2 fotky 
Teroristka Anna Polívková unáší diktátora Miroslava Táborského. Plán únosu ovšem selže, a tak jim oběma nezbývá nic jiného než zůstat pod hruškou. Text Vladimíra Škutiny a Jaroslava Gillara, režie Jaroslava Gillara a herecké nasazení Polívkové a Táborského spolu vytváří osmdesát minut, které diváka přímo přikovají k sedadlu.
Přinutí závažnost situace diktátora a teroristku spolupracovat?
Zdroj: Alan Pajer
Hra „…a na hrušce sedí diktátor“ měla světovou premiéru v 80. letech v Mnichově. Zdá se však, jako by se od té doby téměř nic nezměnilo. I dnes se můžeme setkat s mladými nadšenci, kteří slepě jdou za jakousi fata morgánou. Stejně tak občas narazíme na manipulujícího mocnáře nebo na nebezpečný dav, který neváhá ve vteřině obrátit směr, kterým se ubírá.
Kromě aktuálnosti je další silnou stránkou této inscenace herecké nasazení obou umělců. Energie a touha předat divákovi poselství textu z nich přímo srší. To, že nedostatkem temperamentu netrpí, dokázali i při děkovačce předvedením divokých tanečních kreací.
Komedie si vystačila se dvěma představiteli.
Vývoj a přeměna vztahu mezi teroristkou a diktátorem se zvládly na jedničku. V jejich lidském sblížení je obzvlášť půvabný moment dělby o oblečení, kterou vtipně završí rozpůlením čepičky.
Naopak hrůzu nahání okamžik, kdy se herci zadívají do publika a začnou diskutovat o absurdním chování čumilů. Jedná se o velmi působivou chvíli, která diváka donutí zapátrat ve svém vlastním svědomí.
Gillarova inscenace hry „…a na hrušce sedí diktátor“ se dotýká samotných podstat. Návštěvník si z ní ovšem odnese dojem, i když ji bude vnímat jako prostou komediální konverzačku.
…A na hrušce sedí diktátor, autoři: Jaroslav Gillar a Vladimír Škutina, hrají: Miroslav Táborský a Anna Polívková
Další reprízy:
10. 10. České Budějovice – Metropol
6. 11. Brno – Klub Leitnerova
Hodnocení: 100 %
