6 fotek 
Jak moc se necháváme ovlivnit televizí? Není možné, aby člověk dobrovolně trávil tolik času u televize a konzumoval všechno, co mu nabízí. Chancy vám ukáže, že to může být i horší.
Chancy musí po mnoha letech opustit svou zahradu Zdroj: Diana Zehetner, Divadlo Na Vinohradech
Nejnovější počin Divadla na Vinohradech, inscenace Byl jsem při tom, zavede diváky do New Yorku současné doby. Seznámí vás se zahradníkem Chancym, který nikdy neopustil zahradu domu, ve kterém pracuje. Po smrti majitele se ale všichni musí z domu odstěhovat.
Chancy, který měl doposud kontakt se světem jen prostřednictvím televize, si připadá v centru velkoměsta ztracen. Než se otočí, je okraden a sražen řidičem vážené rodiny Rendových. Tak trochu štěstí v neštěstí.
Čtěte také: Tartuffe jde na Vinohradech do trenek
Paní Rendová, v podání Veroniky Žilkové, ve snaze zabránit jakémukoliv skandálu, vezme Chancyho k sobě a poskytne mu péči rodinného lékaře i veškerého služebnictva. Snaží se ho přesvědčit, aby zůstal co nejdéle, a netuší, že tak Chancyho zachránila před bezdomovectvím.
Ze zahradníka váženým mužem
Drobným nedopatřením se ze zahradníka Chancyho stává Chancy Záhrabník, který je po památné větě o jarním rozkvětu zahrady po kruté zimě, kterou všichni považují za metaforu na tristní stav americké ekonomiky, považován za poradce samotného prezidenta.
Ze zahradníka se nedopatřením stane Záhrabník a dostane se do domu vážené rodiny Rendových
Sám Chancy tvrdí, že prezidenta zná, viděl ho totiž v televizi. Jelikož se nikdy nedostal do reálného kontaktu se světem, vše se mu jeví více než jasné a jednoduché. Proto začíná prezidentovi okamžitě bezelstně tykat a na svou stranu si získává mnoho důležitých lidí.
Jiní ale Chancyho chování odsuzují. Považují ho za arogantního člověka, který se bojí říkat konkrétní věci. Koho si ale velmi získá, je paní Rendová i její stařičký manžel. Ti ho přijmou téměř za vlastního a poskytují mu v domě veškerý komfort.
Sebeovládání, nebo nevšímavost?
Chancy si neuvědomuje, že se manželé snaží spojit jeho život s paní Rendovou natolik, aby se jí po manželově smrti ujal. Všem pokusům paní Rendové o intimní sblížení odolává díky tomu, že si jich nevšimne. Paní Rendová se ale cítí málo atraktivní, odmítnutá a Chancyho obdivuje za jeho sebeovládání. On se místo toho dívá.
Svodům paní Rendové Chancy úspěšně odolává
Chancy by pořád jen sledoval televizi a okolní svět nepovažuje za atraktivní. Jeho zase sledují tajné služby, a to jak americké, tak ruské. Lámou si hlavu nad tím, kde se vzal. Nikdo o něm nic neví, nikde nemá žádný záznam o existenci a nikdy nebyl u lékaře.
Viktor Preiss gentlemanem z minulého století
Viktor Preiss v roli Chancyho rozehrává nádherné situace. Divák si není jist, zda stále ještě hraje, nebo ho páření ptáků, cvičící dívky a války v televizi zajímají více než dění na jevišti. Své postavě dává naprostou čistotu, naivitu a kouzlo gentlemana minulého století.
Veronika Žilková a Otakar Brousek v rolích manželů Rendových, mezi nimiž je výrazný věkový rozdíl, působí velmi kultivovaně a spořádaně. Přesně tak, jak na pohled působí všechny snobské rodiny.
Nepřehlédněte: Mocná Afrodité pobaví, ale kopíruje film
Za velkou přednost inscenace mimo hereckého obsazení považuji i kulisy. Přesněji řečeno jednu kulisu, která se velmi rychle dokáže proměnit otevíráním a zavíráním různých částí a tím vpouští diváky do různých pokojů v domě Rendových.
Někdy příliš tma
Škoda jen, že některé náročnější přestavby probíhají dost hlasitě a pomalu. Vznikají tím hluchá a především tmavá místa v představení, která narušují kontinuitu děje.
Chancy se stále dívá na televizi a má pocit, že díky ní všechno zná
Velmi zdařilá je pak jedna ze závěrečných scén, pohřeb pana Renda. Rakev je zavěšena vysoko nad jevištěm, a přesto díky nasvícení vrhá svůj přesný stín na pódium, kde tak umožňuje pozůstalým pokládat k rakvi květiny a držet čestnou stráž.
Perlička: Kosinského novelu přeložil Jan Jirák
Jan Jirák je český teoretik médií. V současné době přednáší na FSV UK, kde se v roce 1993 podílel na založení katedry mediálních studií, a vede katedru mediálních studií na Metropolitní univerzitě. Věnuje se především otázce jazyka médií. Vystudoval angličtinu a češtinu na UK a mimo teorie médií se zabývá překlady z anglického jazyka. Začínal překlady filmových a televizních scénářů a později začal upravovat dialogy pro dabing ČT. Za dvacet let přeložil více než dvacet beletristických titulů a několik odborných publikací. V rámci teorie médií je spoluautorem publikací Úvod do studia médií, Média a společnost, Masová média a Dějiny českých médií. Jeho samostatným dílem jsou pak Základy mediální výchovy.
Při držení stráže u rakve se také dohodne největší změna současných amerických dějin, změna prezidenta. A kdo že se stane nástupcem nevyhovující hlavy státu? Nejlépe někdo, kdo ví a zná všechny, ale o něm se toho moc neví, aby se na něj nedalo nic najít. Volba logicky padne na Chancyho Záhrabníka.
Prezidentem USA by se měl stát někdo bez minulosti, Chancy tento požadavek splňuje
S Chancym se budete bavit až do konce
Jak dlouho budou tuto volbu zástupci Ameriky považovat za ideální, už se ale nedozvíme. Nicméně z poslední scény, kdy Chancy nechtíc odpálí atomovou bombu, si můžeme vyvodit závěry.
Inscenace Byl jsem při tom nepřináší výrazněji hlubší myšlenku. Jediným poselstvím je nebezpečí přílišné důvěry k médiím. I přesto ale diváky baví od začátku do konce a jako odpočinková zábava funguje výborně.
Byl jsem při tom
Divadlo na Vinohradech
Autor: Jerzy Kosiński
Režie: Martin Stropnický
Hrají: Viktor Preiss, Veronika Žilková, Otakar Brousek, Jaromír Meduna, Jiří Čapka, Václav Vašák, Petra Hobzová, Vendulka Křížová, Ivan Řezáč, Jan Holík, Jiří Plachý, Pavel Rímský, Martin Davídek, Oldřich Vlach, Jiří Žák, David Steigerwald, Alexandra Tomanová, Natálie Urválková/Michaela Váňová
Hodnocení: 80 %
