Už je to nějaký pátek, kdy britpop vládl hudebnímu světu. Avšak teprve 16. listopadu k nám poprvé zavítali londýnští Suede, jedni z klíčových představitelů žánrového fenoménu devadesátých let. A nutno podotknout, že premiéra to byla vskutku povedená.
Suede | Zdroj: Arts Marketing
Cesty členů skupiny Suede se rozešly v roce 2003, po necelých sedmi letech se ovšem kapela opětovně dala dohromady. Jejich comeback však znamenal návrat na scénu, která se za tu dobu podstatně změnila.
I přes prvotní skepsi ze strany některých kritiků nicméně Suede zvládli plynule navázat tam, kde před svým rozpadem skončili. Na novém albu Bloodsports nenásilně propojili zvuk z dob své největší slávy s prvky současné kytarové scény. Aktuální tvorbu i nejslavnější hity Suede momentálně s úspěchem prezentují po celé Evropě v rámci měsíčního turné. A Praha naštěstí nebyla výjimkou.
Skalní fanoušci se do transu dostali hned při samotném nástupu Suede na pódium. První tóny a slova balady Still Life působily naprosto magicky a řada lidí neudržela slzu. Velice působivý začátek koncertu publikum ocenilo ohlušujícím aplausem.
Zpočátku frontman Brett Anderson trochu přecenil české posluchače, kteří se u textů nových písní nechytali. Například Barries a velice vydařená It Starts and Ends With You z poslední desky nezafungovaly tak, jak si zřejmě Suede představovali. Podivný pocit na obou stranách naštěstí zachránil hit Trash a Lucerna se rázem dostala do varu, ve kterém po zbytek setu dokázala setrvat.
Kouzlo majestátnosti a pánovitý Codling
V momentě, kdy začal Anderson přelézat zábradlí a plácat si s lidmi v předních řadách, získal večer zcela jiný rozměr. Andersonova elegance doplněná o rockerský projev a vystupování je vážně nevídaná. Bez nadsázky jej můžeme označit za jednoho z nejcharizmatičtějších britských rockových zpěváků. Lucernu si na svou stranu získal jak při pomalejších pasážích, tak samozřejmě i u říznějších pecek typu Animal Nitrate. Do prostředí Velkého sálu show Suede zapadla výborně, obě dvě totiž mají svou vznešenost a zároveň neopakovatelné kouzlo.
Největší ohlasy zcela očekávaně sklidil závěrečný superhit Beautiful Ones. V tuto chvíli se netančilo jen v kotli, ale i na postranních balkónech. Impozantní okamžik si užívala i většina členů Suede na pódiu, proto působil trochu zvláštně postoj kytaristy Neila Codlinga, jenž se snad ani jednou nepousmál. Jakási arogance a póza každopádně k britpopu ve zdravé míře patří.
Koncert uzavřely přídavky v podobě emotivních písniček She‘s in Fashion a Stay Together. Jejich refrény se nesly celou Lucernou, jelikož je zpíval skutečně téměř každý. Při odchodu Anderson ještě stihl fanoušky potěšit, když prohlásil, že se zcela jistě hodlají do Prahy vrátit.
Kromě absence novinky Hit Me (v jinak velice dobře sestaveném setlistu) a zanedbatelným zakolísáním Bretta Andersona, kdy mu upadl mikrofón, šlo o unikátní koncertní zážitek. Přítomní byli svědky toho, jak dokonale může fungovat propojení hudební uhlazenosti s rysy syrového rock’n’rollu. Ostatně právě to udělalo z britpopu celosvětovou senzaci.
Hodnocení: 80 %
