Jindřicha z Princezny ze mlejna, kterou režíroval Zdeněk Troška, si pamatuje každý divák věrný českým pohádkám. Kam až se od dob kudrnatého mládence dostal dnes uznávaný divadelní herec Radek Valenta, odhalí exkluzivní rozhovor pro TOPZINE.cz.
Diváci, především ti filmoví, vás znají díky roli Jindřicha z pohádky Princezna ze mlejna. Jak vypadala vaše herecká cesta do chvíle, kdy jste se představil v této pohádce?
Tehdy jsem byl ještě školák na konzervatoři a k této roli jsem se dostal náhodou. Pan Kachyňa tenkrát natáčel Prima sezónu a já šel k němu na konkurz. Na stole měl kupu fotografií mladých kluků a shodou okolností se tam nachomýtl Zdeněk Troška a fotky si prohlédl, jestli by náhodou někoho neukradl. Uviděl moji fotografii a prý hned věděl, že to budu já.
Jak vzpomínáte na natáčení Princezny ze mlejna?
Moc rád. V sedmnácti letech bere člověk všechno jako velké dobrodružství. Bylo to o prázdninách, daleko od rodičů, od Prahy. Točilo se v krásné přírodě jižních Čech. Našlo se jedno hezké místo. Z jedné strany byl les, z druhé rybník. Jen ten mlýn tam chyběl, tak ho celý postavili. Byla to sice maketa ze sádrokartonu, ale byla udělaná tak dobře, že když jel kolem bohatý Němec, tak zastavil s mercedesem a hned se sháněl po majiteli, že by mlýn koupil.
Radek Valenta se narodil 19. 2. 1976 v Sokolově, vystudoval Státní konzervatoř v Praze a po škole nastoupil do stálého angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav. Do povědomí filmových diváků se zapsal především rolí Jindřicha v pohádce Princezna ze mlejna. Když film točil, bylo mu teprve 17 let. Spoluzakládal Divadlo Na Prádle, nyní je jeho domovskou scénou Divadlo pod Palmovkou, kde ho diváci mohou vidět v inscenacích Sugar, Mefisto, Sex noci svatojánské, Chicago nebo Rain Man. Dále se objevuje ve Viole nebo v Řeznické.
Nezamiloval jste se tehdy do své kolegyně Andrey Černé, která hrála Elišku?
Jo, trošku jo. Ono jí to moc slušelo. Byla o rok mladší, takže já ji ochraňoval a o mě se zase staraly o trochu starší slečny kostymérky.
Radek Valenta v roli Jindřicha Zdroj: distributor filmu
V roce 1995 jste hrál v muzikálu Jesus Christ Superstar, v projektu, který byl v té době kultovní. Jak jste tenkrát prožíval tu mimořádnou atmosféru kolem?
Jesus byl tenkrát druhým velkým muzikálem u nás (první byli Bídníci) a dostal jsem se tam přes konkurz. Hrál jsem apoštola Jakuba a musím říct, že to byl zásadní rok mého života. Ta muzika byla tak nádherná, že každý, kdo to dělal, se do ní zamiloval. Hlavně proto, že to byla rocková hudba. Byl tam živý orchestr a mistři svého oboru, proto to bylo tak výjimečné.
Bylo zkoušení muzikálu náročné?
Zkoušeli jsme od rána do večera. Žili jsme jako taková komunita, hrálo se každý večer, ale nikdy to nikoho neomrzelo. Já jsem pak odešel, ale jen proto, že jsem chtěl dělat činoherní divadlo a dostal jsem nějaké nabídky.
Zkoušel jste po konzervatoři zkoušky na DAMU?
Ne, po konzervatoři jsem dostal nabídku z Městského divadla Mladá Boleslav, kde jsem pak hrál pět let. Zahrál jsem si tam moc pěkné role a potkal řadu zajímavých režisérů jako například pana Jaromíra Pleskota. S odstupem času můžu říct, že to byl právě on, kdo ve mně vzbudil lásku k divadlu.
Radek Valenta jako Billy Flynn v muzikálu Chicago Zdroj: Divadlo pod Palmovkou
Co se dělo po těch pěti letech?
Z Mladé Boleslavi část lidí odešla do Prahy, takže se rozpadla dobrá parta, která tam dlouho fungovala. Já jsem si řekl, že bych v životě mohl udělat ještě nějakou velkou změnu a zkusit něco jiného někde v zahraničí. Už třeba pro životní zkušenost. Takže jsem strávil rok a půl v Americe.
