3 fotky 
Herci bývalého Divadla Komedie vytvořili komorní inscenaci koncipovanou jako výpověď dvou hereček o sobě samých. Premiéra se uskutečnila v Divadle Na zábradlí a výsledek byl opravdu silným zážitkem.
Martin Pechlát jako hlavní střet zájmu. Zdroj: Martina Suchá
Herci bývalého Divadla Komedie rozhodně nechtějí upadnout v zapomnění a z jejich potřeby a touhy tvořit divadlo se zrodilo Duende. Komorní a také velmi intimní inscenace stála především na hereckých výkonech Gabriely Míčové a Lucie Roznětínské.
Příběh dvou hereček, které se po letech opět setkají na divadelních prknech, a jejich snaha vypořádat se s křivdami minulosti, odpustit jedna druhé a začít znovu nejen v divadle, ale i v osobním životě. To je základní kostra Duende. Ač by se téma mohlo zdát triviální, jeho zpracování dokáže oslovit.
Nepřehlédněte: Nebe nad Berlínem se přeneslo nad Smíchov
Obě herečky se nejdříve zdráhají společně hrát , ale obě nakonec souhlasí hlavně díky své lásce k divadlu. Co inovativního však vymyslet pro dvě ženské postavy? Snaha vytěsnit všechny kostlivce minulosti a soustředit se na něco kreativního pozbývá smyslu.
Obě si uvědomují, že aby spolu mohly tvořit, musí se nejprve vypořádat se sebou samými. A v tu chvíli se začne rozplétat kolotoč výčitek, obviňování a litování se. Až vše v závěru vyústí v jednu silnou výpověď. Ale jde opravdu stále jen o hru, nebo se na jevišti odehrávají opravdové emoce?
Duende se zkoušelo, kde se dalo. Po absenci prostoru na zkoušení se ukázalo, že chybí i prostor nejdůležitější. Prostor pro odehrání premiéry. Na bývalou Komedii se usmálo štěstí v podobě možnosti využít půdní prostory Divadla Na zábradlí. To se ukázalo jako dobrý tah. Protože tyto prostory nejen že prohloubily intimnost inscenace, ale podtrhly i její myšlenku.
Něco předstírat nemá smysl. Je na čase ukázat svou pravou tvář.
Ve zpovědi dvou nešťastných duší si nezahrály pouze Gabriela Míčová a Lucie Roznětínská. Chybět nemohl samozřejmě mužský element v podobě Martina Pechláta, jenž hrál hlavní střet zájmu. Celý milostný trojúhelník zahráli tak přesvědčivě, že diváka donutili přemýšlet, jak by se v takovéto situaci zachoval on sám.
Ve výsledku si uvědomíme, že v těchto životních situacích není poraženého ani vítěze. Každý něco ztrácí a každý svým způsobem něco získává. A je jen na každém z nás, jak se s danou situací dokáže srovnat. Jen herci mají to štěstí, že své emoce mohou vyjádřit přirozeně pomocí umění.
Celá inscenace netrvá dlouho, stopáž činí zhruba hodinu. I to stačí k vyjádření všeho podstatného. Méně je někdy více, a to platí u Duenda dvojnásob. Minimalistická scéna, kulisy a zbytečně se neprotahující scény. Za to ale maximální herecké výkony a emoce, které každý tak důvěrně zná.
Duende, Divadlo Na zábradlí, text: Ladislav Karpianus a Jiří Suchý z Tábora, režie: Uroš Trefalt, hrají: Gabriela Míčová, Lucie Roznětínská, Martin Pechlát
Hodnocení: 90 %
