Pod vlivem doznívající euforie z úterního koncertu Thirty Seconds to Mars se středeční program jevil poměrně nenápadně. Opak byl ale pravdou. Gogol Bordello odstartovali na venkovním pódiu šílenou show, na jejíž vlně se pak svezli i letos nepříliš výrazní Parov Stelar a dlouho očekávaní Billy Talent.
Čtyřicetiletý Eugene Hütz řádil jako pominutý. | Foto: Tereza Menclová, TOPZINE.cz
Již samotný název kapely napovídá, že melancholické melodie ve stylu Borise Carloffa či ostré kytarové riffy, jako mají třeba A Day to Remember, nejsou jejich parketou.
Gogol Bordello jsou totiž šílená banda z New Yorku, která se svým cikánským punkem na letošním Rock for People roztančila i ty nejstřízlivější návštěvníky. A že to bylo po nevýrazných The Gaslight Anthem dost potřeba.
Blázni do starého železa nepatří
Již s prvními tóny bylo jasné, že Gogol Bordello dostojí svému názvu a na pódiu předvedou skutečný bordel. Trhlý frontman Eugene Hütz hned při svém nástupu mrštil kytarou přes rameno a chraplavými výkřiky přivítal nadšené diváky.
Pasha Newmer a jeho akordeon mu pak při zběsilém pobíhání po pódiu obstojně sekundovali, stejně jako neúnavný, téměř šedesátiletý houslista Sergey Ryabtstev. Nejen oni, ale i další postarší členové této kapely tak svým živelným hraním a divokou gestikulací strčili do kapsy nejednoho mladého interpreta.
Další oživení celého vystoupení Gogol Bordello pak přišlo ve chvíli, kdy se na pódiu objevila energií nabitá zpěvačka Elizabeth Chi-Wei Sun. Mezi bandu postarších chlapíků přinesl nejen její zvučný jasný hlas, ale i exotické asijské vzezření svěží závan. Svůdné taneční pohyby mladší zpěvačky, chraplavý hlas frontmana Hütze a v neposlední řadě kombinace cikánské muziky s punkem a kabaretem tak vytvořily překvapivě konzistentní show, jež se stala hlavním trhákem středečního programu.
Američtí Gogol Bordello byli ukázkovým příkladem, že i bez pompézních doprovodných triků a laciných poplatných řečí lze udělat výbornou show. Co na tom, že frontman není okatý potetovaný fešák a že všichni dohromady by leckým střízlivějším mohli být považování za naprosté blázny.
Jejich vystoupení bylo svěží, energické, hudebně skvěle zvládnuté. A přesně tak by to mělo být. Hudební festival je totiž v první řadě především o dobré muzice a zábavě. Plytké citáty o naději, životě a lásce, stejně jako balonky a nafukovací zvířátka, opravdu nejsou potřeba.
Hodnocení: 90 %
