5 fotek 
Muzikál Děvčátko na motivy Hanse Christiana Andresena přináší kouzelnou sváteční náladu. Příběh o velkou zápletku nezavadí, přesto si Studio DVA dokázalo s inscenací vyhrát. Kromě hudební stránky potěší především po té vizuální.
Jeden škrt zápalkou dokáže zázraky. Zdroj: Studio DVA
Blíží se Štědrý večer a malé děvčátko zasněně přemítá o krásném štědrovečerním stolu a vánočním stromečku. Mamince téměř nezbývá čas zvednout oči od šicího stroje, aby uživila rodinu, a tatínek se utápí v alkoholu a v žalu, že přišel o práci a nemůže se o své milované postarat.
Lucince přinesl hrst zápalek, které se má děvčátko pokusit prodat. Svět je ale neúprosný a jeho plán, že se malé holčičky někomu zželí, příliš nevychází. Lucinka by se tak ráda dostala na druhou stranu řeky, kde svět nezná útrap a neštěstí. Aby se alespoň na chvíli zahřála v kruté zimě, škrtá svými sirkami. A každá z nich ji přenese do nejkrásnějšího snu.
V osamělých chvílích dělá Děvčátku společnost jen Mráz.
Pohádková inscenace si pohrává s vizí černobílého světa a naivním pohledem na něj. Zamrzající Temže rozděluje od sebe chudé a bohaté. Žebráci, kteří nemají ani na Štědrý den do čeho kousnout, poslouchají hádky rozmazlených dětí o to, které dostane větší dárek.
Původní velmi prostý příběh rozšířilo Studio DVA o další postavy o osudy. Babička po celou dobu pohlíží na děvčátko shůry, kde jí dělá společnost dobrosrdečná Štěstěna a k lidským osudům poněkud lhostejný Anděl. Osamělá Lucinka zase tráví dlouhé chvíle vysedáváním se svým kamarádem Mrázem.
Když láska pomíjí, pomůže už jen Štěstěna.
Děj se z velké části neposouvá z výchozího bodu. Jen se vrací do vzpomínek a vznáší v nadějích a tužbách. Alespoň v druhé půlce přinese sem tam nějaký zajímavý výhyb, stále však zůstává spíše mozaikou poskládanou v zákoutích vánočního Londýna.
Kromě živého orchestru usídleného hned vedle nebíčka mě nejvíce potěšily tradiční kostýmy a hloubková scéna s londýnskými domečky. Mráz i efekty s ohněm a prskavkami vizuální stránku dobře doplňovaly, ale přesto ponechaly výsledek ve střídmém stylu.
Očima Hany Přívozníkové: Kupodivu nejemociálnější z celého představení se mi jevily výstupy slepého Mráze v podání Petera Strenáčika, díky nimž hra získala na plastičnosti. Sólové teskné housle na sebe strhly veškerou pozornost. Také mne zaujalo netypické řešení prostoru. Orchestr s Andělem, Štěstím a skromnou laskavou babičkou se vyskytují jakoby v patře nad jevištěm, s nímž ho spojují točité schody do nebe. Mile mne překvapila hudba, jakož i kostýmy a kulisy.
Na stranu druhou bych vypíchla zejména zbytečné prodlužování konce nebo několikanásobné využití prskavek a podobných ohníčků, které se sice k Vánocům (či Silvestru) hodí, v muzikálu na mne však působí poněkud lacině. Výstižnou se mi zdála tudíž i hláška kohosi z hlediště za mými zády – při škrtnutí druhé sirky se ozvalo pyromanka.Muzikál jistě oceníte zejména v tomto předvánočním čase, trochu vás zmrazí ale i zahřeje – kdesi u srdce.Hodnocení: 90 %
Nejvděčnějšími diváky tohoto pohádkového muzikálu zůstanou jednoznačně ti nejmenší. Právě ti by mohli nejvíce ocenit kouzla s mizejícími se a objevujícími věcmi či s šátkem měnícím se v hrdličku. Stejně jako vtipy a popletené situace Štěstěny a Anděla, které by mi jinak připadaly až příliš groteskní.
Se scénou si Studio DVA dalo záležet.
Děvčátko si od své původní předlohy zachovalo nostalgii i sentiment a vánoční náladu přináší v poněkud pochmurném duchu. Přesto mu Studio DVA vdechlo z velké části i lásku a pohodovou sváteční náladu. Nebudete z divadla odcházet se slzou na krajíčku.
Děvčátko, Studio DVA, scénář a režie: Šimon Caban, hrají: Jana Stryková / Zuzana Stavná, Marta Vančurová / Anna Šišková, Ivana Chýlková / Athina Langoská, Petr Stach / Martin Davídek, Monika Absolonová / Martina Placrová, Zuzana Mauréry, Anna Šišková / Lenka Bartošíková / Lucie Novotná, Roman Štabrňák, Peter Strenáčik / Michal Slaný / Vladimír Javorský a další
Hodnocení: 80 %
