5 fotek 
Nejnovější Trierův Antikrist je film, kde sexuální násilí a otevřená nahota hraničí s pornografií a kde vás psychický teror pronásleduje na každém kroku. Snímek, který rozhodně není pro každého, by se však mohl líbit jeho skalním fanouškům, kteří budou nejspíš překvapeni tím, co se Lars von Trierovi během tří let, v jednom z jeho nejtěžších období, v hlavě urodilo.
Scény v Antikristovi jsou vskutku originální. Zdroj: distributor filmu
Tak trochu netypický horor
Pokud od Antichrista očekáváte nějakého dalšího Damiena či Vymítače nenechte se mýlit. V tomto případě je třeba se do kina vyzbrojit nikoliv notnou dávkou odvahy, jak by se dle názvu dalo očekávat, ale spíše dávkou pevných nervů.
Možná už začínáte tušit, že se pod názvem neskrývá horor v pravém slova smyslu, ale spíše dechberoucí psycho, které rozhodně není pro každého. A pokud si k něčemu tak bizardnímu přiřadíte jméno Larse von Triera, je dánská depka roku na světě.
Ti z vás, kteří si myslí, že už asi ví, co čekat, budou nejspíš stejně překvapeni tím, co Trier natočil v období, ve kterém často ztrácel sílu a ve kterém ho obklopovaly přízraky silné deprese. Ve filmu je tento odraz hodně znát, stejně tak jako jeho vztah k víře.
Když forma předčí děj
Černobílý obraz a zpomalené záběry milujícího se páru na pozadí Händlovy skladby Lascia Ch’io Pianga. Úvod, který díky kameře a skvěle vybrané hudbě působí zajímavě. Na celkovém dojmu mu ubírá poněkud nereálný děj, který se však v závěru stává o něco racionálnějším. Nutno podotknout, že kamera exceluje nejen v úvodu, ale i během celého filmu, především ve snových sekvencích.
Charlotte Gainsbourg a Willem Dafoe v úvodní scéně ve sprše.Zdroj: distributor filmu
Na začátku snímku sledujeme vztah dvou lidí, který se zdá být velmi vřelým, postupem času však zjišťujeme, že se jedná spíše o vztah extrémně rozporuplný, ve kterém snad ani samotní hrdinové netuší, zda to, co je mezi nimi, je láska či něco úplně jiného.
Děj filmu je poměrně jednoduchý. Při úvodní milostné scéně si pár nevšimne, že jim nezbedné dítko vyklouzlo z okna. Po tomto zjištění se žena zhroutí a její muž coby psychoterapeut se ji rozhodne vzít do své péče. Odjíždějí proto na místo zvané Eden (Ráj). Ve skutečnosti se však jedná spíše o peklo převlečené za ráj.
Psychický teror, čarodějnictví a syndrom vyhoření
V tuto chvíli můžete být snad jen rádi, že psychický teror, který hlavní představitele pronásleduje takřka od začátku, se na vás znatelně přenese až v polovině filmu, kdy se začíná výrazně stupňovat, aby na konci dosáhl svého maxima.
V příběhu, ve kterém je atmosféra dusná tak, že by se dala krájet, lze nalézt i dávné motivy čarodějnictví, které vyjadřují myšlenku žen spojených s přírodou… těch, které byly považovány za ztělesnění zla. Kromě toho je zde zobrazena i extrémní psychoterapeutická forma syndromu vyhoření**.
Že ženy mají větší moc než si myslíte, potvrzuje Charlotte Gainsbourg zcela přesvědčivě. Zdroj: distributor filmu
Mimo jiné se ve filmu objevují sexuálně násilné scény, které zde mají své opodstatnění, ale rozhodně nejsou určeny slabšímu publiku. Konkrétněji např. scéna, ve které si hrdinka ustřihne klitoris. Bez nich by však Antikrist nebyl tím, čím je.
V hlavních rolích nepojmenovaných postav se objevují prvotřídní herci Willem Dafoe a Charlotte Gainsbourg. O tom, že Willem Dafoe je skvělý herec, jsme se už dávno mohli přesvědčit. Zato Charlotte je o něco méně známá herečka, která ve filmech působí jako symbol antikrásky, který díky tomu nepřitahuje pozornost svým vzhledem, nýbrž svými excelentními hereckými výkony, jako např. v Betonové zahradě nebo Janě Eyrové.
Obdivovat či litovat
Příznivci Larse von Triera v Antikristovi určitě také ocení autorův typický minimalismus, který tu pracuje na plné obrátky. Syrový obraz podobný Vlnám*, který dodává filmu na sugestivitě a naprosto strhující árii z Händelova Rinalda, při které vás bude mrazit v zádech na začátku i na konci.
Ve filmu se objevuje motiv Tří žebráků : Žalu (srna), Bolesti (liška) a Zoufalství (vrána). Zdroj: distributor filmu
Film o ztrátě, výčitkách, o propadu na samé dno, od kterého se lze odrazit různými způsoby, je pojatý tak šokujícím způsobem, že vám stojí za to ho vidět. Podmínkou je však psychická stabilita a pro lepší pochopení znalost Trierových předešlých děl.
Za výbornou kameru, Händlovu hudbu, minimalismus, motiv Tří žebráků a za nepředvídatelnost si podle mého Antikrist zaslouží všech pět hvězdiček. Na druhou stranu nevím, zda za to, co se zrodilo v Larsově hlavě, ho obdivovat či litovat.
Antikrist (Antichrist)
Drama, horor, mystery
Dánsko / Německo / Francie / Švédsko, 2009, 100 min
Režie: Lars von Trier
Hrají: Willem Dafoe, Charlotte Gainsbourg
Hodnocení: 5*****
* Trierův film Prolomit vlny.
** Syndrom vyhoření – psychický pocit naprostého vyčerpání vycházející z chronického stresu v pomáhajících profesích
