Hledáte tipy na opravdové skvosty kinematografie napříč celou její historií? Dokážete rozeznat kvalitu od plevelu a náležitě ocenit výborné nebo zásadní snímky z pokladnice světového i českého filmového umění? Nechte si doporučit pár takových editorem rubriky Film!
Zrození národa / Birth of a Nation, The
Drama; USA, 1915, 190 min
Režie: D. W. Griffith (portrét tohoto režiséra si můžete přečíst tady)
Hrají: Lillian Gish, Wallace Reid, Donald Crisp, Olga Grey, Bessie Love, Elmo Lincoln, John Ford, Erich von Stroheim, Raoul Walsh, Walter Huston, D. W. Griffith, Gibson Gowland, Eugene Pallette, Peggy Cartwright
Zrození národa je americký němý film, který se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších snímků všech dob. Natočen byl v roce 1915 režisérem D. W. Griffithem. Děj filmu vychází z knih Thomase Dixona a odehrává se před Americkou občanskou válkou, během ní i po jejím konci. Film si získal řadu příznivců i odpůrců. Stal se nejúspěšnějším snímkem své doby, ale byly proti němu i protesty ze strany Národní asociace pro povznesení barevného obyvatelstva. Griffith později na kritiku odpověděl svým dalším, ještě ambicióznějším, snímkem Intolerance (1916).
Radek Lang: Rasistické (a přesto – až na výjimky – necenzurované). Velkolepé (s rozpočtem 110 tisíc dolarů na tu dobu bombastické; výdělek byl o cca 20 milionů vyšší, ale možná až 100 milionů – díky nespočítatelnosti vzhledem k prodeji práv, a tím se řadí k nejvýdělečnějším snímkům 20. století). Revoluční (výprava, střih, kompozice, stopáž…). Ovšem kamera prakticky stále statická (až na výjimky), což občas opravdu omezuje. Podle kritiků historicky nepřesné. I přesto je to zásadní a výborné.
Andaluský pes / Un chien andalou
Krátkometrážní / Fantasy; Francie, 1929, 16 min
Režie: Luis Buñuel
Hrají: Pierre Batcheff, Luis Buñuel, Salvador Dalí
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. Andaluský pes je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců…
Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná – počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík, chtěje se dostat ke své milence, táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.
Radek Lang: Upřímně jsem čekal větší šílenost (asi jsem ovlivněný Mazací hlavou – tady si o ní přečtěte – a Tetsuem, které jsem viděl dřív), i tak je to klasika a některé obrazy rozhodně stojí za to. Co bych ještě ocenil, je i na dnešní poměry velmi dynamický a pestrý střih a stejně tak skvěle zvládnutá kamera, což dělá snímek divácky poutavý i ze současného pohledu. Taky oceňuju nepřestřelenou stopáž, to bývá někdy umění. Ať žije surrealizmus!
Ochutnávka z filmu Andaluský pes na Youtube (pro otrlejší).
