla výhrad. Jenže, tahle pseudo-příprava by se dala shrnout do několika minut, zatímco divák před plátnem trpí, dívá se neustále na hodinky, případně usíná (i na to bohužel došlo).
Vyznačují se obecně chladným prostředím jak ve filmu, tak už z pohledu kamery. Studené tóny, šedé a obecně vybledlé barvy. To ovšem dokáže po chvíli sledování přestat bavit, zvlášť když máte za sebou už čtyři hodiny předchozích dílů, které jsou natočené v podstatě stejně. Filmu by nepomohlo vypuštění některých scén nebo postav, neboť bychom pak neměli komplexní náhled na psychiku, dosti extravagantní Lisbeth. Stačilo by ale vymazat pár zbytečných dialogů, urychlit děj, aby měl spád, a hned by se bylo na co dívat.
Podobně to bylo u prvního dílu, ze kterého jsem nemohla spustit oči. Oba hrdinové pátrali po dávno ztracené dívce, zároveň si to spolu rozdali a na konci jim šlo o život – snímek měl srdíčko. Také ale seděl v režisérském křesle někdo jiný. Poslední dva díly dostal na starost Daniel Alfredson. A jeho talent pro natočení nesmírně nudných filmů se zde projevil naplno.
I k soudu si můžete udělat pankáče
Z části za to ale samozřejmě může i scénář. Není předvídatelný, spíš ale ke konci cítíte, jak se snaží gradovat, a absolutně mu to nejde. Zabíjí, případně ponižuje jednu zápornou postavu za druhou a vy byste měli být rádi, že to tak hezky klape. Jenže vám je to celkem fuk. Padouši tu pak působí jako méďové na střelnici. Lisbeth je postupně všechny dostane, a i když to jsou chlapi jako hora, přemůže je křehká dívka díky svému intelektu. Klišé.
Švédský náhled na feminismus
Jedinou zajímavou věc, kterou snímek přináší, je zřejmě pohled na postavení ženy ve vyspělé zemi. Můžeme si stokrát opakovat, že Švédsko je emancipované a kdesi cosi, ale když Lisbeth předstoupí před soud s tím, že byla znásilněná, nejprve jí nevěří dokonce ani ŽENA soudkyně. Podobné náznaky můžeme vidět už ve zmíněném faktu, že mocné muže přepere hubená holka. Škoda jen, že tahle část vypadá trochu vynuceně.
Ženské postavy ale najdeme kromě soudkyně i v advokátce Lisbeth či v postavě šéfredaktorky časopisu Milénium. Umí se za sebe rvát, a tak je zde Blomkvist chvílemi dost zbytečný. Kromě něj, podivného doktora a asi dvou dalších mužů zde nenajdeme jedinou roli, která by byla kladná a hrál by ji herec. Není to na škodu, nabízí to celkem výjimečný pohled na žánr detektivky, případně thriller. Jenže proč mám ten pocit, že za tímhle (a za vším ostatním pozitivním) spíš stojí spisovatel Larsson?
Dívka, která kopla do vosího hnízda (Luftslottet som sprängdes)
Krimi / Drama / Thriller
Švédsko / Dánsko / Německo, 2009, 147 minRežie: Daniel Alfredson
Hrají: Michael Nyqvist, Noomi Rapace, Lena Endre, Michalis Koutsogiannakis, Sofia Ledarp, Micke Spreitz, Per Oscarsson, Jacob Nordenson, Peter Andersson, Magnus Krepper, Tomas KöhlerHodnocení: 2**
