Hledáte tipy na opravdové skvosty kinematografie napříč celou její historií? Dokážete rozeznat kvalitu od plevelu a náležitě ocenit výborné nebo zásadní snímky z pokladnice světového i českého filmového umění? Nechte si doporučit pár takových editorem rubriky Film!
Dvanáct rozhněvaných mužů / 12 Angry Men
Drama / Krimi; USA, 1957, 96 min
Režie: Sidney Lumet
Hrají: Henry Fonda, John Fiedler, Lee J. Cobb, Ed Begley, E. G. Marshall, Jack Warden, Martin Balsam, Jack Klugman, Jiří Voskovec
Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.
Scénář neklade důraz na to, zda je obžalovaný vinen nebo ne, je to spíš autorská úvaha o možnostech hájit své názory, o pochybnostech v soudní síni, o zodpovědnosti za vlastní výroky. V tomto smyslu film daleko přesahuje rámec vlastní zápletky a stává se zobecněným obrazem uspěchané civilizace. Realizační tým vytvořil nezvyklé dramatické napětí v omezených prostorových dimenzích, mistrovsky odhalil duševní pochody jednotlivých aktérů rokování poroty, kde sebemenší detail nabývá hodnoty symbolu. Lumetovy pečlivé kompozice a silný důraz na všechny repliky jsou téměř dokonalé. Vynikající scénář, vysoká realizační profesionalita a perfektně diferencované herecké výkony jednotlivých postav přispěly k vysoké a trvalé hodnotě tohoto nezvyklého díla. Za zmínku stojí, že porotce číslo 11 hrál Jiří Voskovec. Film byl v roce 1957 nominován na Oscara. (oficiální text distributora)
Radek Lang: Nemám slov. Takhle si představuju film o hrdinovi. Člověk stojící v bezvýchodné situaci, kdy jako jediný pochybuje o vině obžalovaného, se postaví proti všem ostatním a díky své inteligenci, víře ve spravedlnost a lidskost bojuje za záchranu jeho života. Není důležité, byl nebo nebyl-li obžalovaný skutečně vinný, podstatnější byl přístup lidí, kteří ho soudili. Charaktery každého z dvanácti porotců. A právě mezi nimi se našlo tolik přetvářky, laxnosti na úkor lidského života a povrchnosti, až člověk jen nevěřícně kroutil hlavou. Zajímavé je, že ze začátku je film točen prakticky jako divadelní představení, kdy první záběr v místnosti trvá něco přes šest minut. Až pak dojde k prvnímu střihu (dále už je střihů mnohem více). I fakt, že se prakticky celý snímek odehrává v jedné místnosti, svým způsobem k divadlu odkazuje. K divadlu, kde k nejcennějším atributům patří právě herecké výkony. A ty zvládli protagonisté na výbornou!
Spalovač mrtvol
Drama / Horor; Československo, 1968, 96 min
Režie: Juraj Herz
Hrají: Rudolf Hrušínský st., Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout a další
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná…
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu. (oficiální text distributora)
Radek Lang: Děsivé. Ano, děsivé – a to především díky R. Hrušínskému, který dovedl novelovou postavu naprosto přesně a mrazivě drsně převést do filmu. Je to především příběh o jednom člověku a jeho vnitřním světě a jako takový je perfektní. Ani Menzel nebo Menšík ve vedlejších rolích nezaostávají a Spalovač mrtvol se tak řadí ke klenotům české kinematografie (a to i díky skvělé kameře, střihu a hudbě). Jó to když je dobrá předloha a ještě lepší herci (a celý štáb), jde to snadno. A výsledek je… …děsivý.
Ohodnoťte tento článek:
