RECENZE: 7 dní hříchů. Ondřej Vetchý hledá po odsunu Němců svou manželku

7 dní hříchů je lovestory z českého pohraničí v době poválečného odsunu Němců. Strhující a srdcervoucí příběh ale nečekejte.

Některým důležitým událostem v našich dějinách se za minulého režimu dostávalo pohříchu málo prostoru nebo byly vykládány velmi jednostranně. K zamlčovaným tématům patřil i poválečný odsun německé menšiny, o kterém se de facto začalo v kinematografii mluvit až v souvislosti s filmem Juraje Herze Habermannův mlýn (2010). Přes všechny problémy proto jde o významný snímek, i kdyby jen kvůli veřejné debatě, kterou vyvolal. Autor scénáře, spisovatel Josef Urban, je nyní podepsán pod dalším filmem na stejné téma: 7 dní hříchů.

Režisér Jiří Chlumský debutoval roce 1997 válečnou komedií Stůj, nebo se netrefím. Na Slovensku natočil další komedii s detektivní zápletkou Konečná stanice (2004) a o dva roky později krimi na motivy skutečné krádeže Prachy dělaj člověka. Jeho nejlepším filmem zatím byl Nedodržený slib (2009), příběh židovského talentovaného sportovce z období druhé světové války. Chlumský je známý také svou prací pro televizi – podílel se na seriálech Hop nebo trop, Místo v životě, Kriminálka Anděl nebo Gympl s (r)učením omezeným.

Lidské osudy a mezilidské vztahy ve víru dějin a politiky. Příběh jedince na pozadí velkých dějinných událostí. Filmy, které o nich vyprávějí, patří k nejsilnějším, ale natočit je dobře není snadné. Často stačí zdánlivá maličkost. V novém snímku 7 dní hříchů je takovou maličkostí motivace a chování jedné z hlavních postav.

Štěstí mladého páru naruší válka. Zdroj: Blue Sky Film

Romantické drama vyprávěné v retrospektivě je zarámováno postavou starce, který nese květiny na hrob své manželky a při tom vzpomíná na válečné a poválečné události v jeho rodné vsi. Mladý Honza (Ondřej Vetchý) se těsně před válkou oženil s Agnes (Vica Kerekes). Aby mohl zůstat v pohraničí, přijal německé občanství, které se pro něj ale po válce stalo přítěží. Stejně jako německá manželka. Tedy zdánlivě. Jakmile se po kraji začnou potulovat uprchlí němečtí vojáci a Rudé gardy, jistý si nemůže být nikdo.

Očima Oldřicha Mánerta: Film o tom, že jsou Češi vlastně taky pěkné svině a sudetští Němci to mohou dosvědčit. No jo, jenže tohle už tu jednou bylo s režijním podpisem Juraje Herze. V nové verzi téhož se, seč mu síly stačí, snaží Ondřej Vetchý zachránit ze spárů běsnících Čechů svou německou milou s tváří té paní, co ukazovala prsa v Mužích v naději. Chvíli se pobíhá, potom zase mluví, ale je to všechno tak nějak k ničemu. Myšlenkový přesah a dobová výpověď si vzaly dovolenou a divák si pět minut po projekci ani nevzpomene, o co komu na plátně vlastně šlo. Promarněná příležitost na všech frontách.

Hodnocení: 2**

Agnes se stane svědkem rabování statku a vraždy německé rodiny. Ze strachu uteče. A utíká. A utíká. A utíká. Opravdu, Agnes celý film někam utíká. Neschová se v okolí Honzova domu, ani svého rodného stavení. Neschová se na místě, kam si chodila hrát jako malá, nebo kam s Honzou chodili na procházky. Prostě jen pobíhá po okolí, míjí se se svým manželem, který ji usilovně hledá, dokud ji nepřidruží ke skupině Němců určené k odsunu.

[youtube_660]srSWOdwfwGw[/youtube_660]

Nelogičnost chování hlavní hrdinky je určující pro celý film. Ten kvůli jejímu zběsilému pobíhání trpí roztěkaností a nevyrovnaností. Divák se sice dozvídá mnoho o působení Rudých gard, ale postavy, které mu tuto znalost předávají, jsou velmi černobílé. Paradoxně je zde nejsympatičtější postavou sovětský major Uvarov (Fedor Bondarčuk), jenž se snaží korigovat živelné útoky na Němce.

Komentář hrdiny nebrat

Velmi nešťastné bylo v tomto případě rozhodnutí použít voice-over hlavního hrdiny Honzy. Jde o prvek, který nás provází celým filmem, přičemž na začátku a na konci hovoří starý Honza a většinu filmu Vetchý. Jeho repliky jsou však zbytečné, redundantní vzhledem k obrazu a často i banální. K tomu přidejme hudbu, která typicky česky zní téměř celou dobu, a vyjde nám 107 minut zvukového útoku.

Film nasazuje, opět v souladu s Agnes, poměrně rychlé tempo. Díky tomu sice vypráví poměrně svižně, ale zároveň poskytuje poměrně málo času na uvažování o historických souvislostech. Nutí nás tak (možná vědomě) přijímat vlastní verzi událostí a nedává prostor pro reflexi. Poměrně plytká hlavní zápletka sice končí do určité míry překvapivou pointou, ale nezanechá hlubší dojem.

Ve filmu neutíká jen Agnes.

Pokud se vám zdá, že název dramatu je nicneříkající (popřípadě připomíná spíše erotický film), dlužím vám vysvětlení. Nebojte se, nejde o spoiler. Agnes totiž utíká sedm dní. Film se ale díky rámování táhne několik desetiletí, a i přesto nelze říci, že by se na téma odsunu díval s odstupem. Ti špatní jsou zejména příslušníci Rudých gard, nadto většinou hnáni touhou po zisku či osobní pomstě.

O propracovaný psychologický obraz válečného a poválečného pohraničí a mezilidských vztahů jeho obyvatel zde rozhodně nejde. Tématu, o kterém se dlouhou dobu nemluvilo, tak ještě mnoho dlužíme. Jak ukazuje 7 dní hříchů, bez dobrého příběhu s propracovanými postavami to nepůjde.

7 dní hříchů

Drama
Česko, 2012, 107 minut

Režie: Jiří Chlumský
Hrají: Ondřej Vetchý, Vica Kerekes, Igor Bareš, Jiří Schmitzer, Jarek Hylebrant, Anna Šišková, Norbert Lichý, Fjodor Bondarčuk

Hodnocení: 2**