3 fotky 
Úspěšný Baron Prášil zdobil před třemi lety Divadlo Hybernia. Tvůrci se rozhodli ze stejných ingrediencí uplácat milovníka ženských sukní i intelektuála Casanovu, tentokrát pro Divadlo Broadway. Co však fungovalo u fantaskního vypravěče, zde skřípe a zmírá.
Stárnoucí Casanova pracuje jako knihovník u svého přítele na zámku Duchcov. Jeho důchod naruší až vzácná návštěva, Karolína z Dubna, sestřenice hraběte z Valdštejna a její americká neteř Adéla Bullitová.
Zatímco hraběnka je Casanovou nadšená, mladičkou Adélu stárnoucí svůdník nezaujme. Dojde to tak daleko, že Adéla uzavře s hrabětem z Valdštejna sázku, že za deset dní úplně změní na Casanovu názor a podlehne jeho svodům. A jak si myslíte, že to dopadne? No, můžete hádat.
Role Bednáře působí značně nadpočetným dojmem. Zdroj: Divadlo Broadway
Postarší proutník s dobrodružnými báchorkami, mladičká kráska, padouch toužící po penězích, trochu prvoplánového humoru a okořenit hudbou, aby se to dalo nazvat muzikálem. Protřepat, nemíchat. Kombinace, která mohla fungovat u Barona Prášila, nikoli u Casanovy.
Pepa Vojtek si zopakoval hlavní roli stárnoucího vášnivého vypravěče. Kvůli malému počtu písní neměl Vojtek dostatek prostoru, aby se předvedl. Roli jsem mu proto neuvěřila.
Obsazení
Casanova de Seingalt: Josef Vojtek, Jan Urban
Giacomo: Filip Antonio, Jan Franc, Tomáš Ringel
Hrabě Josef Emanuel Valdštejn: Marian Vojtko, Bohouš Josef
Hraběnka Karolína z Dubna: Dita Hořínková, Radka Fišarová
Komtesa Adéla Bullitová: Eliška Ochmanová, Dominika Richterová
Bednář: Tomáš Trapl, Jakub Šlégr
Líza: Zdenka Trvalcová, Michaela Gemrotová
Naproti tomu mladičká Eliška Ochmanová zastínila i hlavní tahouny Pepu Vojtka a Mariana Vojtka. Její emancipovaná Adéla sice od počátku štvala neustálým: „To my v Americe,“ její postava se ale stala vrcholem celého muzikálu.
Písnička Ameriko má sice působila jako dvě pěsti na oko, alespoň ty vlající americké vlajky si autoři mohli odpustit. Přesto se stala hudební lahůdkou i mistrně zazpívaným kouskem. To samé platí i u druhé Adéliny písně, kterou zpívá o svém zesnulém otci. Toto sólo ukázalo záchvěv geniality autorů, těchto záchvěvů se ale ukázalo po čertech málo.
Mladý Giacoma byl jedním z velmi příjemných rozptýlení muzikálu.
Hudba se stala Casanovovou největší slabinou. Nejenže se autoři uchýlili více k mluvenému slovu než zpívanému projevu, ale hudba v rytmu raz-dva-tři raz-dva-tři zkrátka není to, co bych čekala od vrcholné muzikálové scény.
Diváci si mohli zapamatovat jen málo songů, které si rádi poslechnou znovu. Nejlepší písně vložili tvůrci do úst Adéle nebo služebné Líze v podání Michaely Gemrotové. Její zpěv Mozartovy árie či duet s postřeleným kapitánem velmi mile překvapil.
Očima Aleny Hlavničkové: Tvůrci Casanovy měli šťastnou ruku na obsazení jednotlivých postav. Všichni předvedli profesionální výkony a bylo zřejmé, že se každý ve své roli našel a plně se do ní vcítil. Kvalita zpracování příběhu má naopak velké trhliny. Od počátku to vypadalo jako nepříliš zdařilá napodobenina muzikálu Baron Prášil, jehož autoři se při Casanovovi opět setkali.
Na vytvoření muzikálu Casanova si autoři stanovili šibeniční termín, a podle toho to i vypadalo. Jednoduchá hudba se stejně vystavěným textem budila dojem, že byla vytvořená jen proto, aby se něco zazpívalo. Nezpívané části inscenace by samostatně mohly tvořit vtipnou a odlehčenou divadelní hru.
Hodnocení: 30 %
Casanova působí uspěchaným a nedodělaným dojmem. Písničky šité horkou jehlou, děj o všem a o ničem, romantický příběh omezený na jeden milostný duet v knihovně a nakonec zcela prvoplánový humor. Což je taky jediný účel postavy Bednáře Bedny, který by bez role pódiového kašpara v ději neměl místo.
Muzikál Casanova není špatně zazpívaným, zahraným či odtančeným muzikálem, jeho největší slabinou je primární koncepce. Kdyby se autoři rozhodli ponechat celý projekt na rovině činoherní, zřejmě by byl výsledek mnohem lepší. Takhle měli zpěváci velmi špatnou pozici, protože bez dobré hlíny se cihly zkrátka neuplácají.
Casanova, Divadlo Broadway, Hudba: Zdeněk Barták, Libreto a texty písní: Petr Markov, Režie: Filip Renč, Choreografie: Petra Parvoničová
Hodnocení: 40 %
