Začalo to krátkometrážním filmem Ve svém bytě bydlím sám. Pokračovalo to Rychlými pohyby očí a dostalo se to až k Poutům. Řeč je o režijním díle Radima Špačka, jehož jméno se v českých médiích momentálně skloňuje právě v souvislosti s posledním jmenovaným snímkem z klimatu dvaaosmdesátého. Kdo ale Radim Špaček je a co znamená ve filmové branži?
Radim Špaček, Zdroj: archiv
>>> Položit dotaz můžete už nyní zde! <<<
Český režisér a příležitostný herec Radim Špaček se narodil v roce 1973 v Ostravě. Ve svých pěti letech se s rodiči odstěhoval do Prahy, aby zde začal kromě základní školy navštěvovat také Dismanův dětský rozhlasový soubor (větší i malé role v desítkách rozhlasových her, TV pořadů pro děti, dabing). Už ve svých jedenácti letech stanul před filmovou kamerou v rodinném snímku Vyhrávat potichu jako jedna z epizodních postav. O pět let později uzmul hned hlavní roli ve filmu Blázni a děvčátka režiséra Karla Kachyni.
Coby absolvent režie na FAMU se začal věnovat převážně režijní tvorbě, má na svědomí několik dokumentárních počinů, ale také pár celovečerních filmů s Jaroslavem Fuitem (Comeback) a Petrem Zahrádkou (Soukromé pasti). Všichni tři spolupracovali i na realizaci televizního seriálu Letiště.
Jeho režijní práce bývá kritiky hodnocena převážně negativně nebo neutrálně, přesto se mu nad pomyslným krbem vyjímá hned několik filmových ocenění. V roce 1995 obdržel na MFF v Karlových Varech Cenu Mezinárodní asociace filmových klubů a Cenu ekumenické poroty za snímek Mladí muži poznávají svět, který uskutečnil během svého studia v Praze. O tři roky později absolvoval na FAMU snímkem Rychlé pohyby očí, za nějž získal křišťálovou sošku Plyšový lev.
Radim Špaček při natáčení Pout, Zdroj: archiv
Radim Špaček má za sebou kromě jiného i spolupráci s Miroslavem Bambuškem, s nímž natočil hraný dokument Efekt přihlížejícího (2008). I přes nepochopení ze strany kritiků se tato dvojka rozhodla společně jít i do díla Jan Hus – mše za tři mrtvé muže (2009). Kromě toho, že zde Špaček zastal jednu z rolí, ujal se také produkce. A než se kdokoliv stačil nadechnout, jdou do kin Pouta, drama odehrávající se v prostředí komunistického Československa.
Na rozdíl od předchozích děl, kdy tento šestatřicetiletý Ostravák kromě režie zastával ještě námět a scénář, je příběh Pout z hlavy Ondřeje Štindla, jenž filmový scénář jako takový hodil na papír vůbec poprvé. „Se scénářem souzním v jeho přímočarosti, důrazu na věrohodnost, ale zároveň nejednoznačnost charakterů postav,“ vyvrátil Špaček domněnku, zda o nabídce režie váhal. „Oslovila mě i ta poněkud stísněná atmosféra, která ke každému thrilleru patří.“
Co si budeme povídat, Špaček zatím nemá na kontě žádné trháky. Kam se ale jeho režijní kariéra vyhoupne po Poutech, která zatím sklízí ódy a ovace ve většině médií? Nezbývá, než doufat, že se na laťce udrží.
Radim Špaček – Filmografie
Ve svém bytě bydlím sám (1995), FAMU, 12´, 35mm
Mladí muži poznávají svět (1995), ČT, 73´, 35mm
Bolest (1996), FAMU, 15´, video
„60“ (1996 – 7), ČT, série TV pořadů
Ceny bez ceny (1997), ČT, cyklus Zblízka
Rychlé pohyby očí (1998)
Best Before The End (1998), FAMU, 17´, video
Velký vůz (2000 – 2005), ČT, série TV pořadů
Upoutávka festivalu Jeden svět (2001), Člověk v tísni, 1´, 35mm
Zpráva o stavu světa (2001), ČT, 80´, video (spoluautor)
Artóza (2002, 2004), série TV pořadů
Etiketa (2004), série TV pořadů
Bezesné noci (2004), David Čálek & Radim Špaček, NFI
Kosmopolis (2005 – 2007), ČT, 28´, série TV pořadů
Q (2007), ČT, 26´, série TV pořadů
Letiště (2006 – 2007), Filmbrigade, 50´, seriál
Efekt přihlížejícího (2008), Česká televize, 50´, spolu s Miroslavem Bambuškem
Pouta (2010), Bionaut Films, 35 mm
Jan Hus – mše za tři mrtvé muže (2009), producent
Přešlapy (2009 – 2010), Filmbrigade, 50´, seriál