Zkusil jste si divadlo v USA?
Po půl roce, kdy jsem dělal číšníka, myl záchody a vykládal kamiony, jsem zkusil uspět na divadelních konkurzech. Bydlel jsem v Minneapolis, což je velmi divadelní město, takže tam jsem to párkrát zkusil. Většinou to ztroskotalo na tom, že jsem neměl tak dobrou angličtinu. Musel jsem se rozhodnout, jestli tam ještě pár let budu dělat číšníka a učit se anglicky, nebo jestli pojedu domů.
V roli Adrewa v inscenaci Sex noci svatojánské
Jak jste se rozhodl?
Vrátil jsem se a začínal tady od nuly. Můj kamarád Petr Hruška v roce 2001 zakládal Divadlo Na Prádle, takže jsme se sešli, divadlo spolu dodělali, dovymalovali a začali hrát. Mezitím jsem jezdil se zájezdovými divadly, hrál pro děti po celé republice, vstával v pět ráno, ale nevadilo mi to, protože jsem divadlo hrát chtěl.
To jste měl tenkrát ještě ty krásné kudrnaté vlasy?
To už jsem neměl ty kudrnaté vlasy. To bylo totiž velké neštěstí. Kdybych byl kudrnáč, tak mě možná obsazují dál jako kudrnáče. Jenomže já jsem nikdy neměl kudrnaté vlasy, já jsem měl v té pohádce trvalou a v druhém díle jsem poprosil o paruku, protože mi to ničilo vlasy.
Zajímavá role Rain Mana přišla v Divadle pod Palmovkou
Stálé angažmá máte v současné době v Divadle pod Palmovkou. Všimla jsem si, že většinu rolí, které hrajete, spojuje, že byly filmově zpracované (Chicago, Sex noci svatojánské, Rain Man, Sugar). Je to pro vás v nějakém smyslu omezující?
Ani bych neřekl. Tam záleží na tom, jak byl film přepracovaný do divadelní podoby. Divadlo i film mají úplně jiné prostředky. Například u Rain Mana už jsem počítal s tím, že diváci si sednou do divadla a v hlavě budou mít Dustina Hoffmana. Snažil jsem se to udělat po svém, aby na něho pokud možno co nejdřív zapomněli a aby viděli ten příběh jako poprvé. Myslím si, že se to diváků dotýká a jdou s námi. Takže tímto zvu všechny na Rain Mana, už jen proto, že nikde jinde v republice ho neuvádějí. Máme na to exkluzivní práva a ve světě se uvedl taky jen párkrát.
Které divadelní role byly ve vašem životě zásadní?
Každá role je svým způsobem zásadní, i ty, které se nepovedou, protože tím, že se nepovedly, ovlivnily budoucí role. Ale asi Hamlet v divadle v Mladé Boleslavi byl zásadní proto, že to bylo první setkání s takhle velkou rolí a přitom mi bylo dvacet let. Uvědomil jsem si, co to je být na jevišti od začátku do konce a celé to táhnout. Pak také role Snílka v Bílých nocích od Dostojevského v divadle Viola, protože jsem se opět setkal s panem Pleskotem.
S Terezou Kostkovou v Dostojevského Bílých nocích Zdroj: divadlo Viola
Jak se vám hraje role homosexuála Diega ve Zlomatce Divadla v Řeznické?
To byla práce s režisérem Gáborem, který je velmi náročný a pečlivý a který mě nutil do něčeho, na co jsem si jako herec nikdy nesáhl. Hraju to s Jitkou Smutnou už 6 let a každé představení je pro mě velmi zásadní. Říkáme natolik intimní věci, že někdy překračujeme hranice. Postavy říkají, co skutečně cítí a co si myslí. Kolikrát to někomu v publiku nedá a řekne nahlas nějaký komentář.
[audio:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/2012/03/chichotaj-egomaniak.mp3|titles=Chichotaj-Egomaniak]
Na závěr bych vás poprosila, abyste představil čtenářům projekt Chichotaj.
Tahle hudební skupina, která se skládá převážně z herců, je v tuto chvíli ve fázi hibernace. Nastaly problémy, že jsme byli vytíženi divadlem, nebyl čas na koncerty. Hráli jsme pro radost, svoji muziku a svoje texty na pomezí funku a rocku. Zase bychom rádi pokračovali, až bude čas.